Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

13 C 134/2021

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Okresní soud v Hradci KrálovéDatum rozhodnutí: 4. 5. 2023Č. j.: 13 C 134/2021-119Soudce: JUDr. Anna TicháAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 6. 2023Předmět řízení: o zaplacení částky 21 964,40 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSHK:2023:13.C.134.2021.1
bezdůvodné obohacenícírkevdaň darovacídaň z převodu nemovitostípeněžité plněnípřevod nemovitostísmlouva kupnívzájemné plněníznalecký posudek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (93) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 4. 5. 2023

Výrok

I. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku ve výši 136 607 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 136 607 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na soudním poplatku částku 1 099 Kč, a to na č. účtu [účet], variabilní symbol [VS], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 964,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č. j. 13 C 367/2015-372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č. j. 19 Co 35/2018-418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byli žalobkyně a žalovaný zavázáni společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], [IČO], se sídlem [adresa] a to v celkové výši 43 928,80 Kč (z toho částka ve výši 35 447,90 Kč připadající na řízení před soudem 1. stupně a částka ve výši 8 480,90 Kč připadající na řízení před soudem 2. stupně). Žalobkyně po nabytí právní moci těchto rozsudků zaplatila k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Žalobkyně má tak proti žalovanému právo na náhradu v souladu s ustanovením § 1876 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně jako spoludlužník vyrovnala více, než činí její podíl na dluhu. Nárok činí částku ve výši 21 964,40 Kč, tj. ½ uhrazené náhrady nákladů řízení, kdy celková výše činila 43 928,80 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 14. 10. 2020 výzva k zaplacení dlužné částky, která byla doručena dne 26. 10. 2020. Žalovaný však na dluh nic nezaplatil.

2 Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že nárok žalobkyně neuznává. Vznesl vzájemný návrh vůči žalobkyni na zaplacení částky 1 137 333 Kč s příslušenstvím. K výzvě soudu žalovaný upřesnil vzájemný návrh, kdy uvedl, že požadovaná částka 10 000 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve spisu zdejšího soudu vedeného pod spisovou značkou 13 C 367/2015 na čísle listu 425. Další částka ve výši 5 000 Kč představuje poplatek za odvolání podané v téže věci. Částka 960 726 Kč představuje újmu na majetku žalovaného, kdy žalovaný koupil předmětné nemovitosti, které byly následně vydány, na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2007, kdy vlastnictví žalovaný nabyl vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu dne 12. 12. 2007. Vlastnictví k předmětným nemovitostem pozbyl dnem doručení pravomocného rozsudku katastrálnímu úřadu dne 19. 6. 2018. Výše újmy byla stanovena k tomuto dni odhadem a navrhoval vypracování znaleckého posudku o obvyklé ceně předmětných nemovitostí ke dni 19. 6. 2018. Pokud se týká částky ve výši 136 607 Kč, představuje zákonný úrok z prodlení po dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny, tedy částky 640 484 Kč, kdy k vrácení kupní ceny došlo až po urgencích žalovaného dne 4. 3. 2021 (prodlení je od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021).

3 Žalobkyně s tímto vzájemným návrhem nesouhlasila. Uvedla, že v rámci soudních řízení ve věci vedené pod spisovou značkou 13 C 367/2015 učinila veškeré procesní úkony na obranu proti podané žalobě o určení vlastnického práva k nemovitostem, kdy soud 1. a 2. stupně byl odlišného právního názoru. Dle žalobkyně z dokladů, které byly předloženy jako důkaz, zejm. ze sdělení [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne 18. 9. 2002, jednoznačně vyplývá, že [anonymizována dvě slova] [země] byl oprávněn v souladu se zákonem č. 65/99 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/91 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k datu uzavření kupní smlouvy, převést zemědělské a lesní pozemky z vlastnictví státu na majetek žalovaného. [anonymizována dvě slova] [země] při přípravě kupní smlouvy činil dotaz na katastr nemovitostí, který sdělil, že předmětné pozemky nebyly dle podkladů katastru nemovitostí a předchozí evidence po 25. 2. 1948 majetkem církve. Dle žalobkyně zde není dána její odpovědnost za určení neplatnosti kupní smlouvy a v této souvislosti není dána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a mezi tvrzeným vznikem škody na straně žalovaného. Z opatrnosti pak žalobkyně vznesla námitku promlčení k nárokům žalovaného, a to zejména k části nároku žalovaného ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplatek, k nároku žalovaného ve výši 30 000 Kč za právní zastoupení žalovaného advokátem a k nároku žalovaného ve výši 21 964,40 Kč a ve výši 960 726 Kč, když žalovaný se o jím tvrzených nárocích vzniklé škody, které vyčíslil vzájemným návrhem, musel dozvědět nejpozději vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 19 Co 35/2018 – 418, tj. dne 24. 4. 2018, kterým byl potvrzen výrok rozsudku okresního soudu a v tento okamžik musel mít žalovaný povědomost o jím tvrzené škodě, tj. kdo je za škodu odpovědný a jaká je její výše. Navrhla zamítnutí vzájemného návrhu žalovaného pro promlčení.

