Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 126,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 984 Kč za období od 3. 11. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 1. 12. 2025 domáhal zaplacení částky 10 126,80 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že se žalovaným jako podnikající fyzickou osobou uzavřel dne 3. 10. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobce poskytl žalovanému v souvislosti s jeho podnikatelskou činností úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 35 % jistiny, jehož kapitalizovaná výše činí 1 750 Kč, dále si žalovaný sjednal volitelné doplňkové služby „Expresní projednání žádosti“ za 199 Kč a „SMS servis“ za 35 Kč. Žalovaný se žalobci zavázal uhradit taktéž smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Celková dlužná částka ve výši 6 984 Kč měla být splacena do 2. 11. 2024, žalovaný však svůj závazek nesplnil a do dne podání žaloby žalobci neuhradil ničeho. Žalobce proto vyčíslil smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za období od 3. 11. 2024 do 31. 1. 2025, jehož kapitalizovaná výše činí celkem 3 142,80 Kč, a uplatnil tak celkový nárok ve výši 10 126,80 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 6 984 Kč od 3. 11. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud o skutkovém stavu věci uzavřel, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 3. 10. 2024 úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč na jeho účet č. [č. účtu], a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 30 dnů spolu s poplatkem 35 % z jistiny, úrokem z prodlení 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dnů prodlení, následně 0,1 % denně z celkové dlužné částky, poplatkem za expresní podání žádosti ve výši 199 Kč, poplatkem za SMS servis ve výši 35 Kč, a to na účet žalobce č. [č. účtu] pod VS [var. symbol]. V čl. 3. 2. úvěrové smlouvy byl jako účel prostředků sjednán rozvoj podnikání úvěrovaného (viz úvěrová smlouva č. [hodnota]). Žalobce zaslal na účet žalovaného č. [č. účtu] dne 3. 10. 2024 částku 4 500 Kč a dne 18. 10. 2024 částku 500 Kč s poznámkou pro příjemce „[právnická osoba]. – Vyplacení podnikatelského úvěru ([Anonymizováno].[Anonymizováno])“ (viz potvrzení o platbě ze dne 3. 10. 2024 a potvrzení o platbě ze dne 18. 10. 2024). Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného výzvou ze dne 1. 11. 2025 k úhradě dlužné částky s příslušenstvím, žalovaný však žalobci na poskytnutý úvěr ani na jeho příslušenství ničeho neuhradil (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 11. 2025 ve spojení s podacím archem).
4. Právní posouzení smluvního vztahu mezi účastníky soud opřel o ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ze smlouvy a připojených dokumentů soud dovodil, že šlo o úvěrový vztah uzavřený mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Úvěr byl poskytnut za účelem „rozvoje podnikání“ žalovaného. Žalobcem uplatněné příslušenství, tj. kapitalizované úroky a dále běžící úroky soud přiznal v rozsahu uvedeném ve výroku. Zákonný úrok z prodlení soud posoudil v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.
5. Soud uzavírá, že žalobce prokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy, z něhož žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a hradit sjednané příslušenství. Za tohoto stavu, kdy se žalovaný přes poučení a výzvy soudu k žalobě nevyjádřil, nenavrhl žádné důkazy a v řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by uplatněný dluh po zesplatnění či po zahájení řízení uhradil, soud žalobě vyhověl, a to v celém rozsahu uplatněné jistiny a příslušenství (výrok I.).
6. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci vůči žalovanému plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady jeho právního zastoupení. Při určení výše odměny právního zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). V projednávané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou za tři úkony po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 1 200 Kč. Dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. K odměně a hotových výdajů bylo připočteno 21 % DPH, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náklady řízení žalobce tak činí celkem částku 2 615 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokáta soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
7. Plnění dle výroků I. a II. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.