Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 62 468,64 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 52 937,01 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 52 937,01 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 169,38 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 158,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 273,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 62 468,64 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě návrhu označeného jako „Žádost o poskytnutí osobního úvěru” č. [tel. číslo] uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 21. 07. 2020 Smlouvu o úvěru. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému způsobem a za podmínek dle Smlouvy úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 31. 7. 2020 a splatit jistinu nejpozději k 25. 6. 2025 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 60 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 13,90 % p.a., hodnotou RPSN 14,98 %, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 3 566 Kč. Od 25. 9. 2020 pak byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru shora uvedenou anuitní splátkou vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne 21. 7. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 11. 2024 dopis nadepsaný jako „Výzva k okamžitému splacení dluhu”, kde žalovaného informovala, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Žalobkyně ve Výzvě stanovila lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do 15. 1. 2025. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
5. Na základě návrhu označeného jako „Žádost o poskytnutí osobního úvěru” č. [tel. číslo] uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 21. 07. 2020 Smlouvu o úvěru. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému způsobem a za podmínek dle Smlouvy úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 31. 7. 2020 a splatit jistinu nejpozději k 25. 6. 2025 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 60 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 13,90 % p.a., hodnotou RPSN 14,98 %, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 3 566 Kč. Od 25. 9. 2020 pak byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru shora uvedenou anuitní splátkou vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce (důkaz: Žádost o poskytnutí osobního úvěru, Smlouva o úvěru, VOP, Úvěrové podmínky, Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách). Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne 21. 7. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 11. 2024 dopis nadepsaný jako „Výzva k okamžitému splacení dluhu”, kde žalovaného informovala, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Žalobkyně ve Výzvě stanovila lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do 15. 1. 2025 (důkaz: Výzva).
6. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v aktuálním znění (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr. Žalovaný však nesplnil to, k čemu se smluvně zavázal, když úvěr nevrátil řádně a včas. S ohledem na zjištěné skutečnosti a podle citovaných ustanovení o. z., proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 273,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 499 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 468,64 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 210 Kč ve výši 2 564,10 Kč.