4 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2022, č. j. 13 C 134/2021–69, byl žalovaný zavázán povinností zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 964,40 Kč s příslušenstvím (výrok I.), vzájemný návrh žalovaného ve znění, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 1 137 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 137 333 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, byl zamítnut (výrok II.), žalovaný byl zavázán povinností zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a dále byl žalovaný zavázán povinností zaplatit na účet České republiky na soudním poplatku částku 1 099 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

5 K odvolání žalovaného do výroku I. rozsudku okresního soudu a do výroku II. co do zaplacení částky 176 607 Kč s příslušenstvím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2022, č. j. 25 Co 126/2022–95, byl rozsudek okresního soudu ve výroku I. a ve výroku II. v části, jíž byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného o zaplacení 40 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 40 000 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, potvrzen. Rozsudek okresního soudu ve výroku II. v části, jíž byl zamítnutý vzájemný návrh žalovaného o zaplacení částky 136 607 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 136 607 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení a odůvodněním, že se jedná o zákonný úrok z prodlení za dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč jako příslušenství synallagmatické pohledávky. Dále byl rozsudek zrušen ve výroku III. a IV. V tomto rozsahu byla věc vrácena okresnímu soudu.

6 Předmětem řízení tak zůstala částka 136 607 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 136 607 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení za dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč jako příslušenství synallagmatické pohledávky.

7 Žalobkyně navrhla zamítnutí žaloby v této části, kdy se žalovaný domáhal úhrady zákonných úroků z prodlení ve výši 136 607 Kč, tj. zákonných úroků z částky 640 484 Kč za období od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021, s odůvodněním, že nebyly dle žalobkyně splněny zákonné podmínky pro přiznání zákonných úroků z prodlení, neboť žalobkyně se do prodlení s úhradou (vrácením kupní ceny) částky ve výši 640 484 Kč nedostala, když splatnost částky ve výši 640 484 Kč nebyla stanovena žádnou dohodou mezi žalobkyní a žalovaným, právním předpisem ani soudním rozhodnutím (předchozí soudní řízení bylo u výše nadepsaného soudu vedeno o určení vlastnického práva k nemovitým věcem). Nejednalo se tedy o řízení o zaplacení se stanovením pariční lhůty k plnění. V takovém případě se pohledávka na vrácení částky ve výši 640 484 Kč stala dle žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) splatnou na výzvu, když věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. K uvedenému odkázala žalobkyně např. na komentář JUDr. A. B., CSc. k ustanovení § 1958 o. z. Dle žalobkyně v daném řízení žalovaný dostatečně určitě neprokázal, že by kdy žalobkyni vůbec vyzval k úhradě částky ve výši 640 484 Kč. Žalobkyni tudíž ani nemohla započít doba k plnění a tím se nemohla dostat do tvrzeného prodlení s úhradou; žalovanému tak nemohl vzniknout nárok na úhradu úroků z prodlení. Žalobkyně poukázala na výzvu ze dne 21. 9. 2018, na kterou se sám žalovaný odkázal jako na výzvu k plnění, ve které požadoval žalovaný po žalobkyni„ převod pozemků identické rozlohy v co možná nejbližší lokalitě původní a zároveň v rámci náhrady škody upustil o vymáhání poloviny jím uhrazených nákladů protistrany.“ Dále ve výzvě žalovaný žádal o náhradu za uhrazený soudní poplatek a částku vynaloženou na právní služby. Dle žalobkyně nelze tuto výzvu ze dne 21. 9. 2018 považovat za výzvu k úhradě částky ve výši 640 484 Kč, když tato částka není ve výzvě vůbec zmíněna, a dále když žalovaný navrhuje jiný způsob řešení nastalé situace, a to nikoli vrácením dříve uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč, ale zajištěním převodu„ náhradních“ pozemků, přičemž v takovém případě by nárok na úhradu částky 640 484 Kč pozbýval jakéhokoliv oprávnění. K následné dohodě na převodu jiných pozemků však nedošlo a kupní cena byla dne 4. 3. 2021 vrácena, přičemž žalobkyně nebyla v tu dobu v prodlení s jejím vrácením, neboť k jejímu vrácení nebyla nikdy předtím žalovaným vyzvána. Žalobkyně navrhla zamítnutí žaloby v této části, kdy byl rozsudek okresního soudu částečně zrušen. Pokud by soud vyhověl návrhu žalovaného, a to i částečně, žalobkyně namítla, že tento požadavek žalovaného je v rozporu s ustanovením § 1806 o. z., neboť se jedná o požadavek na úhradu úroků z úroků, pro který nejsou splněny zákonné předpoklady. Poukázala na skutečnost, že žalovaný tento požadavek na úhradu částky ve výši 136 607 Kč ve svém sdělení výše nadepsanému soudu ze dne 3. 11. 2021 uplatnil jako„ zákonný úrok z prodlení po dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny tedy částky 640 484 Kč“ přičemž je uplatňován„ zákonný úrok z prodlení dle soudu již předloženého vyčíslení za období teprve od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021, celkem za 865 dnů v konečné výši 136 607 Kč“ Žalobkyně v této souvislosti poukázala na ustanovení § 1806 o. z., dle kterého je možné úroky z úroků požadovat pouze tehdy, bylo-li to ujednáno, popřípadě jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu. V projednávané věci však nebyla smluvně ujednána možnost úhrady úroků z úroků a nejedná se ani o pohledávku z protiprávního činu, tzn. nejsou splněny předpoklady pro uplatnění úroků z úroků dle ustanovení § 1806 o. z.; požadavek žalovaného tedy nemá oporu v právních předpisech a nemůže mu být dle žalobkyně vyhověno.

