13 C 110/2019

Odůvodnění

1 Žalobci se domáhali žalobou podanou soudu dne 26. 3. 2019 po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že při porodu žalobkyně a) dne 26. 3. 2016, jež probíhal u žalované, došlo v důsledku pochybení zaměstnanců žalované k úmrtí novorozence [jméno FO]. Žalobce b) je otcem zemřelého novorozence a žalobkyně c) a žalobce d) jsou rodiče žalobkyně a), tedy prarodiče zemřelého novorozence. V souvislosti s úmrtím novorozence bylo vedeno u Okresního soudu v Hradci Králové trestní řízení pod sp. zn. 1 T 53/2018 pro přečin usmrcení z nedbalosti proti dvěma zaměstnancům žalované, a to vůči [tituly před jménem] [jméno FO] narozeném [datum] a [tituly před jménem] [jméno FO] narozeném [datum]. Žalobci dále uvedli, že poté, co žalobkyně a) otěhotněla a její těhotenství se dostalo do pozdější fáze, byla vzhledem k rizikovým faktorům, zejména gestačnímu diabetu a arteriální hypertenzi, předána svojí ambulantní gynekoložkou do rizikové poradny [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], kam docházela k [tituly před jménem] [jméno FO]. Jmenovaný lékař jí při přijetí do poradny provedl kontrolní ultrazvuk a další ultrazvukové vyšetření neprovedl. Následně dne 25. 3. 2016 byla žalobkyně a) přijata k porodu, a to lékařem [tituly před jménem] [jméno FO], který sice provedl ultrazvukové vyšetření za účelem určení velikosti plodu a při tomto vyšetření naměřil toliko dvě hodnoty, když pro určení velikosti plodu jsou potřeba nejméně hodnoty čtyři, avšak neúspěšnost svého měření neoznámil nadřízenému lékaři. Následně dne 26. 3. 2016 došlo k začátku spontánního porodu, který se zastavil z důvodu dystokie ramének novorozence, a v 5:25 hod. se až následně přivolanému [tituly před jménem] [jméno FO] podařilo vybavit novorozence (makrosomatický plod), kterého se však již nepodařilo resuscitovat. Žalobci jsou na základě znaleckých závěrů znalce [tituly před jménem] [adresa] přesvědčeni o tom, že kdyby před porodem byl proveden expertní ultrazvuk, a měl by jej provést někdo, kdo je nejvíc zkušený v ultrazvukové diagnostice, ten by třeba parametry zjistil a současně by zjistil, že jde o tzv. makrosomatický plod, u kterého je indikován porod císařským řezem, a tudíž mohlo dojít k porodu císařským řezem a nedošlo by k úmrtí novorozence. Shodně tak jsou žalobci přesvědčeni, že pokud by [tituly před jménem] [jméno FO] coby ošetřující lékař žalobkyně a) v rámci rizikové poradny, kam byla odkázána svojí ambulantní gynekoložkou, provedl více než jenom jedno ultrazvukové vyšetření v rámci jejího docházení do rizikové poradny, zjistil by, že u novorozence jde o potenciálně makrosomatický plod, a musel by tedy navrhnout porod císařským řezem, a tudíž by k úmrtí novorozence nedošlo. Žalobci tak mají za to, že mezi pochybením zaměstnanců žalované [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a úmrtím novorozence existuje příčinná souvislost výše popsaná, a že je zde tedy odpovědnost za újmu žalobcům vzniklou. Jelikož ke vzniku újmy došlo při výkonu jejich činnosti pro žalovanou jako zaměstnavatele, je dána její odpovědnost podle ustanovení § 2914 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále též „OZ“). Vzhledem ke skutečnosti, že došlo k úmrtí, je žalovaná coby škůdce dle ustanovení 2959 OZ povinna odčinit duševní útrapy zejména rodičů i jiným osobám blízkým, tedy i prarodičům, peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Žalobci považují výši požadované peněžité náhrady za adekvátní, když žalobci a) a b) jako rodiče požadují každý náhradu ve výši 750 000 Kč a žalobci b) a c) jako prarodiče požadují každý náhradu ve výši 300 000 Kč s tím, že žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému zaplacení do dne 22. 3. 2019, když její prodlení žalobci dovozují od 23. 3. 2019.

2 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2022, č. j. 13 C 110/2019-335 byla žalovaná uznána povinností zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, žalobci b) částku ve výši 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, žalobkyni c) částku ve výši 150 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, žalobci d) částku ve výši 150 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení další částky ve výši 250 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, žalobce b) zaplacení další částky ve výši 250 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, žalobkyně c) zaplacení další částky ve výši 150 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, žalobce d) zaplacení další částky ve výši 150 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 23. 3. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Bylo rozhodnuto o nákladech řízení a nákladech státu.

3 Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 3. 2023 byl rozsudek okresního soudu ve výrocích I., II., III., IV., IX. a X. zrušen a věc vrácena v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

4 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 11. 2024, č. j. 13 C 110/2019-569 byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a rozhodnuto o nákladech řízení.

5 Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2025, č. j. 26 Co 78/2025-589 byl rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích II., III., IV. týkajících se nákladů řízení zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, kdy bylo okresnímu soudu uloženo, aby nejprve vyčkal, až bude pravomocně rozhodnuto o všech nákladech řízení České republiky, a teprve poté rozhodl znovu o nákladech řízení účastníků řízení i o tom, komu z účastníků a v jaké míře je třeba uložit náhradu nákladů řízení státu.

6 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), kdy plný úspěch ve věci měla žalovaná. Při stanovení výše paušální odměny nezastoupeného účastníka soud vycházel z vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Dle ust. § 2 odst. 3 této vyhlášky činí paušální výše náhrady 300 Kč za jeden úkon (v tomto případě 13 úkonů – 7 x písemné vyjádření, 6 x účast u jednání). Náklady spojené s odvoláním žalované nevznikly. Celkem proto soud výrokem I. určil žalobcům nahradit žalované náklady řízení ve výši 3 900 Kč, a to každý v poměru, v jaké výši požadoval náhradu nemajetkové újmy, tedy žalobcům a), b) každému ve výši 36 % z celkově uplatněné částky a žalobcům c), d) každému ve výši 14 % z celkově uplatněné částky.

