Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 105 267,78 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 111 548,10 Kč za období od 21. 11. 2024 do 3. 4. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 111 548,10 Kč za období od 1. 12. 2024 do 3. 4. 2025, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 105 267,78 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 105 267,78 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, to vše do 30-ti od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Řízení se v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 280,32 Kč se smluvním úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 6 280,32 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 280,32 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 793,80 Kč, zastavuje.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 211 Kč, do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Soud vrací žalobkyni část soudního poplatku 251 Kč zaplaceného na účet soudu.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 111 548,10 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila především tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 24. 11. 2018 rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Následně dne 12. 6. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. 9 k rámcové smlouvě, kterým požádal o úvěr ve výši 200 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. [IBAN] schválen a dne 12. 6. 2020 vyplacen na běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 2 820 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 7,9 % p. a., a to vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 7. 2020 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 15. 6. 2028. Splátky od 15. 7. 2020 do 15. 8. 2024 byly splaceny a započteny na jistinu a úrok úvěru. Následně se žalovaný s plněním svého závazku dostal do prodlení. Žalobkyně tak v souladu se smluvním ujednáním přistoupila dne 21.11.2024 k zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2024. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 21.11.2024. Žalovaný však ničeho neuhradil. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 111 548,10 Kč, spolu se smluvním úrokem 7,9 % ročně z částky 111 548,10 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 111 548,10 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 316,38 Kč za období od 15. 8. 2024 do 20. 11. 2024.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Dříve než soud ve věci rozhodl, vzala žalobkyně svým podáním ze dne 7. 4. 2025 žalobu částečně zpět, a to v rozsahu odpovídajícímu výroku II., neboť žalovaný svůj dluh v této výši uhradil.
5. Podle § 96 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
6. Soud postupoval v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok II.).
7. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek.
8. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne 24. 11. 2018, že na základě této smlouvy, kterou účastníci řízení uzavřeli, byl žalovanému aktivován běžným účet č. [č. účtu],- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně informuje o možnosti sjednat neúčelový, nezajištěný úvěr na dobu určitou s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč, při maximální výši čerpání má být úvěr splacen v 96 měsíčních splátkách po 2 820 Kč, roční úroková sazba činí až 7,9 %,- ze splátkového kalendáře k půjčce [IBAN], že poskytnutý úvěr měl být uhrazen formou 53 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni v měsíci ve výši 2 820 Kč, poslední splátka měla být uhrazena 15. 11. 2024,- z přehledu plateb k úvěru [IBAN], že žalovaný poskytnutý úvěr pravidelně splácel formou předepsaných měsíčních splátek do 15. 8. 2024, kdy žalobkyně eviduje poslední provedenou splátku ze strany žalovaného,- z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 21. 11. 2024, že žalovaný byl vyzván k dobrovolné úhradě dluhu nejpozději do 30. 11. 2024 s upozorněním na možnost případného soudního řízení,- z dokladu o načerpání úvěru č. [IBAN], že dne 12. 6. 2020 byla částka 200 000 Kč načerpaná na účet č. [č. účtu],- z dodatku č. 9 k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 12. 6. 2020, že žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový, nezajištěný úvěr na dobu určitou ve výši 200 000 Kč, úvěr má být splacen v 96 měsíčních splátkách po 2 820 Kč, roční úroková sazba činí v základu 7,9 %, v bonusu pak 6,9 %, splátka má být hrazena k 15. dni v měsíci,- z podmínek pro používání úvěru str. 8 a 9, že žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nedostojí smluvním ujednáním a dostane se s plněním závazků do prodlení, celý úvěr lze splatit,- z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020, že za dané období žalovaný na účtu hospodařil s konečným zůstatkem ve výši 19 812 Kč, když počáteční zůstatek činil 4 041 Kč,- z úvěrové zprávy, že ke dni 12. 6. 2020 bylo k osobě žalovaného zjištěno celkem 18 ukončených splátkových kontraktů, žádný existující, u žalovaného byla evidována pouze jedna kreditní karta.
9. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil nárok žalobkyně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).
10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smlouvy o úvěru, na základě které plnila žalobkyně, nikoliv však žalovaný, který se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně, která řádně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pak důvodně v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění zůstatku úvěru. Protože žalovaný řádně úvěr nehradil, soud jej k plnění zavázal (včetně požadavku žalobkyně na zaplacení úroků, nákladů za upomínání a úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to i s přihlédnutím k tomu, že se žalovaný žalobním tvrzením nijak nebránil, nesporoval je a zůstal v řízení zcela pasivní. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.
13. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci neměl úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o. s. ř.). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 211 Kč (výrok III.). Žalobkyně sice při podání žaloby uhradila soudní poplatek ve výši 4 462 Kč, s ohledem na procesní vývoj věci však soud v souladu s § 6a zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl, že se žalobkyni část soudního poplatku 251 Kč zaplaceného na účet soudu vrací (výrok IV.)
14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce třiceti dnů.