8 Žalovaný navrhl žalobě v této části vyhovět s odůvodněním, že výzva žalovaného k vypořádání bezdůvodného obohacení ze dne 21. 9. 2018 splňovala podmínky k vrácení bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., a to, že žalovaný preferoval jinou (nikoli peněžní, ale nemovitou) náhradu nic nemění na povinnosti žalobkyně vypořádat bezdůvodné obohacení k takové výzvě zákonem předvídaným způsobem, tedy vrácením všeho, co na základě neplatné smlouvy žalobkyně obdržela, tj. zaplacenou kupní cenu ve výši 640 484 Kč. Žalovaný počátek doby prodlení žalobkyně s vrácením kupní ceny opřel o následnou komunikaci se žalobkyní, kdy opakovaně sdělil žalobkyni číslo účtu a požádal o vrácení do 19. 10. 2018. Kupní cena byla vrácena dne 4. 3. 2021.

9 Ohledně předmětu řízení, který zůstal k projednání a rozhodnutí po zrušení rozsudku odvolacím soudem, tedy o zaplacení částky 136 607 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně i částky 136 607 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, uplatněné vzájemným návrhem žalovaného, kdy požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč jako příslušenství synallagmatické pohledávky, byly provedeny tyto důkazy:

10 Účastníci učinili nespornou skutečnost, že žalovanému byla vrácena kupní cena ve výši 640 484 Kč dne 4. 3. 2021.

11 Z výzvy právního zástupce žalovaného ze dne 21. 9. 2018 (ve spisu na čísle listu 57) bylo zjištěno, že žalovaný navrhl, aby žalobkyně zajistila převod pozemků identické rozlohy, která byla předmětem kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2007, v co možná nejbližší lokalitě původní a zároveň žádal, aby žalobkyně upustila od vymáhání poloviny jí uhrazených nákladů protistrany. Dále zde žalovaný uvedl prostřednictvím svého právního zástupce, že„ dojde-li k náhradě finanční (minimálně vrácení uhrazené kupní ceny) očekává ji klient bez odkladu ve prospěch bankovního spojení naší advokátní kanceláře“.

12 Z e-mailové korespondence ze dne 9. 10. 2018 (ve spisu na čísle listu 55) mezi právním zástupcem žalovaného a paní [jméno] [příjmení] ze [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného uvedl, že žalovaný požaduje sdělit stanovisko k navrhovanému řešení nebo vrátit plnění na jeho již opakovaně uváděné číslo účtu. Z e-mailové korespondence ze dne 2. 6. 2018 mezi právním zástupcem žalovaného a paní [jméno] [příjmení] ze [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného žádá vyřešit otázku vrácení vzájemného plnění mezi žalobkyní a žalovaným a očekával návrh řešení nebo platbu obratem.

13 Z dopisu ředitelky [anonymizováno 9 slov] bez uvedení data (ve spisu na čísle listu 56) bylo zjištěno, že se poté, co se seznámila s korespondencí shora uvedenou, omluvila se právnímu zástupci žalovaného za nesprávný postup příslušného krajského pracoviště, které bylo povinné po vydání pravomocného rozsudku v dané věci vrátit uhrazenou kupní cenu žalovanému tak, jak je to uvedeno v interních řídících dokumentech [anonymizováno], kdy klient již měl mít kupní cenu vrácenu.

14 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č. j. 13 C 367/2015-372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č. j. 19 Co 35/2018-418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, bylo rozhodnuto o určení vlastnického práva ohledně pozemků specifikovaných v tomto rozhodnutí tak, že bylo určeno, že vlastníkem těchto pozemků je žalobkyně, žalobce a žalovaný byli zavázáni společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] a [anonymizováno]. [jméno] v [obec] – [část obce], [IČO], se sídlem [adresa] (v tomto řízení vystupující jako žalobce), a to v celkové výši 43 928,80 Kč (z toho částka ve výši 35 447,90 Kč připadající na řízení před soudem 1. stupně a částka ve výši 8 480,90 Kč připadající na řízení před soudem 2. stupně).

15 Žalovaný vzájemný návrh, kterým se domáhal zaplacení i této částky, podal u soudu dne 27. 5. 2021, tentýž den byl doručen žalobkyni.

16 Ostatní listiny soud nehodnotil, neboť pro zjištěný skutkový stav jsou nadbytečné. Rovněž soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem o stanovení obvyklé ceny nemovitostí ke dni 19. 6. 2018 jako nedůvodný a nadbytečný, když vzájemný návrh žalovaného posoudil jako neoprávněný a zamítl jej.