7 Výrokem II. soud přiznal vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, kdy byl ve věci spolu se žalovanou plně úspěšný. Náhrada nákladů řízení byla přiznána dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „AT“) a dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, resp. vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024. Soud při určení tarifní hodnoty vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky i Ústavního soudu České republiky (viz např. sp. zn. 25 Cdo 3771/2020), podle jehož právní věty se ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví představujícím zásah do osobnostního práva vychází z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, nebo IV.ÚS 1788/23. Vedlejší účastník vzhledem k charakteru předmětné kauzy vyčíslil náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby, včetně 2 x režijního paušálu, a to pouze za účast na soudních jednáních dne 12. 7. 2023 a dne 6. 11. 2024, tedy za jeden úkon 3 100 Kč, celkem 6 200 Kč a za dva režijní poplatky dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, celkem 600 Kč. Výslovně se vzdal náhrady nákladů řízení za rozdělení úkonů ke každému ze žalobců, kdy požadoval přiznat pouze 2 úkony právní služby z celkové tarifní hodnoty za všechny žalobce a nikoli samostatně. Náklady tak za zastoupení advokátem činí částku 8 228 Kč včetně DPH (21 % ve výši 1 428 Kč) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Dále soud přiznal vedlejšímu účastníku náhradu hotových výdajů za cestovní výdaje dle § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. a dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., za cestu k jednání dne 12. 7. 2023 za 230 km, pří průměrné spotřebě 5,9 l/100 km, sazbě 5,20 Kč a ceně motorové nafty 34,40 Kč vozidlem Volkswagen Škoda Combi, celkem 1 662,80 Kč a dále dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., za cestu na soudní jednání dne 6. 11. 2024 ze sídla kanceláře právního zástupce a zpět, jedná o vzdálenost 230 km/1 cestu, vozidlem Volkswagen, průměrná spotřeba 5,9 l/100 km, sazba 5,60 Kč a cena motorové nafty 38,70 Kč, celkem 1 813,15 Kč, dále 21% DPH ve výši 729,90 Kč, celkem 4 206 Kč zaokrouhleně. Celkové náklady činí 12 434 Kč. Ostatních nákladů řízení se vedlejší účastník výslovně vzdal, a proto nebyly vedlejšímu účastníku náklady řízení přiznány v plné výši. Soud nepovažuje námitku žalobců, že účast vedlejšího účastníka byla zbytečná a že jeho právní zastoupení nelze považovat za účelnou volbu zástupce, když vedlejší účastník disponuje celou řadou právníků v pracovním poměru a nebylo nezbytné volit si jako zástupce advokáta, za důvodnou, a přiznal náklady za zastoupení advokátem vedlejšímu účastníku, když zastoupení pojišťovny advokátem je možné a běžné, zejména v případech, kdy pojišťovna čelí právním sporům nebo potřebuje hájit své zájmy v soudním řízení. Advokát může pojišťovnu zastupovat v různých typech řízení, včetně civilních, správních i trestních, a pojišťovny často využívají advokáty k zastupování v soudních sporech, ať už se jedná o spory s klienty, jiné pojišťovny nebo jiné subjekty. V dané věci se jednalo o složitý spor týkající se případu poskytování zdravotních služeb žalovanou a v tomto konkrétním případě je právní zastoupení zcela účelné.

8 Výrokem III. soud přiznal státu náklady na znalečné dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci žalobci byli plně neúspěšnými, a proto jsou povinni hradit náklady řízení státu, které za něj platil. Náklady státu činily za slyšení znalce [právnická osoba] při jednání ve výši 3 189 Kč (číslo listu 379), dále ve výši 97 768 Kč za podaný revizní znalecký posudek a dále ve výši 8 226 Kč za stvrzení závěrů revizního znaleckého posudku, celkem 109 183 Kč. Celkem proto soud výrokem III. určil žalobcům nahradit náklady řízení státu ve výši 109 183 Kč, a to každý v poměru, v jaké výši požadoval náhradu nemajetkové újmy, tedy žalobcům a), b), každému ve výši 36 % z celkově uplatněné částky a žalobcům c), d) každému ve výši 14 % z celkově uplatněné částky.

