Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 110 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 810 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 980 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala žalobou podanou proti žalovanému zaplacení částky 29 110 Kč s příslušenstvím.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalovaný byl evidovaným vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu, jiného než podle písmene r, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN]. K uvedenému vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, a to v období od 19. 7. 2024 do 18. 6. 2025. Žalobkyně dne 10. 7. 2025 odeslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku nastala 23. 9. 2025. Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tj. za 335 dní ve výši 86 Kč denně, celkem 28 810 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 6 odst. 1, § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši denní sazby příspěvku stanovilo Ministerstvo financí v § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva činil 300 Kč (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 165 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše odměny advokátky soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.