Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 40.000 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ohledně zbývajícího požadavku žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky 48.255,32 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.224,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.946,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 40.000 Kč od 28. 1. 2025 do 27. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 40.000 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 40.000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou došlou soudu dne 21. 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 88.255,32 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovanou byla dne 23. 8. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 690642087, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy; žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 31.347 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20.971 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, odměny za zpracování ve výši 1.500 Kč a částku 6.968 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení (poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách po 5.946 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 8. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 15. 1. 2024 činila dlužná jistina 40.000 Kč a dlužný poplatek 31.347 Kč. V důsledku prodlení byla žalovaná povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 1. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 88.255,32 Kč (jistina 40.000 Kč plus poplatek 28.255,32 Kč a smluvní pokuta 20.000 Kč), kapitalizovaných úroků 3.946,17 Kč (12,75 % ročně z částky 40.000 Kč od 24. 8. 2024 do 27. 1. 2025), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.224,17 Kč (12,75 % ročně z částky 40.000 Kč od 24. 8. 2024 do 27. 1. 2025), úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 40.000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40.000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) zrušen.
3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání ve věci se bez omluvy nedostavila, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:Zákaznickou kartou datovanou 23. 8. 2023, že žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč; uvedla své osobní údaje. K výdělkovým poměrům uvedla a bylo ověřeno, že pobírá dávky podpory patrně ve výši 10.110 Kč, je nezaměstnaná, žije s rodiči a má jednu vyživovací povinnost. Uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 20.000 Kč. V rámci měsíčních výdajů byla odhadem udána částka 3.000 Kč.Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 690642087 ze dne 23. 8. 2023 se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40.000 Kč a žalovaná se zavázala částku úvěru, která jí byla hotovostně předána, společně s poplatkem ve výši 29.439 Kč představující součet úroku 20.971 Kč, poplatku za zpracování úvěru 1.500 Kč a 6.968 Kč za komfortní a flexibilní splácení vrátit ve 12 měsíčních splátkách po 5.946 Kč počínaje 5. dnem od data uzavření smlouvy; úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %. Žalovaná přistoupila k doplňkovému pojištění za cenu 1.908 Kč. Byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na smlouvu navazují smluvní podmínky.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2023, jejíž přílohou je seznam postoupených pohledávek (včetně pohledávky za žalovanou), že se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly na postoupení pohledávky shora uvedené žalobkyni.Dopisem ze dne 27. 1. 2025 oznámila společnost [právnická osoba] žalované, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. 690642087 byla postoupena žalobkyni. Písemnost byla žalované dodána 24. 3. 2025.Dopisem ze dne 16. 4. 2025 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění před podáním žaloby, a to ve lhůtě do 1. 5. 2025.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 87 odst. 1 s. ú. se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).
10. Podle § 588 věta první zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.).
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně spolehlivě, dostatečně a přiměřeně posoudila při sjednávání smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované. Žalovaná v době sjednávání úvěru uvedla, že je nezaměstnaná, má příjem představující dávku podpory ve výši 10.110 Kč, jednu vyživovací povinnost. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala výdajovou stránku majetkových poměrů žalované, resp. byla pouze odhadnuta navzdory tomu, že výdaje na zajištění výživy a dalších osobních potřeb, bydlení, případných nákladů spojených se zdravotním stavem mohly v daném případě reálně zkonzumovat značnou část jeho měsíčního příjmu. Kromě toho žalovaná žádala o částku 20.000 Kč, avšak byla jí navzdory nízkým příjmům poskytnuta ve dvojnásobné výši.
14. Dále soud dospěl k závěru, že poplatky sjednané smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 690642087 ve výši 29.439 Kč (zahrnující úrok 20.971 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1.500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení 6.968 Kč) jsou skrytým úrokem (při 12 měsících splácení), který ve odpovídá roční sazbě 73,6 %. Taková výše úroku je zcela evidentně v rozporu s dobrými mravy.
15. Soud nepřehlédl, že i smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 86 %, což podtrhuje závěr o absolutní neplatnosti smlouvy z důvodu rozporu s dobrými mravy.
16. Soud proto uzavřel, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a to jednak z důvodu nesplnění povinnosti právní předchůdkyně přiměřeně, dostatečně a spolehlivě posoudit úvěruschopnost žalovaného a dále z důvodu ujednání o nemravných úrocích.
17. V daném případě žalovaná neplnila ničeho ani původnímu věřiteli, proto jí soud uložil uhradit částku bezdůvodného obohacení ve výši 40.000 Kč. Pouze v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a ve zbývající části nároku ji jako nedůvodnou zamítl.
18. Soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. od 28. 3. 2025 do zaplacení, když oznámení o postoupení pohledávky, resp. výzva k plnění byla žalované doručena 27. 3. 2025 (§ 573 o. z.).
19. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z. ve spojení s § 3028 odst. 1 o. z., neboť pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni postoupena za účinnosti této právní úpravy. Žalovaná je proto povinna plnit žalobkyni.
20. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů řízení by náleželo úspěšnější žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), které však žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
21. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.