9 Lhůtu k plnění výroků I., II. a III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Odůvodnění

1 Žalobci se domáhali žalobou podanou soudu dne 26. 3. 2019 po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že při porodu žalobkyně a) dne [datum], jež probíhal u žalované, došlo v důsledku pochybení zaměstnanců žalované k úmrtí novorozence [jméno FO]. Žalobce b) je otcem zemřelého novorozence a žalobkyně c) a žalobce d) jsou rodiče žalobkyně a), tedy prarodiče zemřelého novorozence. V souvislosti s úmrtím novorozence bylo vedeno u Okresního soudu v Hradci Králové trestní řízení pod sp. zn. 1 T 53/2018 pro přečin usmrcení z nedbalosti proti dvěma zaměstnancům žalované, a to vůči [tituly před jménem] [jméno FO] narozeném dne [datum] a [tituly před jménem] [jméno FO] narozeném dne [datum]. Žalobci dále uvedli, že poté, co žalobkyně a) otěhotněla a její těhotenství se dostalo do pozdější fáze, byla vzhledem k rizikovým faktorům, zejména gestačnímu diabetu a arteriální hypertenzi, předána svojí ambulantní gynekoložkou do rizikové poradny [Anonymizováno] [Anonymizováno], kam docházela k [tituly před jménem] [jméno FO]. Jmenovaný lékař jí při přijetí do poradny provedl kontrolní ultrazvuk a další ultrazvukové vyšetření neprovedl. Následně dne 25. 3. 2016 byla žalobkyně a) přijata k porodu, a to lékařem [tituly před jménem] [jméno FO], který sice provedl ultrazvukové vyšetření za účelem určení velikosti plodu a při tomto vyšetření naměřil toliko dvě hodnoty, když pro určení velikosti plodu jsou potřeba nejméně hodnoty čtyři, avšak neúspěšnost svého měření neoznámil nadřízenému lékaři. Následně dne 26. 3. 2016 došlo k začátku spontánního porodu, který se zastavil z důvodu dystokie ramének novorozence, a v 5:25 hod. se až následně přivolanému [tituly před jménem] [jméno FO] podařilo vybavit novorozence (makrosomatický plod), kterého se však již nepodařilo resuscitovat. Žalobci jsou na základě znaleckých závěrů znalce [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] přesvědčeni o tom, že kdyby před porodem byl proveden expertní ultrazvuk, a měl by jej provést někdo, kdo je nejvíc zkušený v ultrazvukové diagnostice, ten by třeba parametry zjistil a současně by zjistil, že jde o tzv. makrosomatický plod, u kterého je indikován porod císařským řezem, a tudíž mohlo dojít k porodu císařským řezem a nedošlo by k úmrtí novorozence. Shodně tak jsou žalobci přesvědčeni, že pokud by [tituly před jménem] [jméno FO] coby ošetřující lékař žalobkyně a) v rámci rizikové poradny, kam byla odkázána svojí ambulantní gynekoložkou, provedl více než jenom jedno ultrazvukové vyšetření v rámci jejího docházení do rizikové poradny, zjistil by, že u novorozence jde o potenciálně makrosomatický plod, a musel by tedy navrhnout porod císařským řezem, a tudíž by k úmrtí novorozence nedošlo. Žalobci tak mají za to, že mezi pochybením zaměstnanců žalované [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a úmrtím novorozence existuje příčinná souvislost výše popsaná, a že je zde tedy odpovědnost za újmu žalobcům vzniklou. Jelikož ke vzniku újmy došlo při výkonu jejich činnosti pro žalovanou jako zaměstnavatele, je dána její odpovědnost podle ustanovení § 2914 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále též „OZ“). Vzhledem ke skutečnosti, že došlo k úmrtí, je žalovaná coby škůdce dle ustanovení 2959 OZ povinna odčinit duševní útrapy zejména rodičů i jiným osobám blízkým, tedy i prarodičům, peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Žalobci považují výši požadované peněžité náhrady za adekvátní, když žalobci a) a b) jako rodiče požadují každý náhradu ve výši 750 000 Kč a žalobci b) a c) jako prarodiče požadují každý náhradu ve výši 300 000 Kč s tím, že žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému zaplacení do dne 22. 3. 2019, když její prodlení žalobci dovozují od 23. 3. 2019.

2 Žalovaná uvedla, že u žalobkyně a) bylo provedeno ultrazvukové vyšetření v souladu s postupy České gynekologické a porodnické společnosti ČSL JEP, přičemž výsledek těchto vyšetření neukazoval na jakoukoli patologii, ani na makrosomii plodu. Žádné další ultrazvukové vyšetření není odbornými postupy předepsáno a u žalobkyně a) nebyly zvláštní důvody pro provedení takového mimořádného vyšetření. Gestační diabetes a hypertenze byly řádně kompenzovány, současně ultrazvuková vyšetření neukazovala na makrosomii plodu, tedy indikace k provedení císařského řezu dána nebyla. Příčinou úmrtí novorozence byla komplikace vzniklá v průběhu porodu, tzv. dystokie ramének. Tato komplikace je neprediktabilní, nepreventabilní. Žádné předcházející vyšetření není schopné tuto komplikaci dopředu zjistit. Pracovníci žalované na vznik této komplikace okamžitě reagovali a prováděli doporučené manévry, avšak dystokie vedla v tomto případě k hypoxii plodu a novorozence se nepodařilo již zachránit.

3 Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4 Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2020, č. j. 1 T 53/2018-892, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1. 2021, č. j. 11 To 313/2020-941, soud zjistil, že obvinění [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] byli pravomocně zproštěni obžaloby z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, jehož se měli dopustit tím, že v důsledku porušení důležitých povinností vyplývajících pro ně z jejich zaměstnání, nastala dne [datum] při porodu rodičky , Jméno žalobce A, (žalobkyně a/) smrt novorozence [jméno FO].

5 Z protokolu o výslechu obviněného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 8. 2017 soud zjistil, že paní [jméno FO] převzal asi měsíc před porodem. U pacientky provedl vstupní ultrazvukové vyšetření na stanovení hmotnosti plodu. Hmotnost plodu byla zcela normální, odpovídající délce těhotenství, asi 3 200 g. Ultrazvuky byly u pacientky velmi obtížné, nález byl výrazně limitován konstitucí (obezitou) pacientky. V posledním měsíci pacientka výrazně nepřibírala, neměla cukr v moči, nebyl proto důvod dělat jakýkoli expertní ultrazvuk. Bylo to i s vědomím toho, že při nástupu na porodní sál se ultrazvuk provádí. Den před porodem byl stanoven spontánní porod, k provedení císařského řezu nebyl důvod. Indikace k císařskému řezu je dána, když je odhad váhy dítěte nad 4,5 kg. Další ultrazvuk by nepřinesl relevantní poznatky, na které by se dalo stoprocentně spolehnout. Spolehl se tedy na prvotní ultrazvuková vyšetření, která neukazovala jakýkoli náznak hypertrofie plodu.

