Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 82 415,85 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 6 830,58 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 54 300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 10,80 % ročně z částky 54 300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku
20 430,60 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 82 415,85 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené smlouvy o úvěru.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že původní věřitel – společnost [právnická osoba], [IČO], poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč,
a to na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 1. 2018. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet spolu s úroky a poplatky v 16 pravidelných měsíčních splátkách
po 8 050 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a původní věřitel dluh zesplatnil ke dni
1. 5. 2019. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nezaplatil a původní věřitel dne 24. 6. 2020 postoupil pohledávku žalobci. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku 82 415,85 Kč s příslušenstvím skládající se z částky 54 300 Kč jako nesplacené jistiny a částky 28 115,85 Kč jako smluvní pokuty a dále kapitalizovaných, smluvních a zákonných úroků. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. To vše vyplývá ze smlouvy o úvěru, z odstoupení od smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, předpisu splátek, transakční historie, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení
a předžalobní výzvy.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu.
Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku, úroky a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Původní věřitel pohledávku postoupil žalobkyni dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O smluvní pokutě soud rozhodl v souladu ustanovením
§ 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Zároveň soud právně posoudil aktivní legitimaci žalobce v této věci a jeho právní nástupnictví po původním věřiteli na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 v souladu
s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. a shledal, že žalobce je v dané věci aktivně legitimován.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 297 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 4 420 Kč. Advokát poskytl tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení,
2 – předžalobní výzva, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 35/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.
Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.