Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 700 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v té části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 57 054,30 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 523,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 104,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 801,40 Kč od 22. 10. 2024 do 2. 1. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 101,40 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem 11,75 % ročně z částky 48 801,40 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 101 754,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 22. 4. 2022. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 50 000 Kč. V souvislosti se smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 60 115 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 21měsíčních pravidelných splátkách po 5 244 Kč do 15. 1. 2024. Ke dni 12. 11. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dlužnou jistinu 48 801,40 Kč a dlužný poplatek 52 952,90 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve 101 754,30 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 48 801,40 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 52 952,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6104,51 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 523,07 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 801,40 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 801,40 Kč od 22.10.2024 do zaplacení.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek.
5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 22. 4. 2022, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] – právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, naproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem v pravidelných 21 splátkách po 5 244 Kč, strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 86 % po dobu smlouvy,- ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 4. 2022, že žalovaný je svobodný, žije na ubytovně, má základní vzdělání, vlastní automobil dosahuje měsíčního příjmu 15 450 Kč, odhadované měsíční náklady žadatele byly vyčísleny na 3 000 Kč, další příjmy domácnosti žadatele pak na 15 000 Kč,- ze souhrnných informací o umoření platných ke dni 25. 10. 2025, že dne 26. 5. 2022 žalovaný provedl jedinou splátku ve výši 5 300 Kč,- z dopisu ze dne 21. 10. 2024 a podacího lístku, že žalovaný byl informován, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na žalobkyni a případné plnění je tak třeba adresovat k jejím rukám,- ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni,- z dopisu dne 31. 12. 2024 a podacího lístku, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky v celkové výši 123 643,68 Kč do 15. 1. 2025.
6. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný následně splatil pouze částku 5 300 Kč.
7. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).
8. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
9. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Soud došel k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. Při posuzování smluvních ujednání soud nepřehlédl, že mezi stranami byla sjednána roční úroková sazba ve výši 86 %. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v dubnu 2022 činila úroková sazba pouze cca 7,0 % ročně. S odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 lze uzavřít, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě byla však úroková sazba sjednána odpovídajíc více než 12-tinásobku požadovaného. Za dané situace tak shledal absolutní neplatnost celé smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Při řešení otázky případné moderace sjednaného úroku podle § 577 nutno konstatovat, že dané ustanovení hovoří o případné moderaci „nezákonného“ nikoli však nemravného ujednání, jako v tomto případě. Navíc i s odkazem na uvážení, zda by strany za standartních podmínek k tomu právnímu jednání vůbec přistoupily je třeba konstatovat, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně staví své podnikatelské aktivity právě na skupování pohledávek od různých subjektů, které následně sama soudně vymáhá. Podnikatelská aktivita její právní předchůdkyně se dlouhodobě vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je v podstatě na sjednávání takových úroků založena. Je obecně známo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry za dalo by se říci riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr s vysokým úrokovým zatížením splácet. Soud toliko na okraj svých úvah konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nereflektuje názor projevený odvolacím soudem v rámci rozhodovaní o obdobných věcech žalobkyně (např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 47 Co 114/2023-247, 47 Co 77/2023-200, aj.).
14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy tak přiznaná částka 44 700 Kč představuje bezdůvodné obohacení, na jehož vrácení má žalobkyně nárok (§ 2993 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy z této částky žalovaný prokazatelně uhradil 5 300 Kč.
15. Úrok byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na závěr o bezdůvodném obohacení nelze přiznat žalobkyni nárok na jakákoliv další plnění plynoucí ze smlouvy, tj. smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k poměrnému rozdělení úspěchu ve věci a reálně vzniklým nákladům na straně každého účastníka řízení (poměrně větší úspěch zaznamenal žalovaný, ze spisu však nevyplývají žádné náklady, které by mu vznikly), dospěl soud k závěru, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
17. Náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
18. Lhůty k plnění byly žalované stanoveny v délce 15 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).