5 C 86/2021

Odůvodnění

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV č. [hodnota] pro katastrální území [jméno FO], a to k pozemkům parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2[Anonymizováno] které jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované každé v ideálním podílu ½. Současně žalobkyně navrhla, aby soud vypořádal spoluvlastnictví tak, že žalobkyně se stane výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zatímco žalovaná se stane výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. (Aktuálně jsou pozemky v katastru nemovitostí označeny jako pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] – trvalý travní porost, výměra 78 m² (vznikl sloučením původních pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno]), [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – zahrada, výměra 4 039 m² (vznikla sloučením původních pozemků parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno]), [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – ostatní plocha, ostatní komunikace, výměra 15 m², [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – trvalý travní porost, výměra 6 625 m².) Pro případ, že by tímto rozdělením nedošlo k přesnému vypořádání podílů, žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl o povinnosti spoluvlastníka, jemuž připadne více, než činí jeho podíl, uhradit druhému spoluvlastníkovi odpovídající finanční částku na vyrovnání. Žalobkyně uvedla, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k zaplacení tohoto vyrovnání a je připravena jej žalované uhradit. Dále žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi účastníky probíhala dlouhodobá jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zdůraznila, že navrhovaný způsob vypořádání, spočívající v přikázání západního bloku pozemků (tzv. „pozemky u obce“) do jejího výlučného vlastnictví a východního bloku pozemků (tzv. zemědělské pozemky) do vlastnictví žalované, je nejjednodušší, nejméně nákladný a současně nejúčelnější, neboť zachovává celistvost ucelených půdních bloků a umožňuje jejich efektivní hospodářské využití. Žalobkyně poukázala na to, že je zemědělským podnikatelem a má zájem na zemědělském hospodaření na předmětných pozemcích. V pozdějších vyjádřeních doplnila, že na západním bloku plánuje vybudovat skladovací objekty a logistické zázemí pro Agro podnikání, což odpovídá jejímu podnikatelskému profilu. S odkazem na znalecké dokazování (znalecký posudek [tituly před jménem] J. [jméno FO]) žalobkyně namítala, že reálné rozdělení pozemků je nevhodné, neboť by vedlo k jejich znehodnocení, vytvoření nepravidelných a nefunkčních tvarů a znemožnění přístupu k některým částem. Zdůraznila, že tento postup je v rozporu s ustanovením zákona. Žalobkyně doložila, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví žalované, přičemž jediná přístupová cesta vede přes pozemek žalované. Upozornila na provázanost žalované se společností [právnická osoba]., která na části pozemků hospodaří, a doložila personální propojení těchto subjektů. Zdůraznila, že přikázání západního bloku pozemků žalobkyni a východního pozemku žalované by bylo logické a hospodářsky účelné. V závěru uvedla, že pokud soud nepovažuje tuto variantu za optimální, má zájem o nabytí všech vypořádávaných pozemků do svého výlučného vlastnictví za vypořádací podíl. Současně navrhla vypracování nového znaleckého posudku, který by jednoznačně posoudil možnost dělení pozemků při respektování zákonných podmínek, a požádala o prodloužení lhůty k jeho předložení.

2. Žalovaná vyjádřila souhlas se zrušením podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, avšak současně zdůraznila, že nejvhodnějším způsobem vypořádání bylo přikázání všech dotčených pozemků do jejího výlučného vlastnictví oproti vyplacení odpovídajícího vypořádacího podílu žalobkyni. Tento návrh odůvodnila zejména skutečností, že v katastrálním území [jméno FO] vlastní rozsáhlý soubor dalších pozemků, které dlouhodobě obhospodařuje buď sama, nebo prostřednictvím spřízněné společnosti [právnická osoba]. Naproti tomu žalobkyně v uvedeném území nevlastní žádné jiné pozemky, zemědělsky nepodniká a nemá tak reálný hospodářský zájem na jejich využívání. Dále uvedla, že předmětné pozemky jsou zemědělsky obhospodařovány a jejich přikázání žalobkyni by bylo nelogické a neúčelné. V návaznosti na znalecké dokazování (znalecký posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno]. [jméno FO]) žalovaná v případě pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] poukázala na jeho aktuální zařazení v územním plánu obce jako plochy určené pro výrobu a skladování – zemědělská výroba (VZ), což zahrnuje možnost realizace staveb souvisejících se zemědělskou výrobou, včetně bioplynových stanic, skladovacích objektů či staveb pro chov hospodářských zvířat. Podle žalované zpracovaný znalecký posudek tuto skutečnost neodráží. Oproti tomu pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] je čistě zemědělský, což podle žalované musí vést k odlišné cenové úrovni při vypořádání. Ve vztahu k samotnému způsobu vypořádání žalovaná preferovala reálné rozdělení pozemků dle návrhu znalce, zejména u zemědělských parcel. Pokud by k reálnému rozdělení nedošlo, byla připravena nabýt všechny dotčené pozemky do svého výlučného vlastnictví. U pozemků blíže obci (parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /16[Anonymizováno] žalovaná navrhla jejich přikázání do svého vlastnictví, případně jejich rozdělení na stavební parcely dle znaleckého návrhu. Deklarovala rovněž ochotu finančně vypořádat žalobkyni v souladu s rozhodnutím soudu.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání, během kterého bylo vedeno rozsáhlé dokazování, a to znaleckými posudky i listinnými důkazy.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [jméno FO], obec [adresa], jsou zapsány pozemky parcelních čísel [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Tyto nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků řízení, kdy každý vlastní nemovitosti v rozsahu ideální ½.