17 Soud zhodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.).

18 V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č. j. 13 C 367/2015-372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č. j.

19 Co 35/2018- 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byl společně se žalobkyní zavázán společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] a [anonymizováno]. [jméno] v [obec] – [část obce] v celkové výši 43 928,80 Kč. Žalobkyně měla proti žalovanému právo jako spoludlužník na zaplacení jedné poloviny uhrazených nákladů, což činilo 21 964,40 Kč. V této věci bylo rozhodnuto o určení vlastnického práva ohledně pozemků specifikovaných v tomto rozhodnutí tak, že bylo určeno, že vlastníkem těchto pozemků je žalobkyně. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2022, č. j. 13 C 134/2021–69, byl žalovaný zavázán povinností zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 964,40 Kč s příslušenstvím (výrok I.), vzájemný návrh žalovaného ve znění, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 1 137 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 137 333 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, byl zamítnut (výrok II.), žalovaný byl zavázán povinností zaplatit žalobkyni náklady řízení (výrok III.) a dále byl žalovaný zavázán povinností zaplatit na účet České republiky na soudním poplatku částku 1 099 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. K odvolání žalovaného do výroku I. rozsudku okresního soudu a do výroku II. co do zaplacení částky 176 607 Kč s příslušenstvím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 11. 2022, č. j. 25 Co 126/2022–95, byl rozsudek okresního soudu ve výroku I. a ve výroku II. v části, jíž byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného o zaplacení 40 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 40 000 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, potvrzen. Rozsudek okresního soudu ve výroku II. v části, jíž byl zamítnutý vzájemný návrh žalovaného o zaplacení částky 136 607 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 136 607 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, byl zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení a odůvodněním, že se jedná o zákonný úrok z prodlení za dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč jako příslušenství synallagmatické pohledávky. Dále byl rozsudek zrušen ve výroku III. a IV. V tomto rozsahu byla věc vrácena okresnímu soudu.
19 Žalovaný vyzval žalobkyni výzvou ze dne 21. 9. 2018 kromě jiného i k finanční náhradě – vrácení zaplacené kupní ceny, a následně e–mailovou korespondencí mezi právním zástupcem žalovaného a žalobkyní požadoval vrácení zaplacené kupní ceny obratem na číslo účtu, které sdělil opakovaně. Nesprávný postup žalobkyně ohledně vrácení kupní ceny žalovanému, kdy tato nebyla vrácena po vydání pravomocného rozsudku. Účastníci učinili nespornou skutečnost, že žalovanému byla vrácena kupní cena ve výši 640 484 Kč až dne 4. 3. 2021.

20 Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k následujícímu právnímu závěru:

21 Dle § 1932 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

22 Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle komentáře tohoto ustanovení uveřejněného v ASPI:„ druhý odstavec komentovaného ustanovení se týká případů, kdy doba plnění není určena. Zákon sice výslovně zmiňuje jen situaci, kdy si strany neujednají, kdy má dlužník splnit dluh, ale je zřejmé, že řešení zde uvedené se vztahuje nejen na tyto případy, ale i na případy, kdy doba plnění není ani jinak stanovena, podobně jako to činil § 563 zák. č. 40/1964 Sb. Není-li tedy doba plnění určena, může splatnost (dospělost) dluhu vyvolat věřitel; může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit bez zbytečného odkladu. Od citované dřívější úpravy se komentované ustanovení liší tím, že povinnost dlužníka splnit dluh váže na lhůtu bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy, a nikoli na první den následující po této skutečnosti, jak stanovil § 563 zák. č. 40/1964 Sb. Typickými příklady, kdy čas plnění není určen ani dohodou stran nebo jinak stanoven, jsou nároky na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, regresní nárok ručitele vůči dlužníkovi, za něhož plnil, apod. Právní skutečností, která fixuje čas plnění, je tedy výzva věřitele. Zákon pro ni nestanoví žádné formální požadavky, půjde tedy o jakýkoli projev vůle věřitele, že žádá dlužníka o plnění. Výzvou k plnění může být i žaloba. V takovém případě splatnost nastává bez zbytečného odkladu po doručení žaloby dlužníkovi.“

23 Pojmem lhůta bez zbytečného odkladu se zabývá např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 530/2014, dle kterého:„ Lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat. Nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned, na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy v každém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu.“

24 Žalovaný se v tomto řízení domáhá vůči žalobkyni zaplacení částky 136 607 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 136 607 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, uplatněné vzájemným návrhem žalovaného, tedy zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč jako příslušenství synallagmatické pohledávky za dobu od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021. Žalovaný vyzval žalobkyni k vrácení vzájemného plnění, tedy zaplacení kupní ceny oproti vrácení nemovitosti, když byl vázán rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č. j. 13 C 367/2015-372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č. j. 19 Co 35/2018-418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, a to výzvou žalovaného ze dne 21. 9. 2018, kterou soud považuje za řádnou výzvu k plnění, neboť v soudu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. s. ř., kdy zákon nestanoví žádné formální požadavky na takovouto výzvu a právní jednání žalovaného, kterým se domáhal vrácení zaplacené kupní ceny obratem je jasná, srozumitelná a určitá. Následně opakoval výzvu k plnění i v e-mailové korespondenci vedené mezi žalobkyní a právním zástupcem žalovaného, opakovaně sděloval číslo účtu, na které má být plněno, a závěrem jednání byla omluva ředitelky žalobkyně, že žalobkyně nepostupovala řádně a včas.

