Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 75 134,54 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 279,71 Kč, úroky ve výši 6,90 % ročně z částky 74 784,54 Kč od 21. 10. 2020
do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 75 134,54 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 123,20 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou soudu dne 18. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 75 134,54 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 3. 1. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru„ mPUJCKA PLUS“ č. [anonymizováno], podle které poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a podle které se žalovaný zavázal úvěr hradit v pravidelných 60 měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, a proto žalobce úvěr ke dni 20. 10. 2020 zesplatnil. Právní zástupce žalobce poté adresoval žalovanému předžalobní výzvu, v níž navrhoval možnost zaplacení dluhu ve splátkách, avšak žalovaný ke dni podání žaloby již ničeho neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedená v žalobě.
Soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o. s. ř., neboť pro to byly splněny zákonné podmínky.
O skutkovém stavu věci soud učinil z listinných důkazů závěr, že žalobce se žalovaným uzavřeli v chráněném elektronickém prostředí internetového bankovnictví provozovaného žalobcem, po autorizaci SMS kódem, smlouvu o hotovostním úvěru„ mPUJCKA PLUS“ č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí jsou podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank a sazebník poplatků. Smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v pravidelných 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 225,41 Kč, zahrnujících splátku jistiny, pojistného a úroků (6,90 % p. a. - článek 5.1 smlouvy). Peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč byly žalovanému poukázány dne 3. 1. 2019 na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] vedený žalobcem. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když nehradil splátky úvěru řádně a včas. V souladu s podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů (článek [číslo] písm. c/) žalobce s účinností ke dni 20. 10. 2020 od smlouvy odstoupil a požadoval vrácení dlužné částky. Dluh žalovaného činil celkem 75 134,54 Kč, z toho na jistině 74 784,54 Kč a na dlužných poplatcích 350 Kč (4x upomínky á 50 Kč, 1x odstoupení á 150 Kč – článek 3.1 smlouvy ve spojení se sazebníkem). Ke dni odstoupení od smlouvy se stal splatný neuhrazený smluvní úrok v kapitalizované výši 1 279,71 Kč. Žalovaný ani přes výzvy právního zástupce žalobce na dluh již ničeho neuhradil. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru, podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů, sazebníku, historie úvěru, výpisu z účtu žalovaného, odstoupení a předžalobní výzvy.
Právní poměry mezi účastníky řízení soud posuzoval podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když mezi účastníky byla uzavřena platně smlouva o úvěru. Soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy o úvěru, když nehradil splátky řádně a včas. Žalobce tedy od smlouvy platně odstoupil a žalovaný je povinen doplatit celou dlužnou částku, když odstoupením od smlouvy se stal dluh splatný v celé části.
S ohledem na skutkové a právní závěry soud žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku (tj. jistinu a poplatky) a dále zaplatit příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku ve výši 1 279,71 Kč, úroku ve výši 6,90 % ročně z částky jistiny 74 784,54 Kč za období od 21. 10. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 75 134,54 Kč za období od 21. 10. 2020 do zaplacení. O úrocích z prodlení soud rozhodl dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s úředním sdělením [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 006 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 4 140 Kč. Advokát poskytl tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení,
2 – předžalobní výzva, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 35/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.
Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.