Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:
a) částku ve výši 30 726 Kč
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 298,31 Kč
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 749,92 Kč
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 694,97 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení
- s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 21 694,97 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení
b) částku ve výši 36 440 Kč
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 196,63 Kč
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 452,83 Kč
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení
- s úrokem ve výši 19 % ročně z částky 22 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení
to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 642,60 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 67 166 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených spotřebitelských úvěrů.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že původní věřitel - společnost [právnická osoba], identifikační číslo osoby [číslo], poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 5. 2019. Žalovaný se zavázal půjčku pravidelně splácet, a to včetně souhrnného poplatku (úroků) ve výši 20 680 Kč. Žalovaný se zavázal částku uhradit v hotovosti v 80 týdenních (sedmidenních) splátkách po 534 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 11. 2020. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel a původní věřitel dne 15. 1. 2021 postoupil pohledávku žalobci. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku 30 726 Kč s příslušenstvím a od 16. 1. 2021 nadále trvalo prodlení žalovaného se zaplacením, tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Tyto vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy.
Dále na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 14. 10. 2019 poskytl původní věřitel - společnost [právnická osoba], identifikační číslo osoby [číslo], žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku pravidelně splácet, a to včetně souhrnného poplatku (úroků) ve výši 17 600 Kč. Žalovaný se zavázal částku uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 660 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 12. 2020. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel a původní věřitel dne 15. 1. 2021 postoupil pohledávku žalobci. Ke dni rozhodování soudu dlužil žalovaný žalobci celkem částku 36 440 Kč s příslušenstvím a od 16. 1. 2021 nadále trvalo prodlení žalovaného se zaplacením, tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. To vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu.
Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku, úroky a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, když obě uzavřené smlouvy posoudil soud jako smlouvy o zápůjčce. Žalovaný v obou případech porušil závazkový právní vztah ze smlouvy o zápůjčce, když obě zápůjčky neuhradil řádně a včas. Postoupení pohledávek původním věřitelem na žalobce posoudil soud dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 687 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3 820 Kč. Advokát poskytl tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení,
2 – předžalobní výzva, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 35/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.
Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.