5. Z kopie předložených katastrálních map soud zjistil, že posuzované pozemky tvoří dva samostatné bloky. Mezi těmito bloky se nacházejí další pozemky (ve vlastnictví žalované a společnosti [právnická osoba].), z map jsou patrné možnosti přístupu na pozemky z obecních komunikací.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaná je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku od 20. 12. 2006, jejím předmětem podnikání je provozování zemědělské výroby a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách živnostenského zákona.

7. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [jméno FO] je jako vlastník zapsána žalovaná, na tomto listu jsou evidovány pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Na listu vlastnictví č. [hodnota] pro stejné katastrální území je jako vlastník zapsána společnost [právnická osoba]., na tomto listu jsou evidovány mimo jiné pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno].

8. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že skutečným majitelem žalované je [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], který má nepřímý podíl ve výši 100 % a rozhodující vliv na společnost prostřednictvím vlastnictví podílu v řetězci obchodních korporací. Tento vztah je realizován přes společnost [právnická osoba]., která vlastní 100 % podíl v žalované, přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] vlastní 100% podíl v [právnická osoba]. Skutečný majitel je zapsán od 15. 7. 2022. Dále, že společnost [právnická osoba]., je zapsána v obchodním rejstříku od 1. 10. 1992. Předmětem podnikání je zemědělská výroba, zahrnující rostlinnou i živočišnou produkci, chov hospodářských zvířat, produkci plemenných zvířat, výrobu osiv a sadby, zpracování a prodej vlastní produkce, a dále poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, diagnostickou a poradenskou činnost v ochraně rostlin, nakládání s odpady, obchodní činnost, dopravu, skladování, pronájem movitých věcí, výzkum a vývoj, výrobu elektřiny a další činnosti neuvedené v přílohách živnostenského zákona. Statutárním orgánem je představenstvo, prokura byla udělena [jméno FO] [Anonymizováno], narozenému [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jediným akcionářem společnosti je [jméno FO].

9. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 7. 2024 č. [č. účtu] soud zjistil, že znalec ocenil jednotlivé parcely podle jejich charakteru a funkčního zařazení v územním plánu: parcela č. [Anonymizováno] /2[Anonymizováno] – výměra 78 m², charakter trvalý travní porost, zařazení do plochy zemědělské všeobecné (AU), obvyklá cena 9 750 Kč, parcela č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] – výměra 4 039 m², charakter zahrada, zařazení do plochy výroba zemědělská a lesnická (VZ), obvyklá cena 240 890 Kč, parcela č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – výměra 15 m², charakter ostatní plocha, zařazení do plochy zemědělské všeobecné (AU), zahrnuto v ocenění AU, parcela č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – výměra 6 625 m², charakter trvalý travní porost, zařazení do plochy MU (zemědělská plocha), obvyklá cena 99 390 Kč. Dále znalec navrhl rozdělení pozemků s ohledem na možnost přístupu z veřejné komunikace a na vlastnictví sousedních parcel. Návrh respektoval územní plán a byl zpracován v grafické podobě. Podle tohoto návrhu měly být pozemky přikázány tak, aby žalobkyně získala z původního bloku pozemků, tvořeného parcelami č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno], části o celkové výměře 2 178 m², a dále část parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 3 313 m². Celková výměra pozemků navržených pro žalobkyni tak činila 5 491 m². Žalované měly být přikázány zbývající části původního bloku o celkové výměře 1 954 m² a dále druhá část parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 3 312 m², takže celková výměra pozemků navržených pro žalovanou činila 5 266 m². Z posudku vyplývá, že znalec ocenil rozdělené části tak, aby hodnota přidělených pozemků byla přibližně vyrovnaná. Znalec stanovil celkovou hodnotu pozemků přikázaných žalobkyni na částku 349 030 Kč, celkovou hodnotu pozemků přikázaných žalované pak na částku 350 150 Kč.

10. Ze znaleckého posudku [jméno FO] ze dne 12. 4. 2025 č. [č. účtu] soud zjistil, že ceny pozemků pro objektivní řešení byly převzaty z předloženého znaleckého posudku ze dne 10. 7. 2024. Znalec se dále vyjádřil k návrhu rozdělení pozemků, k parcele č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 6 625 m² konstatoval, že původní návrh na její rozdělení na dvě části po 3 312 m² a 3 313 m² nelze akceptovat, protože žalobkyně nemá k této parcele přístup. Navrhl proto přikázání celé parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] žalované za cenu 30 Kč/m², tedy 198 750 Kč. Pro zbývající pozemky znalec navrhl rozdělení s ohledem na přístup z veřejné komunikace a vlastnictví sousedních parcel. Žalovaná by podle návrhu získala část parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 1 266 m² (164 580 Kč) a další díl o výměře 36 m² (4 680 Kč). Žalobkyni by připadly parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 78 m² (10 140 Kč), a parcela č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 15 m² (1 950 Kč) a zbývající části parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměrách 1 435 m² (186 550 Kč) a 1 302 m² (169 260 Kč). Hodnota přidělených částí činí u žalované celkem [hodnota] Kč a u žalobkyně 367 900 Kč.

11. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23. 9. 2025 č. [č. účtu] soud zjistil, že znalec provedl dne 12. 9. 2025 vlastní měření v terénu. Na základě tohoto měření byl vyhotoven geometrický plán č. [hodnota] -[Anonymizováno] /2025, který je nedílnou součástí tohoto znaleckého posudku. Byly vytvořeny nové pozemkové parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno], tak jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce [jméno FO]. Z geometrického plánu vyplývá, že u pozemkových parcel č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nedošlo ke změně, u pozemkové parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o původní výměře 4 039 m², druh pozemku zahrada, došlo k oddělení pozemkové parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], o výměře 1 266 m², druh pozemku zahrada, a k oddělení pozemkové parcely č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], o výměře 36 m², druh pozemku zahrada, s tím, že nově pozemková parcela č, [Anonymizováno] /[Anonymizováno] dosahuje výměry 2 737 m², druh pozemku je nezměněný.

12. Z výpovědi soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v mezidobí došlo ke změně územního plánu v souvislosti se zrušením plánovaného obchvatu obce, což mělo za následek zrušení některých zastavitelných ploch. Předmětné pozemky však zůstaly převážně ve stejných funkčních plochách jako dříve, konkrétně v ploše VZ (výroba zemědělská a lesnická) a částečně v ploše AU (zemědělská všeobecná). Znalec rovněž uvedl, že při stanovení ceny zohlednil rozdílný charakter ploch AU a VZ, což se promítlo do odlišné cenové úrovně za m². K otázce reálného rozdělení pozemků znalec uvedl, že tento postup považuje za komplikovaný, a to vzhledem k členitému tvaru pozemků, jejich funkčnímu zařazení do různých ploch územního plánu a existenci stávajících objektů, které by ovlivnily odstupové vzdálenosti. Přesto konstatoval, že rozdělení je technicky možné, avšak vyžadovalo by zajištění přístupu z veřejné komunikace pro žalobkyni, zatímco zbývající část by byla přístupná ze stávajících pozemků žalované. Znalec se domníval, že reálným rozdělením by nedošlo k podstatnému znehodnocení pozemků, nicméně upozornil na omezení budoucího hospodářského využití v důsledku zmenšení výměry. Potvrdil, že pokud by došlo k reálnému rozdělení, každému z účastníků by zůstal jeden pozemek s potenciálem stavebního využití v ploše VZ. Současně konstatoval, že žalobkyně neměla v minulosti k některým zemědělským pozemkům přístup a ani po rozdělení by jej nezískala.