6 Z protokolu o výslechu obviněného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 24. 8. 2017 soud zjistil, že ve večerních hodinách dne [datum] se dostavila do porodnice paní [jméno FO], u níž po sepsání příjmu rodičky a vyšetření s příznivým porodnickým nálezem provedl ultrazvukové vyšetření. Pro vysoký BMI nešlo dostatečně změřit další dva důležité parametry vstupního ultrazvukového vyšetření (obvod bříška plodu a délka stehenní kosti). Přístroj vyhodnotil odhad váhy na 3 800 g s velkou odchylkou. Z dokumentace zjistil, že diabetes je dobře kompenzován a že není známka makrosomie plodu. Předchozí ultrazvuky odpovídaly normálnímu vývoji velikosti plodu. Den před příjmem bylo indikováno spontánní vedení porodu se spontánním nástupem, příp. vyvoláním. V žádném dokumentu nebyla známka o makrosomii plodu, nebylo vysloveno podezření na možnost porodu císařským řezem. Pacientka byla riziková z několika hledisek. Vedoucího ústavní pohotovostní služby ([tituly před jménem] [jméno FO]) o příjmu rizikové pacientky neinformoval.

7 Z protokolu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu, ke kterému se dne 1. 5. 2016 dostavila [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že byla obvodní gynekoložkou paní [jméno FO]. Před počátkem těhotenství byla pacientka po gynekologické stránce zcela v pořádku. V průběhu těhotenství provedla ultrazvuk ve 20. týdnu a 30. týdnu těhotenství. Dle ultrazvuku ve 30. týdnu zhodnotila, že by se mohlo jednat o velký plod (plod odhadovanou velikostí odpovídal 32. týdnu těhotenství). I vzhledem k rizikovým faktorům (nefrolitiáza, hypertenze, obezita, těhotenská cukrovka a porucha glukózového metabolismu v graviditě) považovala předání pacientky do rizikové poradny za nejvhodnější řešení.

8 Z protokolu o výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 5. 10. 2017 soud zjistil, že s paní [jméno FO] se viděla dne [datum], kdy pacientka přišla do rizikové ambulance. Pacientka byla ve stadiu těhotenství 39 týdnů + 6 dní. Ultrazvuk byl proveden v 37. týdnu těhotenství a odhad váhy byl asi 3 200 g. Na základě vyšetření odhadla váhu plodu na 4 200 g, neboť průměrně přibývá plod během posledního měsíce 1 000 g. Indicií k tomu, že se bude jednat o velký plod, byla fyziologie pacientky a její gestační diabetes. Z důvodu příznivého vaginálního nálezu naplánovala indukci porodu s tím, že se nejspíš rozeběhne sám (byl proveden tzv. Hamiltonův hmat). Počítala s tím, že před porodem, tj. při příjmu k porodu, bude ultrazvukem upřesněna biometrie plodu. Takové je pravidlo. Předpokládala spontánní porod s tím, že se odhad váhy plodu a eventuální změna indikace provede na základě ultrazvuku vyšetření při příjmu rodičky.

9 Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství (znalci [jméno FO] a [jméno FO]) soud zjistil, že dne 30. 3. 2016 byla provedena pitva zemřelého novorozence matky , Jméno žalobce A, . Zemřelý novorozenec byl ženského pohlaví s porodní váhou 4 800 g a rozměrem těla (temeno - pata) 58 cm. K úmrtí plodu došlo v II. době porodní, tj. dne [datum] od 4:55 hod. do 5:25 hod. při nepostupujícím porodu v důsledku tzv. dystokie ramének. Bezprostřední příčinou smrti byla těžká porodní asfyxie (udušení) při dystokii ramének (nemožnosti vybavení ramének plodu).

10 Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví pediatrie, specializace neonatologie (znalec [jméno FO]) bylo zjištěno, že nejpravděpodobnější příčinou smrti byla těžká perinatální (porodní) asfyxie. Postup personálu zúčastněného na péči o novorozence (jeho resuscitaci) byl lege artis a tento personál nemohl výsledku zabránit, neboť dítě bylo ve chvíli porodu již mrtvé.

11 Z odborného posudku oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady České lékařské komory (znalci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]) soud zjistil, že prenatální péče o paní , Jméno žalobce A, u [tituly před jménem] [jméno FO] probíhala standardně. Na Porodnické a gynekologické klinice (dále také jen „PGK“), kam byla pacientka odeslána obvodní lékařkou z důvodu gestačního diabetu a gestační hypertenze, absolvovala pacientka 5 vyšetření. Ultrazvuková biometrie byla provedena dne [datum] v graviditě 36 + 3 týdny s odhadem hmotnosti plodu 3 240 g, a tedy v souladu s doporučením České gynekologické a porodnické společnosti z roku 2015, podle níž má být ultrazvuková biometrie provedena v 36. – 38. týdnu gravidity. Stanovení předpokládané hmotnosti bylo chybné, pravděpodobně v souvislosti s nevýhodnými sonoakustickými podmínkami vyšetření u obézní pacientky. Formální chybou bylo neuvedení jednotlivých biometrických parametrů, zejména obvodu břicha plodu [právnická osoba] zvýšení přesnosti diagnózy makrosomie plodu je vhodné sériové vyšetření, které by mohlo predikci makrosomie zlepšit. To provedeno nebylo. Absence opakovaného ultrazvukového vyšetření je chybným postupem. Chybou v organizaci je skutečnost, že vedoucí lékař služby nebyl včas informován o tom, že probíhá porod u rizikové rodičky (extrémní obezita, gestační diabetes, gestační hypertenze).

12 Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie a porodnictví (znalec [právnická osoba]) soud zjistil, že u pacientky šlo o rizikové těhotenství (obezita – 132 až 134 kg, gestační diabetes mellitus a arteriální hepertenze). Dne [datum] (v 37. týdnu těhotenství) byl pacientce v ambulanci Porodnické a gynekologické kliniky [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] proveden ultrazvuk s odhadem váhy plodu 3 240 g. Při přijetí k porodu provedl lékař bez odborné atestace v oboru gynekologie a porodnictví ([tituly před jménem] [jméno FO]) ultrazvukové měření s odhadovaným výsledkem 3 880 g, a to na základě změření pouze dvou biometrických parametrů, když se z důvodu extrémní obezity nepodařilo změřit obvod břicha a změření stehenní kosti. Změření plodu [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo dostačující. Jako neatestovaný lékař bez základního kmene měl [tituly před jménem] [jméno FO] informovat vedoucího lékaře o nemožnosti správně změřit velikost ultrazvukem (neboť mohl vědět, že měření je nedostatečné a že odhad může být nepřesný), což by pravděpodobně mělo vliv na další vývoj věci. Pochybení nastalo v době před porodem (při posledních kontrolách v ambulanci), kdy ambulantní lékař uvažoval o indukci porodu. Mělo být provedeno podrobné ultrazvukové vyšetření (biometrie) expertním pracovníkem kliniky (nejlépe vedoucím ultrazvukové diagnostiky kliniky). Není vhodné, aby u takto rizikové pacientky, extrémně obézní gestační diabetičce s arteriální hypertenzí, byl odhad hmotnosti ponechán k měření lékařům ve službě, jejichž zkušenosti v ultrazvukové diagnostice jsou různé. Pokud by byl odhad porodní hmotnosti v předporodním období stanoven alespoň jako „suspektní velký plod“, pak v kombinaci gestačního diabetu a arteriální hypertenze rodičky mohla být dána sdružená indikace k císařskému řezu. Pokud by byl porod proveden císařským řezem, s největší pravděpodobností by se zabránilo úmrtí dítěte, neboť by nedošlo k vzniku dystokii ramének. Bylo tedy podceněno riziko rodičky vzhledem k očekávanému porodu.

13 Ze znaleckého posudku [právnická osoba] pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví [právnická osoba] (znalci [jméno FO] a [jméno FO]) soud zjistil, že ultrazvukovou biometrií lze vždy zjistit pouze odhad hmotnosti s větší či menší odchylkou. Se zvyšujícím se BMI těhotné pak klesá přesnost měření. Reakcí na tuto skutečnost je vzít v úvahu větší chyby měření a výsledky považovat za orientační a také se řídit celkovou klinickou intuicí. U obézních pacientek se musí vhodně nastavit parametry přístroje, vyšetřovací frekvence, rozsah šedi atd., aby bylo využito maximální penetrace do tkání, což vyžaduje dostatečnou erudici. Za nejpřesnější lze považovat výsledky do 10 dnů před porodem. Limitace přesnosti ultrazvukového vyšetření jsou objektivní (BMI, hydratace matky a plodu, množství plodové vody) a subjektivní (kvalita ultrazvukového přístroje, erudice vyšetřujícího). Pokud se dělá ultrazvukové vyšetření při příjmu rodičky k porodu, má charakter limitovaného vyšetření k zodpovězení základních otázek – počet plodů, vitalita, poloha plodu, uložení placenty.

14 Při účastnickém výslechu žalobkyně a) vypověděla, že v době těhotenství docházela ke své gynekoložce, která předvídala, že bude rodit císařským řezem. Na to konto ji odeslala do rizikové poradny, kde dělala vše, co bylo řečeno. Při kontrolách před přijetím do nemocnice byl pokaždé proveden ultrazvuk, neprováděl ho vždy stejný lékař. Porod byl vyvolaný Hamiltonovým zákrokem, který provedl [tituly před jménem] [jméno FO] a následně i [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že dítě je větší. Nebavila se konkrétně, jakým způsobem bude rodit. Když ji přijímal doktor, určitě věděl, že je z rizikové poradny. Při přijetí prováděli ultrazvuk, ale nešla jim změřit jedna velikost. Nikdo jí nic nevysvětloval. Lékař si nikoho na pomoc nepřizval. Zkusili napíchnout plodovou vodu, ale zjistili, že to nejde. Byla napojená na monitor celou noc a návštěvy doktorů nebyly časté – třeba 2 až 3 hodiny se nikdo neukázal. K ránu cítila kontrakce, začal porod. Když už hlavička byla venku, doktor pochopil, že to nebude jen tak. Pak přispěchal [tituly před jménem] [jméno FO], který si porod převzal. Myslí si, že o ní nevěděl. Za celou noc, co v nemocnici ležela, se na ni nepřišel podívat.

15 Při účastnickém výslechu žalobce b) vypověděl, že se na dítě hrozně těšili, vše se snažili dodržovat, na kontroly chodili včas. Šli do [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] a předpokládali, že to bude mít hladký průběh. Porod se ale změnil v peklo. Dle jeho názoru tam byl nekompetentní člověk. Má zkušenosti s porody svých dvou dětí a ten průběh byl úplně jiný. Nemohlo se třeba něco naměřit, řekli, že přijdou za půl hodiny a přišli za dvě hodiny. Potom se řešilo, že nemohou správně naměřit srdce novorozence. Měli k tomu všemu strašně laxní přístup. V době, kdy byla hlavička venku a tělíčko zůstalo uvnitř, naštěstí přišel [tituly před jménem] [jméno FO]. Po té tragické události má opakující se vzpomínky na dítě při různých svátcích. Následně se jim narodil syn [Anonymizováno]. Při každé radostné události s ním si pokaždé vzpomenou na to, jaké by to bylo, kdyby byla [Anonymizováno] s nimi. Událost způsobila i jeho neshody s otcem, který chtěl celou věc medializovat a on s tím nesouhlasil.

16 Při účastnickém výslechu žalobkyně c) vypověděla, že s dcerou mají velmi blízký vztah, spíše sourozenecký. Mělo to být její první vnouče. Z ultrazvuku se dozvěděli, že to bude holčička, kterou si přáli. Celé těhotenství proběhlo normálně. Předmětná událost, při níž byl ohrožen i život dcery, byla pro ně velmi traumatizující. Psychický i fyzický stav dcery byl špatný, pobývala s přítelem 14 dní u nich doma. Situace byla pro ně velice těžká, protože dcera si tu tragickou událost zamkla do 13. komnaty a všechno to zůstalo na nich. Přemýšleli, proč se to stalo a kde byla ta příčina. Měla problémy se spaním, kvůli kterým brala prášky na spaní, na kterých byla závislá. Následně jí předepsali antidepresiva, která bere dodnes. Velice ji trýzní skutečnost, že jim zemřelo vnouče a nikdo za to nebyl potrestán. Každé jaro je pro ně stresující, stále se s tím vyrovnávají a vzpomínají na [Anonymizováno].

