Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 195 Kč a zákonné úroky z prodlení- ve výši 12,75 % ročně z částky 5 952 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení,- ve výši 12,75 % ročně z částky 8 428 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení,- ve výši 12,75 % ročně z částky 5 915 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 663 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala žalobou podanou proti žalovanému zaplacení částky 21 195 Kč s příslušenstvím.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil následující právně významné skutečnosti:Žalovaný byl evidovaným vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN]. K uvedenému vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, a to v období od 19. 3. 2024 do 21. 5. 2024. Žalobkyně dne 29. 8. 2024 odeslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku nastala 12. 11. 2024. Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 64 dní ve výši 93 Kč denně, celkem 5 952 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč.Žalovaný byl dále evidovaným vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN]. K uvedenému vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, a to v období od 16. 4. 2024 do 22. 7. 2024. Žalobkyně dne 12. 9. 2024 odeslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku nastala 26. 11. 2024. Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 98 dní ve výši 86 Kč denně, celkem 8 428 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč.Žalovaný byl dále evidovaným vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN]. K uvedenému vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, a to v období od 21. 5. 2024 do 19. 8. 2024. Žalobkyně dne 11. 10. 2024 odeslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku nastala 25. 12. 2024. Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 91 dní ve výši 65 Kč denně, celkem 5 915 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu.Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku a úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobkyně spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se prováděl zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Dále soud vycházel z ustanovení § 6 odst. 1, § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši denní sazby příspěvku stanovilo Ministerstvo financí v § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva činil 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.).O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 848 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše odměny advokátky soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.