25 S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že v žalovaném období, tedy od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021 po výzvě k plnění ze strany žalovaného, který vyzval žalobkyni k plnění obratem, což lze vykládat jako výzvu bez zbytečného odkladu, došlo k prodlení s plněním ze strany žalobkyně, a proto bylo žalobě v této části ohledně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení uplatněných za dobu za dobu od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021, tedy 865 dnů, kdy došlo k prodlení s vrácením uhrazené kupní ceny ve výši 640 484 Kč jako příslušenství synallagmatické pohledávky, vyhověno.

26 Žalovaný se dále domáhal příslušenství kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 640 484 Kč za dobu od 27. 5. 2021 do zaplacení.

27 Na danou věc se vztahuje ustanovení § 1932 o. z. platné před účinností novely zákona č. 192/2021 Sb., kterým se mění občanský zákoník, a to dle přechodných ustanovení zákona č. 192/2021 Sb. část první, čl. II a bod 2, když žalovaný požaduje přiznat příslušenství pohledávky ode dne 27. 5. 2021. Dle tohoto ustanovení má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

28 Dle tohoto ustanovení je nepochybné, že žalobkyně zaplatila jistinu, tedy kupní cenu ve výši 640 484 Kč, z tohoto důvodu se tedy úročí i úroky. V souladu s tímto ustanovením soud přiznal žalovanému i úroky z kapitalizovaných zákonných úroků, a to od 27. 5. 2021 do zaplacení, když žalobkyně mohla plnit kdykoli od data výzvy žalovaného.

29 S ohledem na výše uvedené bylo žalobě v části, kde se žalovaný domáhal vzájemným návrhem zaplacení 136 607 Kč s příslušenstvím vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 věta prvá za středníkem, kdy soud k požadavku žalobkyně stanovil žalobkyni lhůtu k plnění ve výši 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

30 Výrok pod bodem II. se opírá o ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, kdy žalobkyně byla ve věci, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 964,40 Kč s příslušenstvím plně úspěšná. Žalovaný se domáhal vzájemným návrhem po žalobkyni zaplacení částky ve výši 1 137 333 Kč, úspěšný byl co do zaplacení částky 136 607 Kč (což představuje úspěch co do výše 12 %, neúspěch žalovaného ve výši 82 %). Náklady řízení představují odměnu za zastupování dle vyhlášky [číslo] ze dne 23. 9. 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za 13 úkonů po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, reakce na vzájemný návrh ze dne 27. 5. 2021, příprava na jednání dne 20. 10. 2021, účast u jednání dne 20. 10. 2021, písemná reakce z 16. 11. 2021, příprava na jednání dne 19. 1. 2022, účast ujednání dne 19. 1. 2022, vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného ze dne 3. 5. 2022, účast u jednání před odvolacím soudem dne 10. 11. 2022, vyjádření žalobkyně ze dne 28. 2. 2023, příprava na jednání dne 26. 4. 2023 a účast u jednání před soudem dne 26. 4. 2023), celkem ve výši 3 900 Kč.

31 Výrok pod bodem III. se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb., kdy žalobkyně je ze zákona osvobozena od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) citovaného zákona), a proto poplatková povinnost přechází na žalovaného. Dle sazebníku činí poplatek 5 % z tarifní hodnoty 21 964,40 Kč, což činí 1 099 Kč.

Rozsudek ze dne 19. 1. 2022 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 4. 5. 2023)