13. K dalším navržených či provedeným důkazům soud nepřihlížel, neboť se v průběhu řízení ukázaly pro účely rozhodnutí nepotřebné.

14. Po provedeném dokazování účastníci řízení došli ke shodě v tom smyslu, že podílové spoluvlastnictví má být zrušeno, předmětné nemovité věci reálně rozděleny tak, jak navrhl znalec [jméno FO], případně má být účastníkům uložena povinnost zaplatit vypořádací podíl.

15. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci řízení jsou zapsání v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí, žalobkyně v rozsahu ideální ½ s nabývacím titulem usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 4. 9. 2018, žalovaná pak v rozsahu ideální ½ s nabývacím titulem usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 5. 9. 2018. Žalobkyně i žalovaná podnikají v oboru zemědělství, žalovaná přitom vlastní pozemky přímo sousedící s předmětnými nemovitostmi. Dva soudní znalci došli k závěrům, že předmětné nemovitosti jsou reálně dělitelné a navrhli jejich rozdělení. Současně byly jednotlivé pozemky znalecky oceněny. Mezi účastníky v průběhu řízení došlo ke shodě, že podílové spoluvlastnictví má být zrušeno a předmětné nemovitosti reálně rozděleny tak, jak navrhl soudní znalec [jméno FO]. V této souvislosti byl zpracován další znalecký posudek - geometrický plán. Účastníci řízení deklarovali, že jsou připraveni zaplatit druhé straně adekvátní vypořádací podíl.

16. Z hlediska hmotného práva soud věc posuzoval podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“).

17. Podle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

19. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Soud rozhodl, že je na místě žalobě vyhovět, když z § 1140 o. z. vyplývá, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví a každý spoluvlastník má právo kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o jeho zrušení. Podle § 1141 o. z. je základní hierarchie způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví stanovena tak, že přednostně se spoluvlastníci vypořádají reálným rozdělením společné věci, není-li to možné, pak jejím prodejem a rozdělením výtěžku, anebo přikázáním věci jednomu či více spoluvlastníkům s povinností vyplatit ostatní. V daném případě bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti jsou reálně dělitelné, což vyplývá ze znaleckých posudků i z geometrického plánu, a proto soud zvolil tento způsob vypořádání, který je v souladu se zákonnou zásadou minimalizace zásahu do vlastnického práva a zachování hospodářské využitelnosti pozemků. Rozdělení bylo provedeno tak, aby byly respektovány funkční plochy dle územního plánu, zajištěn přístup z veřejné komunikace a zachována logická návaznost na vlastnictví sousedních parcel, čímž se předešlo vzniku nefunkčních či izolovaných částí. Soud přikázal jednotlivé části nemovitostí účastníkům řízení, jak je uvedeno ve výroku II. a III., přičemž vycházel ze znaleckého ocenění hodnoty přidělených částí. Jelikož rozdíl mezi hodnotami přikázaných pozemků činil pouze 55 Kč, soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni tuto částku jako vypořádací podíl podle § 1147 o. z., aby bylo dosaženo ekvivalentního vypořádání spoluvlastnických podílů. Tento postup je v souladu s principem spravedlivého vypořádání a respektuje zákonnou hierarchii způsobů zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., s odkazem na ustálenou judikaturu ústavního soudu (nález IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Procesní postup žádného účastníka dle soudu nelze vykládat jako šikanózní výkon práva, obstrukční chování nebo zneužití procesních práv.

22. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

23. V souvislosti se znaleckým dokazováním vznikly na straně státu náklady spočívající ve výplatě znalečného v celkové výši 38 614 Kč (znalecký posudek [tituly před jménem] J. [jméno FO] ze dne 24. 6. 2022 – znalečné 3 650 Kč, znalecký posudek [tituly před jménem] J. [jméno FO] ze dne 11. 12. 2023 – znalečné 7 016 Kč, znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba]. ze dne 10. 7. 2024 – znalečné 15 409,35 Kč, znalecký posudek [tituly před jménem] A. [jméno FO] ze dne 23. 9. 2025 – znalečné 12 539 Kč). V kontextu citované judikatury, podle které žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí (výrok VII. a VIII.) a uložil účastníkům povinnost nahradit náklady řízení vzniklé státu, když přitom zohlednil, že žalobkyně v této souvislosti již uhradila zálohu ve výši 4 000 Kč, každému jednou polovinou.

24. Lhůtu k plnění soud účastníkům řízení stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce adekvátní výši požadovaného plnění.