17 Při účastnickém výslechu žalobce d) vypověděl, že dnem [datum] se jim změnil celý život. Dle jeho názoru problém vznikl z důvodu, že to bylo na Velikonoce. Byl tam doktor, který v roce 2014 promoval. Bylo jim řečeno, že je velice zkušený. Kdyby byl zkušený, šel by se poradit. Velice se jich dotklo, v jakém stavu jejich dceru propustili. Jeho dcera byla ve velmi zdevastovaném stavu. Ze strany nemocnice nebyla navržena nějaká péče. K přístupu [Anonymizováno] [podezřelý výraz] uvedl, že by stačilo, kdyby zavolali a zeptali se dcery, jak jí je. Jejich přístup byl špatný. Emoce z oné události jsou v něm stále obrovské. Po té tragické události nemohl 14 dní vyjít z domu, nemohl chodit do práce. Bál se lidí, myslel si, že si ho chce každý prohlížet. Průběžně se mu stává, že se probudí a v hlavě mu rezonuje [Anonymizováno]. Ten stav, který v nich zůstal, bude trvat do konce života. Nepřebilo ho ani narození [Anonymizováno]. Jezdí do kostela a s [Anonymizováno] komunikují. Zeť to nesl velice těžce, kdy chodil po Hradci a měl tendenci, že tomu doktorovi něco udělá.

18 Na základě hodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud učinil následující skutková zjištění:

19 Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví pediatrie (specializace neonatologie) bylo prokázáno, že novorozenec s porodní váhou 4 800 g byl narozen již mrtvý, bez známek života. Příčinou úmrtí byla těžká porodní asfyxie, nastalá v průběhu II. doby porodní v důsledku dystokie ramének (nemožnosti vybavení ramének plodu). Následná resuscitace (prováděná odborně správně) nebyla úspěšná.

20 Pokud jde o průběh samotného porodu, má soud ze znaleckého posudku oborové komise pro gynekologii a porodnictví a též ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] za prokázané, že byl zainteresovanými osobami proveden odborně správně. Komplikace vzniklé v průběhu porodu, tj. porod hlavičky vakuumextrakcí a řešení dystokie ramének, byly ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] a dále ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] vyřešeny správně. Soud má dále za prokázané, že chybou byl postup [jméno FO]. [jméno FO] (lékaře t. č. bez specializované způsobilosti), který měl dle znalce [jméno FO] uvést lékaři s atestací, že naměřená hmotnost plodu byla vypočtena při nezměření dvou nezbytných parametrů z celkových čtyř. Taková skutečnost mohla mít vliv na další průběh věci.

21 Soud má dále ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] za prokázané, že k pochybení došlo v průběhu prenatální péče o těhotnou žalobkyni a). Hlavní pochybení spočívá dle znalce v tom, že při posledních kontrolách v ambulanci, kdy ambulantní lékař uvažoval o indukci porodu, nebylo provedeno podrobné ultrazvukové vyšetření expertním pracovníkem. Pokud by byl odhad porodní hmotnosti stanoven alespoň jako suspektní velký plod, v kombinaci s rizikovými faktory u těhotné mohla být dána sdružená indikace k císařskému řezu. V případě provedení císařského řezu by se s největší pravděpodobností zabránilo úmrtí dítěte (nedošlo by totiž k dystokii ramének).

22 Východiskem úvah znalce o nesprávném postupu zaměstnanců žalované bylo zjištění, že v případě žalobkyně a) se jednalo jednoznačně o rizikové těhotenství, byť byl gestační diabetes korigován dietou a vyšší krevní tlak lékem Dopegyt. Pacientka byla navíc extrémně obézní. Byť znalec nepovažoval za chybu zjevně nesprávně odhadnutou porodní hmotnost 3 240 g na základě ultrazvuku ze dne [datum] provedeného [tituly před jménem] [jméno FO] (když u pacientek s extrémní obezitou je biometrie zatížena velkou nepřesností, která se zvyšuje s vyšším gestačním týdnem), za problematické označil spolehnutí se na toto vyšetření z 37. týdně těhotenství v situaci, kdy se žalobkyně a) ještě dne [datum] dostavila do ambulance Porodnicko-gynekologické kliniky [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] k vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO]. Z pohledu znalce bylo třeba vzít v úvahu odchylku měření ultrazvukem, která činí u obézních pacientek až 800 g. Za rizikový faktor, který mohl být varovným znakem pro velký plod, považoval znalec velké břicho. Při tom vycházel z toho, že správným lékařským postupem v případě odhadované váhy plodu nad 4 500 g u gestační diabetičky je indikace k císařskému řezu. V daném případě však velké ultrazvukové vyšetření za účelem, zda se nejedná o velký plod, nikdo neudělal.

23 Skutečnost, že ultrazvukové vyšetření těhotných žen má specifika, zjistil soud ze znaleckého posudku [právnická osoba] pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví. Vzhledem k tomu, že s rostoucím BMI indexem přesnost měření klesá, je zapotřebí – pro využití maximální penetrace do tkání – správné nastavení přístroje. K tomu je dle uvedeného posudku třeba náležitá erudice lékaře. Toto zjištění tedy podporuje závěr znalce [jméno FO] o tom, že bylo třeba učinit expertní ultrazvuk (ideálně vedoucím ultrazvukové diagnostiky kliniky).