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 21 964,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 21 964,40 Kč od 11. 11.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Vzájemný návrh žalovaného ve znění, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku ve výši 1 137 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 137 333 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na soudním poplatku částku 1 099 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 964,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č.j. 13 C 367/2015 - 372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne24. 4. 2018, č.j. 19 Co 35/2018 - 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byli žalobce a žalovaný zavázáni společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], identifikační [číslo] se sídlem [adresa] a to v celkové výši 43 928,80 Kč (z toho částka připadající na řízení před soudem 1. stupně a částka ve výši 8 480,90 Kč připadající na řízení před soudem 2. stupně). Žalobce po nabytí právní moci těchto rozsudků zaplatil k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáty, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Z tohoto důvodu má žalobce proti žalovanému právo v souladu s ust. § 1876 odst. 2 o.z. na náhradu, neboť žalobce jako spoludlužník vyrovnal více, než činí jeho podíl na dluhu. Nárok činí částku ve výši 21 964,40 Kč, tj. ½ uhrazené náhrady nákladů řízení, kdy celková výše činila 43 928,80 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 14. 10. 2020 výzva k zaplacení dlužné částky, která byla doručena dne 26. 10. 2020. Žalovaný však na dluh nic nezaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že nárok žalobce neuznává. Vznesl vzájemný návrh vůči žalobci na zaplacení částky 1 137 333 Kč s příslušenstvím, který odůvodnil následovně. Uvedl, že uzavřel s [anonymizována tři slova] dne 8. 11. 2007 kupní smlouvu [číslo] kterou převedl na žalovaného přesně specifikovaný soubor pozemků. Podáním podepsaného soudu ze dne 29. 1. 2016 se žalovaný dozvěděl o žalobě podané historickým vlastníkem předmětných pozemků. Tyto pozemky byly vráceny historickému vlastníku na základě shora citovaného rozsudku potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové. Dle žalovaného neplatnost předmětné kupní smlouvy byla způsobena výhradně protiprávním jednáním žalobce, který tak odpovídá za škodu, kterou svým jednáním způsobil. Za škodu žalovaný považoval:
-) náklady vynaložené na obranu svých práv ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplateka náklady 30 000 Kč za právní zastoupení advokátem,
- náklady úspěšné strany určené soudními rozhodnutími ve výši žalované částky 21 964,40 Kč, přičemž na úhradu těchto nákladů již žalovaný přijal plnění poskytnuté žalobcem ve prospěch advokátky [příjmení]; pokud by žalobce takové jednání popíral, pak žalovaný z opatrnosti ad eventum započítává na nárok uplatněný touto žalobou svůj nárok ve stejné výši z titulu náhrady škody způsobené žalobcem,
- úbytek majetku žalovaného, kdy po dobu dobrověrné držby pozemků pak došlo k jejich zhodnocení nejméně o 150 % pořizovací ceny, tedy nejméně o částku 960 726 Kč.
Vedle uvedené škody rovněž požadoval žalovaný zaplacení úroku z prodlení po dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny vyčíslený částkou 136 607 Kč Celkem tedy žalovaný uplatnil vzájemný návrh ve výši 1 137 333 Kč.
K výzvě soudu žalovaný upřesnil vzájemný návrh, kdy uvedl, že požadované částky 10 000 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve spise zdejšího soudu vedeného pod spisovou značkou 13 C 367/2015 na č.l. 425. Další částka ve výši 5 000 Kč představuje poplatek za odvolání podané v téže věci. Částka 960 726 Kč představuje újmu na majetku žalovaného,kdy žalovaný koupil předmětné nemovitosti, které byly následně vydány, na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2007, kdy vlastnictví žalovaný nabyl vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu dne 12. 12. 2007. Vlastnictví k předmětným nemovitostem pozbyl dnem doručení pravomocného rozsudku katastrálnímu úřadu dne 19. 6. 2018. Výše újmy byla stanovena k tomuto dni odhadem a navrhoval vypracování znaleckého posudku o obvyklé ceně předmětných nemovitostí ke dni 19. 6. 2018. Pokud se týká částky ve výši 136 607 Kč, tak představuje zákonný úrok z prodlení po dobu nejméně 865 dnů s vrácením uhrazené kupní ceny, tedy částky 640 484 Kč, kdy k vrácení kupní ceny došlo až po urgencích žalovaného dne4. 3. 2021 (prodlení je od 20. 10. 2018 do 4. 3. 2021). Pokud se týká příčinné souvislosti, tak žalovaný uvedl, že žalobce se dopustil protiprávního jednání tím, že dne 8. 11. 2007 uzavřel kupní smlouvu se žalovaným ohledně převodu přesně specifikovaných pozemků, ačkoli mu byl takový postup výslovně zapovězen ustanovením § 29 zákona č. 229/91 Sb.. Svým protiprávním jednáním žalobce zavinil absolutní neplatnost uzavřené kupní smlouvy mezi účastníky.

3. Žalobce s tímto vzájemným návrhem nesouhlasil. Uvedl, že žalobce v rámci soudních řízení ve věci vedené pod spisovou značkou 13 C 367/2015 učinil veškeré procesní úkony na obranu proti podané žalobě o určení vlastnického práva k nemovitostem, kdy soud 1. a 2. stupně byl odlišného právního názoru. Dle žalobce z dokladů, které byly předloženy jako důkaz, zejm. ze sdělení [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne 18. 9. 2002, jednoznačně vyplývá, že [anonymizována dvě slova] [země] byl oprávněn v souladu se zák. č. 65/99 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/91 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k datu uzavření kupní smlouvy, převést zemědělské a lesní pozemky z vlastnictví státu na majetek žalovaného. Pozemkový fond ČR při přípravě kupní smlouvy činil dotaz na katastr nemovitostí, který sdělil, že předmětné pozemky nebyly dle podkladů katastru nemovitostí a předchozí evidence po 25. 2. 1948 majetkem církve. Dle žalobce zde není dána odpovědnost žalobce za určení neplatnosti kupní smlouvy a v této souvislosti není dána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a mezi tvrzeným vznikem škody na straně žalovaného. Z opatrnosti pak žalobce vznesl námitku promlčení k nárokům žalovaného, a to zejména k části nároku žalovaného ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplatek, ve výši 30 000 Kč za právní zastoupení žalovaného advokátem ve výši 21 964,40 Kč a ve výši 960 726 Kč, když žalovaný seo jím tvrzených nárocích vzniklé škody, které vyčíslil vzájemným návrhem, musel dozvědět nejpozději vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 19 Co 35/2018 – 418,tj. dne 24. 4. 2018, kterým byl potvrzen výrok rozsudku okresního soudu a v tento okamžik musel mít žalovaný povědomost o jím tvrzené škodě, tj. kdo je za škodu odpovědný a jaká je její výše. Navrhl zamítnutí vzájemného návrhu žalovaného pro promlčení.

