13 C 313/2025

Odůvodnění

Žalobou doručenou soudu dne 8. 8. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 79 134,41 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 10. 1. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 90 125 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit 53 měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč, počínaje dnem 15. 2. 2023. Společně s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal k placení úroku ve výši 12,75 % p. a. a poplatků. Žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas, k datu podání žaloby dluží 77 573,56 Kč na jistině a na zkapitalizovaném úroku 6 400,90 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně dne 10. 1. 2023 poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 90 125 Kč, který se žalovaný vyčerpal a zavázal se splatit v 53 splátkách po 2 600 Kč počínaje dnem 15. 2. 2023. Úrok byl sjednán ve výši 12,75 % ročně (viz smlouva o úvěru). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posoudila žalobkyně řádně, když úvěruschopnost žalovaného aktivně zjišťovala a poskytnuté informace ověřovala, čímž naplnila požadavky stanovené zákonem. Byla shledána schopnost žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet, byly taktéž vzaty v úvahu i veřejně dostupné údaje např. o tehdejší výši životního a existenčního minima. Měsíční splátka úvěru byla zcela v možnostech žalovaného s ohledem na ověření jeho pravidelných výdajů nejenom na případné splátky starších úvěrových závazků, ale i s ohledem na životní náklady. V souladu s čl. 2.

1 Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 125 Kč, který byl žalovanému dle čl. 2.

2 Smlouvy poukázán přímo na jeho úvěrový účet č. [č. účtu] u žalobkyně, což žalobkyně doložila výpisy z úvěrového účtu a historií úvěru. Žalovaný se zavázal dle čl. 3.1 Smlouvy poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím pravidelných 53 měsíčních splátek ve výši 2 600 Kč, splatných vždy k 15. dni měsíce, počínaje dnem 15. 2. 2023. Žalovaný ale svůj závazek vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr nesplnil a k dnešnímu dni na jistině dluží 77 573,56 Kč. Výše žalované jistiny je rozdílem mezi výší poskytnutého úvěru a splátkami ze strany žalovaného, které vyplývají z výpisu z úvěrového účtu a historie úvěru. Dle čl. 4.1 Smlouvy byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána úroková sazba úvěru ve výši 12.75 % p. a., přičemž úrok je počítán denně z nesplacené jistiny úvěru a stává se jeho připsáním k jistině úvěru její součástí. Žalobkyně zkapitalizovala úrok v částce 6 400,90 Kč, která je tvořena úrokem v sazbě 12,75 % p. a. z částky dlužné jistiny za období ode dne následujícího zesplatnění, tj. 27. 10. 2024, do předání nároku k soudnímu vymáhání, tj. 16. 6. 2025, a dále požadovala úrok do zaplacení. Úroky byly kapitalizovány měsíčně a výpočet kapitalizovaného úroku je uveden v přiložené historii úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátky úvěru, což žalobkyně prokázala výpisy z úvěrového účtu i listiny historie úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil řádně a včas, žalobkyně v souladu s čl. 8.2 b) Smlouvy prohlásila s účinností k 26. 10. 2024 celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, což prokázala zesplatňovacím dopisem. Protože žalovaný nereagoval, byla mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána dne 16. 6. 2025 doporučenou poštou předžalobní výzva.Žaloba je důvodná.Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zejm. z ust. § 2395 a násl. o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalobkyně své povinnosti z úvěrové smlouvy splnila, když žalovanému poskytla peněžité prostředky dle smluvního ujednání, avšak žalovaný nedostál svých povinností, když úvěr, tj. jistinu a úroky, řádně nehradil, proto žalobkyně byla oprávněna celý dluh učinit splatným.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh zaplatil, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 79 134,41 Kč včetně příslušenství. O úroku z prodlení rozhodl soud dle ust. § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Náklady úspěšné žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 166 Kč a odměna právního zástupce žalobkyně, jejíž výši soud stanovil postupem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 3 úkony právní služby po 4 300 Kč podle § 7 advokátního tarifu (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu). Celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů v částce 20 408,50 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.