24 Pokud jde o znalecký posudek oborové komise pro gynekologii a porodnictví, v prvé řadě bylo zjištěno, že absence opakovaného ultrazvukového vyšetření není chybným postupem a z pohledu ex ante se jedná o přípustné riziko, když vyšetřující lékař shledal jako postačující ultrazvukové vyšetření z 37. týdne gravidity. Znalci vyšli z toho, že takové vyšetření není součástí standardního postupu prenatální péče, který obsahuje dvě povinná ultrazvuková vyšetření – poslední v 30. až 32. týdnu. Soud se však s takovým závěrem neztotožňuje. Standardní postup prenatální péče, kterého se znalci dovolávají, nelze (jak vyplývá z posudku znalce [jméno FO]) v podmínkách léčby pacientů striktně aplikovat na všechny případy bez vhodné diferenciace. Okolnosti daného případu shrnuté výše kladly na ošetřující lékaře zvýšené nároky na péči, která z pohledu obezřetnosti měla přesáhnout běžný, doporučený postup. Za tím účelem byla také žalobkyně a) odeslána do ambulance Porodnicko-gynekologické kliniky [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], kde bylo provedení dalšího expertního ultrazvukového vyšetření zcela jistě možné. Nutno též poukázat na to, že i posudek oborové komise pro gynekologii a porodnictví uvedl, že v daném případě bylo vhodné provést sériové vyšetření, které by mohlo predikci makrosomie zlepšit, a je tedy ve svém důsledku vnitřně rozporný.

25 Relevantní důvody k neprovedení expertního ultrazvukového vyšetření neshledal soud ani ve výpovědích [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud mělo na případnou makrosomii plodu rodičky ukázat ultrazvukové vyšetření prováděné při příjmu rodičky, jak se domnívala [tituly před jménem] [jméno FO], musí soud poukázat na znalecký posudek [právnická osoba] pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví, dle kterého je vyšetření vhodné pro zjištění základních otázek: počet plodů, vitalita, poloha plodu, uložení placenty.

26 Hmotněprávní poměry účastníků soud posoudil následovně:

27 Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

28 Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

29 Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30 Podle článku 4 sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (dále jen „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“), jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.

31 Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon o zdravotních službách“) náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

32 Podle § 49 odst. 1 písm. a) zdravotnický pracovník je povinen poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy.

33 Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že v projednávané věci nebyla při poskytování zdravotních služeb žalobkyni a) ze strany zaměstnanců žalované dodržena náležitá odborná úroveň. Zaměstnanci žalované pochybili v průběhu prenatální péče o těhotnou žalobkyni a), neboť neprovedli expertní ultrazvukové vyšetření biometrie plodu, které mohlo odhalit makrosomii plodu. Poslední ultrazvukové vyšetření žalobkyně a) bylo provedeno dne 29. 2. 2016 a až do začátku porodu dne 26. 3. 2016 nebylo žádné další provedeno. Náležitá odborná úroveň nebyla dodržena s ohledem na to, že z konkrétních okolností těhotenství žalobkyně a) bylo možné usuzovat na suspektní velký plod a postup, který by toto ověřil, proveden nebyl. V průběhu porodu nastala nepředvídatelná komplikace – tzv. dystokie ramínek, která byla příčinou úmrtí novorozence. Porodní váha plodu odpovídala 4 800 g, a tedy v případě správného odhadu hmotnosti plodu by dle schváleného postupu České gynekologicko-porodnické společnosti musel být indikován porod císařským řezem. V případě provedení císařského řezu by k úmrtí novorozence (s největší pravděpodobností) nedošlo.

34 Soud připomíná, že k otázce kauzality v medicínsko-právních sporech se v minulosti vyjádřil i Ústavní soud (např. IV. ÚS 3416/2020, I. ÚS 1919/08), který uvedl, že pokud není na základě provedeného dokazování postavena zcela na jisto (tedy na 100 %), existence příčinné souvislosti mezi pochybením zdravotnického zařízení při poskytování léčebné péče a újmou v podobě poškození zdraví, otevírá se (právní) otázka, jaký stupeň jistoty, že újma je následkem pochybení, vede ke vzniku právní odpovědnosti. V této souvislosti Ústavní soud pracuje s pojmem „ztráta šance“, která odpovídá zvláštnímu typu újmy vznikajícímu v případě, není-li postaveno zcela na jisto, že postup non lege artis byl jedinou příčinou poškození zdraví. Dle Ústavního soudu tato situace neznamená, že by žádná konkrétní újma nemohla vzniknout. I když v takovém případě nebude možné hovořit přímo (resp. s jistotou) o poškození zdraví, minimálně dojde k zásahu do duševní sféry dotčeného jedince, jenž bude žít nadále s vědomím, že se jeho zdravotní stav nemusel zhoršit, či že osoba jemu blízká nemusela zemřít, kdyby k danému pochybení nedošlo. I tzv. ztráta šance je statkem chráněným ustanoveními článků 7, 10 nebo 26 Listiny základních práv a svobod.

35 Dle znaleckého posudku znalce [jméno FO] by v daném případě při provedení císařského řezu s největší pravděpodobností nedošlo k úmrtí novorozence, neboť při vedení porodu tímto způsobem by nedošlo k dystokii ramének, která byla příčinou udušení novorozence. Lékaři pochybili v tom, že neprovedli (s ohledem na rizikové těhotenství žalobkyně a/) další expertní ultrazvukové vyšetření, na základě kterého měl být dán alespoň odhad velkého plodu - v kombinaci gestačního diabetu a arteriální hypertenze rodičky mohla být dána sdružená indikace k císařskému řezu. S ohledem na značnou míru pravděpodobnosti odvrácení následku v případě odborně správného postupu lze na základě výše uvedeného uzavřít, že odpovědnost zdravotnického zařízení za uvedený následek je dána.

36 Pokud se týká výše určení náhrady nemajetkové újmy, soud vyhověl návrhu žalobců, když jednorázové odškodnění v dané výši jednotlivým žalobcům je satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech (viz článek 10 odst. 2 Listiny a judikatura Evropského soudu pro lidská práva k článku 8 odst. 1 Úmluvy, zahrnujícímu právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Soud vycházel z judikatury, která se zabývá náhradou nemajetkové újmy (§ 2959 o. z.), např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 citace: „Při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.“ Podle vyhlášky č. 208/2014 Sb. ze dne 25. 9. 2014 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 stanovena na 25 903 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0273. Pro rok 2015 činí průměrná měsíční mzda 26 611 Kč.

