Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 11,5 % od 8. 6. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba v té její části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení další částky 13 552 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 12,75 % z částky 15 452 Kč od 12. 11. 2024 do 7. 6. 2026 a ve výši 1,25 % z částky 1 900 Kč od 8. 6. 2026 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 452 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2026 mezi společností [právnická osoba], (dále jen „úvěrující“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Mezi úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena dne 12. 7. 2024 smlouva o úvěru č. [číslo smlouvy], přičemž k jejímu podpisu byl použit pětimístný verifikační SMS kód, který úvěrující zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 33256 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách úvěrující a odesláním potvrdila svoji vůli být úvěrovou smlouvou vázána. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru úvěrující poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu], který se žalovaná zavázala dohodnutým způsobem splácet. Žalovaná na zaplacení úvěru dosud vrátila 12 100 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], že úvěrující se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalované neúčelový úvěr až do výše 14 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [č. účtu] s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 40 % měsíčně, kdy úvěrovaná se zavázala splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci a jistinu může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V bodě 10.9. smlouvy je uvedeno, že tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami či osobami, které jsou oprávněny za smluvní strany smlouvu podepsat. Podpisem smluvní strany se v případě úvěrovaného rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem 33256 v žádosti o úvěr. Smlouva je datována dnem 12. 7. 2024 a obsahuje otisk razítka a podpis úvěrující, na straně úvěrované je uveden pouze text: „za Úvěrovaného: [Jméno žalované] “,- z potvrzení o provedené platbě, že dne 12. 7. 2024 byla na protiúčet č. [č. účtu] vyplacena bezhotovostním převodem částka úvěru 14 000 Kč,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2026 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postupitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena za žalobkyni.
4. Soud neprovedl dokazování dalšími navrženými důkazy, neboť se tyto vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a níže uvedenému právnímu posouzení ukázaly být nadbytečnými.
5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.
8. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.
9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.
10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
11. Podle článku 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) odst. 9) "podepisující osobou" fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; odst. 10) "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; odst. 11) "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; odst.
12) "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy; odst.
13) "daty pro vytváření elektronických podpisů" jedinečná data, která podepisující osoba používá k vytváření elektronických podpisů.12. Podle článku 25 odst. 2 Nařízení kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.13. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje žádný podpis žalované (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu); ve smlouvě je pod slovy „za Úvěrovaného:“ uveden pouze text: „[Jméno žalované] “. Tomuto však nelze přiznat účinky podpisu žalované, neboť nejde ani o její podpis (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu) ani nelze z tohoto jednoznačně identifikovat, že to byla opravdu ona, kdo svým podpisem stvrdil právní jednání, které je obsahem předmětné smlouvy. Smlouva o spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisu jedné ze smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.
16. Pro úplnost soud také uvádí, že nepřehlédl výši dohodnuté úrokové sazby 40 % měsíčně a RPSN 5524,44 %. S ohledem na ustálenou soudní praxi i judikaturu Nejvyššího soudu ČR (například rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004 sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 či ze dne 8. 12. 2015 sp.zn. 26 Cdo 1587/2015, dohledatelná na www.nsoud.cz) sjednaná úroková sazba uvedené několikanásobně překračuje hranici cca trojnásobku úrokových sazeb požadovaných bankami při poskytování úvěrů. I z tohoto pohledu lze na smlouvu o úvěru nahlížet jako na smlouvu neplatnou. V obecné rovině stále platí, že případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Nicméně podle názoru soudu v této konkrétní projednávané věci není ujednání o úroku oddělitelné od ostatních částí smlouvy, neboť nelze důvodně předpokládat, že by úvěrující byla ochotna uzavřít smlouvu o úvěru s úrokem dohodnutým v obvyklé výši, tudíž není naplněn předpoklad, že by uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala. Z těchto důvodů nelze proto považovat tu část smlouvy, která se týká sjednaného úroku, za oddělitelnou od ostatních částí smlouvy, tudíž i neplatnost sjednaného úroku tak způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Jelikož soud shledal neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši poskytnutého a nesplaceného úvěru, tj. ve výši 1 900 Kč (14 000 Kč - 12 100 Kč). Jelikož žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle potvrzení o odeslání poštovní zásilky žalované byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalované odeslána dne 2. 6. 2026. Za použití § 573 o. z. byla tato výzva žalované doručena třetí pracovní den, tj. 5. 6. 2026, žalovaná mohla dluh zaplatit prvního následujícího pracovního dne 8. 6. 2026, tudíž od 9. 6. 2026 je v prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalovaná měla evidentně převážný úspěch ve věci, podle obsahu spisu jí však dosud žádné náklady nevznikly. Soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
20. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.
21. Tato věc byla podle § 115a o. s. ř. projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání.