Výrok
I. Žaloba o zaplacení 11 181 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 881 Kč za dobu od 21. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 181 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], neměl v období od 11. 1. 2020 – 6. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb. Za uvedené období, tj. za dobu 117 dnů je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši 10 881 Kč (denní sazba 93 Kč x 117 dnů). Vedle částky 10 881 Kč požadovala žalobkyně po žalovaném i 300 Kč jako zákonný poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva žalobkyně, a dále pak zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku s tím, že mu stanovila lhůtu k zaplacení, žalovaný však žalobkyni ničeho ani přes následné zaslání předžalobní upomínky neuhradil. Žalobkyně poté doplnila, že doručovala žalovanému na adresu [adresa] s tím, že uvedla, že doručovala na adresu, kterou jí sdělilo Ministerstvo dopravy a zároveň na adresu, kterou jí sdělil Okresní soud Praha – západ, odtud i žalobkyně čerpala informaci, že je žalovaný vlastníkem vozidla.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
5. Z výpisu z CEO vyplývá, že od 29. 3. 2010 má žalovaný evidován trvalý pobyt na adrese [adresa].
6. Podle údajů zjištěných o vozidle bylo žalobkyni dne 26. 6. 2023 sděleno, že je u předmětného vozidla evidován jako vlastník a provozovatel žalovaný s tím, že jeho bydliště je evidováno na adrese [adresa].
7. Ze sdělení MěÚ [adresa] má soud za prokázané, že v době od 11. 1. 2020 – 6. 5. 2020 byl v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [jméno FO] [RČ] RČ, , bytem [adresa], vozidlo mělo statut provozované.
8. Z vyjádření k výzvám soud zjistil, že [jméno FO] nebyl vlastníkem předmětného vozidla, vozidlo měl pouze zapůjčené a měl na něho sjednané povinné ručení do 10. 1. 2020.
9. Z čestného prohlášení o vlastnictví vozidla plyne, že [jméno FO] nebyl vlastníkem předmětného vozidla, vozidlo měl pouze zapůjčené.
10. Ze sdělení Okresního soudu [adresa] -západ soud zjistil, že tamní soud sdělil zástupkyni žalobkyně adresu pro doručování žalovaného, a to [adresa] s tím, že žalovaný zdědil předmětné vozidlo, tuto informaci měl soud v rámci řízení o pozůstalosti po [jméno FO], zemřelému [Anonymizováno].
11. Z pojistné smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že pojistník [jméno FO] uzavřel pojistnou smlouvu na předmětné vozidlo, a to dne 16. 1. 2012.
12. Podle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období, příslušného poštovního podacího archu a výpisu z pošty online zaslala žalobkyně dne 7. 7. 2023 žalovanému na adresu [adresa] výzvu v souladu s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., k úhradě zákonného příspěvku nepojištění ve výši 11 181 Kč (včetně 300 Kč za náklady uplatnění) ve lhůtě 60 dnů s poučením o příslušných právech a povinnostech s tím spojených s tím, že žalovaný neměl v době od 11. 1. 2020 – 6. 5. 2020 sjednáno pojištění předmětného vozidla.
13. Z dokladu o sledování zásilky plyne, že se žalobkyni zásilka - výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu vrátila, a to dne 11. 7. 2023.
14. Dle upomínek ze dne 11. 10. 2023 a 10. 11. 2023 vystavila daného dne žalobkyně na jméno žalovaného upomínku k úhradě zákonného příspěvku s ohledem na shora zaslanou výzvu, kdy nebyl tento příspěvek dosud uhrazen.
15. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 2. 2024 a příslušného poštovního podacího archu a z výpisu z pošty online vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu [adresa] výzvu k úhradě předmětného zákonného příspěvku spolu s náhradou nákladů na uplatnění tohoto práva.
16. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [jméno FO] [RČ] RČ, , bytem [adresa], byl zapsán jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, vozidlo mělo statut provozované. K tomuto vozidlu nebylo v období od 11. 1. 2020 – 6. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zaslala výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP žalovanému, který v dědickém řízení zdědil předmětné vozidlo, a to na adresu [adresa], zásilka se však žalobkyni vrátila. Žalobkyně na shodnou adresu zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však ničeho neuhradil.
17. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále POPV), dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále VPOPV), dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech (dále ZZR).
18. Dle § 1 odst. 2 POPV platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
19. Dle § 4 odst. 1 POPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
20. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 POPV). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 POPV). Touto vyhláškou je VPOPV. Dle § 2 této vyhlášky se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel se stanoví pro jednotlivé druhy vozidel v závislosti na jejich zdvihovém objemu od 4 do 560 Kč.
21. Odst. 4 téhož ustanovení POPV uvádí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to 300 Kč (§ 2a VPOPV).
22. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva přitom zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (§ 4 odst. 6 POPV). Výzva k zaplacení příspěvku přitom musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7 téhož ustanovení).
23. Dle § 15 POPV pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. Kancelář sděluje tyto údaje týkající se vozidel, která podléhají registraci vozidel, Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy porovnává tyto údaje s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří. Při plnění těchto povinností Ministerstvo dopravy předává Kanceláři z registru silničních vozidel o každém vozidle, o jehož zániku pojištění odpovědnosti Kancelář informovala a Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v registru silničních vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona. Při plnění těchto povinností poté Ministerstvo dopravy předává Kanceláři z registru silničních vozidel o každém vozidle, o jehož zániku pojištění odpovědnosti Kancelář informovala mimo jiné údaje o jménu, popřípadě jménech a příjmení, rodném čísle a bydlišti v případě fyzické osoby, jako registrovaného vlastníka tohoto vozidla a jeho registrovaného provozovatele, je-li odlišný od vlastníka. Zanikne-li pojištění odpovědnosti u vozidla, jehož provoz je podmíněn pojištěním odpovědnosti, je vlastník vozidla podléhajícího registraci vozidel povinen požádat o vyřazení vozidla z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, není-li vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel jako zaniklé nebo vyvezené do jiného státu. Zjistí-li Kancelář na základě porovnání údajů, že po zániku pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová pojistná smlouva, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu evidence příslušnému podle registrace tuzemského vozidla, a to prostřednictvím registru silničních vozidel. Na základě tohoto oznámení orgán evidence ověří splnění povinnosti; zjistí-li nesplnění této povinnosti, postupuje podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
24. Podle § 18 odst. 12 POPV k plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců, údaje z informačního systému evidence občanských průkazů nebo údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího pojišťovnictví obdobně jako pojišťovna.
25. Podle § 5 odst. 1 ZZR orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci a v rámci výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, v jejímž rámci je úkon orgánu veřejné moci prováděný a pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný.
26. Dle § 2 písm. c/ ZZR platí, že orgánem veřejné moci je míněn státní orgán, územní samosprávný celek, fyzická nebo právnická osoba, byla-li jí svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notář, soudní exekutor, insolvenční správce a archiv.
27. Podle § 3 písm. a/ ZZR je základním registrem základní registr obyvatel.
28. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
29. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba nedůvodná. Žalobkyně při zjišťování údajů o daném vozidle vycházela z informací, které jí za účelem uplatnění zákonného příspěvku nepojištěných předává Ministerstvo dopravy z Centrálního registru vozidel. V rozhodné době od 11. 1. 2020 – 6. 5. 2020 byl evidován jako vlastník předmětného vozidla [jméno FO] [RČ] RČ, , bytem [adresa] s tím, že žalobkyně se pak od Okresního soudu Praha – západ z přípisu ze dne 27. 7. 2022 dozvěděla, že žalovaný zdědil předmětné vozidlo, přičemž daný soud sdělil žalobkyni adresu žalovaného pro doručování, k tomuto však zdejší soud dodává, že žalobkyně nemohla spoléhat na to, že Okresní soud [adresa] – západ měl čerstvé informace o doručovací adrese, když zůstavil [jméno FO] zemřel již v roce 2009. V daném případě nutno dodat, že po zjištění žalobkyně, že žalovaný zdědil předmětné vozidlo, Ministerstvo dopravy sdělilo žalobkyni nesprávnou adresu bydliště žalovaného. V rozhodné době měl totiž žalovaný evidovaný trvalý pobyt na adrese [Adresa žalovaného], nikoli na adrese, na kterou mu žalobkyně doručovala, přičemž předmětná adresa přitom byla v rozhodné době evidována v registru obyvatel. Ministerstvo dopravy je přitom orgánem veřejné moci, který má přístup do základních registrů, tedy i do registru obyvatel, je tak jeho povinností údaje z tohoto registru zjištěné využívat v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci. Dle § 15 POPV je pak právě Ministerstvo dopravy povinné porovnávat údaje zjištěné od žalobkyně ohledně vozidel, u nichž došlo ke vzniku, k přerušení, ke změně či zániku pojištění odpovědnosti, se svými údaji a následně žalobkyni sdělit výsledek tohoto porovnání i údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny žalobkyní, kdy má povinnost předat jí i údaje o jménu, příjmení a bydlišti dané fyzické osoby registrované jako vlastník a provozovatel daného vozidla. Ministerstvo dopravy tak bylo povinno sdělit žalobkyni platné údaje, které byly v rozhodné době u žalovaného evidovány v základním registru (co do jeho evidovaného trvalého pobytu). V tomto případě, jak je uvedeno výše, však žalobkyni sdělil nesprávnou adresu evidovaného trvalého pobytu žalovaného, tuto skutečnost však nelze dle názoru soudu přičítat k tíži žalovaného. Odeslání výzvy je nutno podle svého smyslu a účelu vykládat tak, že odeslání musí být provedeno na relevantní adresu žalovaného, aby se tento mohl mít skutečnou možnost o existenci uplatňovaného nároku dozvědět, neboť jinak by odesílání výzev bylo pouze formalistickou záležitostí s tím, že v tomto konkrétním případě žalobkyně doručovala na adresu, kterou jí sdělilo Ministerstvo dopravy, nicméně žalobkyně ani nikterak nereflektovala na skutečnost, že se jí daná zásilka vrátila, a to z důvodu, že adresát byl na uvedené adrese neznámý.
30. Pokud tedy ministerstvo dopravy sdělilo žalobkyni nesprávný údaj o bydlišti žalovaného, popř. žalobkyně si neověřila sdělený údaj dle § 18 odst. 12 POPV, nelze toto pochybení klást k tíži žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně sice odeslala včas žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku, avšak tato výzva nebyla žalovanému řádně doručena, pohledávka se tak nestala splatnou, a tedy ani soudně vymahatelnou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
31. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení, žalovaný se však ve věci nevyjádřil s tím, že z obsahu spisu je zřejmé, že mu nevznikly žádné náklady řízení. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.