37 Dále srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 64/2021, a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2844/14.

38 Soud při úvaze o přiměřenosti navrhované satisfakce za nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby především vyšel z celkové povahy, a i z jednotlivých okolností konkrétního případu. Soud se zabýval jednotlivými kritérii pro určení výše náhrady, a to zejména intenzitou vztahu žalobců se zemřelým dítětem, kdy v daném případě ztráta novorozeného dítěte byla pro žalobce naprosto nepředvídatelná, nebyly zjištěny žádné komplikace rodičky odůvodňující takovouto obavu. Tato událost se velice negativně projevila ve sféře osobnostního prožívání, kdy ztráta dítěte je nejhorší možnou variantou.

39 Na druhou stranu žalovaná svým postojem nijak neovlivnila vnímání újmy pozůstalými, ať by šlo o vstřícné chování, omluvu či projevenou lítost, což by mohlo zmírnit dopady nemajetkové újmy (viz účastnické výpovědi žalobců). Rovněž tak míra zavinění na smrti novorozence je na straně žalované.

40 Pokud se týká nastavení výše náhrady, dle § 2959 o. z. je jednoznačně preferovaná peněžitá náhrada. Soud vycházel v rámci stanovení výše náhrady dle judikatury, konkrétně rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, výši náhrady jako cca 20 násobek průměrné měsíční mzdy pro rok 2015, tedy u žalobkyně a) a žalobce b) jako rodičů u každého ve výši 500 000 Kč, kdy ztráta novorozence je jeho rodiči prožívána velmi intenzivně, je vzata v úvahu přítomnost rodičů při ztrátě dítěte. Ztráta dítěte přináší pozůstalým bez dalšího smutek, šok a frustraci. Je třeba i zohlednit skutečnost, že žalobci a) a b) byli očitými svědky škodní události a byli s následky bezprostředně konfrontováni. Proto částka 500 000 Kč pro každého z rodičů je dle soudu přiměřená. Pokud se týká stanovení výše náhrady nemajetkové újmy u prarodičů, i zde je třeba zohlednit prožití citelné ztráty vnoučete a vnitřní prožívání tragické ztráty u obou prarodičů. S ohledem na tyto skutečnosti soud stanovil výši náhrady nemajetkové újmy na částce 150 000 Kč pro každého (viz výklad JUDr. P. V. ke komentáři k § 2959 o. z. ke kritériím pro určení výše náhrady ).

41 Soud žalobcům přiznal i zákonné úroky z prodlení, když žalovaná byla vyzvána k zaplacení a byla jí poskytnuta lhůta do 22. 3. 2019, kdy dobrovolně neplnila, a proto počátek prodlení žalované se zaplacením nemajetkové újmy je od 23. 3. 2019. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci byli ve věci plně úspěšní a mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady na právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. § 9 odst. 4 písm. a), kdy soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč, a to odměna u každé zastupované osoby za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, účast u jednání soudu dne 15. 6. 2021, 11. 1. 2022 a 13. 4. 2022, písemné podání ve věci ze dne 7. 7. 2021 a závěrečný návrh) po 3 100 Kč, ponížená ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. o 20 % u každé osoby, tj. 2 480 Kč za jeden úkon, tedy za 7 úkonů po 2 480 Kč činí odměna celkem 17 360 Kč a spolu s DPH činí 21 005,60 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny 7 režijními poplatky po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve výši 2 100 Kč za jednu zastupovanou osobu, celkem 8 400 Kč, DPH 21 % z této částky činí 1 764 Kč, celkem 10 164 Kč. Náklady řízení činí 31 169,60 Kč. Dále soud právnímu zástupci žalobců přiznal jízdné za cestu k jednání soudu dne 15. 6. 2021 osobním vozidlem zn. BMW, typ 560L, reg. zn. , SPZ, , o průměrné spotřebě 9,9 litrů benzínu na 100 km jízdy provedený s účinností od 1. 1. 2021 dle § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č.589/2020 Sb. při základní náhradě za 1 km jízdy (§ 157 odst. 4 zákona 4,40 Kč/km a náhradě za spotřebovanou pohonnou hmotu na 1 km jízdy ve výši 3,10 Kč/km, činí náhrada za 1 km jízdy celkem 7,50 Kč/km, tedy za 80 km při jízdě z [adresa] do [adresa] a zpět celkem 80 km, celkem 470,44 Kč. Dále za cestu k jednání soudu ve dnech 11. 1. 2022 a 13. 4. 2022 osobním vozidlem zn. BMW, typ 560L, reg. zn. , SPZ, , o průměrné spotřebě 9,9 litrů benzínu na 100 km jízdy provedený s účinností od 1. 1. 2021 dle § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č.511/2021 Sb. při základní náhradě za 1 km jízdy (§ 157 odst. 4 zákona 4,70 Kč/km a náhradě za spotřebovanou pohonnou hmotu na 1 km jízdy 4,00 Kč/km, náhrada za 1 km jízdy činí celkem 8,70 Kč/km, tedy za 80 km při jízdě z [adresa] do [adresa] a zpět celkem 80 km, celkem 2x 528,28 Kč. Cestovní náklady činí 1 527 Kč + DPH ve výši 21 % 1 847,67 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou času za 6 půlhodin dle § 14 citované vyhlášky po 100 Kč, celkem 600 Kč + DPH 21 % ve výši 126 Kč, celkem 726 Kč. Celkové náklady řízení činí 33 743,27 Kč.

43 Výrok o zaplacení soudního poplatku se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb., kdy žalobci jsou od placení soudního poplatku ze zákona osvobozeni (§ 11 odst. 2 písm. d/ tohoto zákona) a poplatková povinnost v tomto případě, kdy žalovaná byla ve věci neúspěšná, přechází na žalovanou. Dle sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek dle položky 3 písm. b) 1 % z přiznané částky, tedy 13 000 Kč.