4. V řízení byly provedeny tyto důkazy:

5. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č.j. 13 C 367/2015 - 372,ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č.j. 19 Co 35/2018- 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018 a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byli žalobce a žalovaný zavázáni společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], identifikační [číslo]se sídlem [adresa] a to v celkové výši 43 928,80 Kč (z toho částka připadající na řízení před soudem 1. stupně a částka ve výši 8 480,90 Kč připadající na řízení před soudem 2. stupně).

6. Žalobce prokázal výpisem z účtu [obec] národní banky ze dne 7. 6. 2018, že zaplatil náklady řízení v celkové částce 43 928,80 Kč na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 2020, která byla doručena žalovanému dne 26. 10. 2020 proti jeho podpisu (viz. dodejka na č. l. 17 p.v.).

8. Žalobce dále doložil 6x sdělení [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 18. 9. 2002(19. 9. 2002) předložených v rámci soudního řízení vedeného pod spisovou značkou13 C 367/2015, ze kterých vyplývá, že [anonymizována dvě slova] [země] měl oprávnění v souladu se zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zák. č. 569/1991 Sb., o [anonymizována dvě slova] [země], ve znění pozdějších předpis §, a zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovacía dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k datu uzavření kupní smlouvy, převést zemědělské a lesní pozemky z vlastnictví státu na jiné osoby, kdy při přípravě kupní smlouvy vycházel [anonymizována dvě slova] jako prodávající z předpokladu, že na převáděný majetek nedopadá blokační ustanovení § 29 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném ke dni uzavření kupní smlouvy (8. 11. 2007), kdy Katastrální úřad sdělil v rámci šetření [anonymizována dvě slova] [země], že nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy uzavřené se žalovaným nebyly dle podkladů katastru nemovitostí a předchozí evidence po 25. 2. 1948 majetkem církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace.

9. Ze spisu sp. zn. 13 C 367/2015 bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného byl přítomen při jednání před odvolacím soudem dne 24. 4. 2018, při kterém byl vyhlášen rozsudekč.j. 19 Co 35/2018 - 418, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Rovněž tímto spisem bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil v tomto řízení na nákladech částku 10 000 Kč za soudní poplatek a za náklady advokátního zastoupení 30 000 Kč.

10. Ostatní listiny soud nehodnotil, neboť pro zjištěný skutkový stav jsou nadbytečné. Rovněž soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem o stanovení obvyklé ceny nemovitostí ke dni 19. 6. 2018 jako nedůvodný, nadbytečný, když vzájemný návrh žalovaného posoudil jako neoprávněný a zamítl jej.

11. Soud zhodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízeno najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.).

12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2017, č.j.

13 C 367/2015 - 372, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 2018, č.j. 19 Co 35/2018- 418, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2018a vykonatelnosti dne 1. 6. 2018, byl společně se žalobcem zavázán společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] – [část obce], v celkové výši 43 928,80 Kč. Žalobce po nabytí právní moci těchto rozsudků zaplatil k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Žalobce má tak proti žalovanému právo jako spoludlužník na zaplacení ½ uhrazených nákladů, což činí 21 964,40 Kč. Žalovanému byla zaslána dne14. 10. 2020 výzva k zaplacení dlužné částky, která byla doručena dne 26. 10. 2020.
13. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k následujícímu právnímu závěru:

14. Podle ust. § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce po nabytí právní moci shora citovaných rozsudků zaplatil k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáty, jako spoludlužník zavázaný výše uvedenými rozsudky k úhradě nákladů řízení společně se žalovaným celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 43 928,80 Kč. Žalobce má tak proti žalovanému právo v souladu s ust.§ 1876 odst. 2 o.z. nárok na náhradu, neboť žalobce jako spoludlužník vyrovnal více, než činí jeho podíl na dluhu. Nárok činí částku ve výši 21 964,40 Kč, tj. jedna polovina uhrazené náhrady nákladů řízení, kdy celková výše činila 43 928,80 Kč. Soud přiznal žalobci i právo na příslušenství pohledávky (§ 1970 o.z.), kdy žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to ode dne 11. 11. 2020, tedy od uplynutí lhůty stanovené žalovanému k zaplacení předžalobní výzvou.O úroku z prodlení soud tedy rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s § 1 nařízení vládyč. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a úředních sdělení České národní banky v současném znění (výrok I). Plnění dle výroku I. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. l o.s.ř.

16. Soud výrokem II. zamítl vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 1 137 333 Kč jako nedůvodný. Žalovaný tvrdil, že mu vznikla v souvislosti s protiprávním jednáním žalobce škoda ve výši 10 000 Kč za uhrazený soudní poplatek, ve výši 30 000 Kč za právní zastoupení žalovaného advokátem a ve výši 21 964,40 Kč v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Hradci Králové sp.zn. 13 C 367/2015. Dále požadoval náhradu škody ve výši 960 726 Kč, kdy tato částka 960 726 Kč představuje újmu na majetku žalovaného, kdy žalovaný koupil předmětné nemovitosti, které byly následně vydány, na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2007, když vlastnictví žalovaný nabyl vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu dne12. 12. 2007.

17. Odpovědnost státu za škodu řeší zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

18. V dané věci soud rozhodoval ve věci sp.zn. 13 C 367/2015 v souladu s § 29 zákona o půdě. Soud vyšel z Nálezu Ústavního soudu České republiky sp.zn. II.ÚS 2640/17 ze dne 22.5.2018,ve kterém cituje:„ Problematiku restitucí nelze ani s odstupem dvou desítek let nahlížet jako otázku historické nespravedlnosti, která by se vymykala nástrojům právního státu. Účel § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do 31. 12. 2012, je proto nutno sledovat v kontextu hodnotového základu restituční a rehabilitační legislativy a judikatury Ústavního soudu. Podle ní (např. nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 9/07) účelem tohoto ustanovení není toliko samotná blokace určité části státního, resp. obecního majetku, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Jeho podstatou je především závazek zákonodárce přijmout právní úpravu, která vypořádá historický majetek církví a § 29 tak fakticky konzumuje, a do jejíhož přijetí nelze tento majetek převádět na jiné osoby„. Soud rovně ž poukazuje i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2532/17.

19. Okresní soud v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 13 C 367/2015 dospěl k jednoznačnému závěru, že nebyly zjištěny v tomto konkrétním případě žádné okolnosti, pro které by došlo k průlomu blokace dispozice s historickým majetkem církve zakotvené v § 29 zákona o půdě, což potvrdil i odvolací soud Kupní smlouva uzavření mezi žalobcema žalovaným ze dne 8. 11. 2007 je tedy absolutně neplatná.

20. Dle soudu zde není dána odpovědnost žalobce za absolutní neplatnost kupní smlouvy zjištěná v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 13 C 367/2015. Neplatnost právního jednání znamená, že právní jednání sice je (uskutečnilo se), ale hledí se na ně jakoby nebylo učiněno, a proto nemá žádné právní následky. Na základě této absolutní neplatnosti kupní smlouvy si obě strany vzájemně vrátily svá plnění, a proto v této souvislosti není dána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a mezi tvrzeným vznikem škody na straně žalovaného. Žalovanému tak nárok na zaplacení náhrady škody ve výši 1 137 333 Kč vůbec nevznikl, když není splněn ani jeden předpoklad pro vznik škody, tj. vznik škody, dále jednání škůdce, příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním škůdce, dále protiprávnost a konečně zavinění (§ 2894 odst. 1 o.z.) Soud připomíná, že v řízení sp.zn. 13 C 367/2015 šlo o zmírnění následků některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, jednalo se o zákon výjimečná, jednorázový. Podstatou bylo tedy napravit křivdy, které se staly v té rozhodné době.

21. I kdyby soud odhlédl od výše uvedeného, je vznesený nárok žalovaného uplatněný vzájemným návrhem promlčen, když tato námitka promlčení je důvodná. Žalovaný se o jím tvrzených nárocích vzniklé škody, které vyčíslil vzájemným návrhem, musel dozvědět nejpozději vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 19 Co 35/2018 – 418, tj. dne 24. 4. 2018, kterým byl potvrzen výrok rozsudku okresního soudu a v tento okamžik musel mít žalovaný povědomost o jím tvrzené škodě, tj. kdo je za škodu odpovědný a jaká je její výše, tato námitka promlčení je důvodná, když žalovaný svůj nárok uplatnil až po uplynutí obecné tříleté promlčecí doby (§ 629 o.z.) svým podáním dne 27. 5. 2021.

22. S ohledem na výše uvedené byl vzájemný návrh žalovaného v celém rozsahu zamítnut jako nedůvodný.

23. Výrok pod bodem III. se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují odměnu za zastupování dle vyhl. č. 254/2015, ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za 8 úkonů (předžalobní výzva, žaloba, reakce na vzájemný návrh ze dne 27. 5. 2021, příprava na jednání na 20. 10. 2021, účastu jednání dne 20. 10. 2021, písemná reakce z 16. 11. 2021, příprava na jednání dne 19. 1. 2022, účast ujednání 19. 1. 2022) po 300 Kč, celkem 2 400 Kč.

24. Výrok pod bodem IV. se opírá o ust. § 2 odst. 3 zák č. 549/91 Sb., kdy žalobce je ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) citovaného zákona), byl ve věci plně úspěšný, a proto poplatková povinnost přechází na žalovaného. Dle sazebníku činí poplatek 5% z tarifní hodnoty 21 964,40 Kč, což činí 1 099 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací