Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

14 C 177/2016

Soud: Okresní soud v Hradci KrálovéDatum rozhodnutí: 8. 12. 2021Č. j.: 14 C 177/2016-345Soudce: JUDr. Ivana DušákováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 12. 2022Předmět řízení: na stanovení povinnostiECLI:CZ:OSHK:2021:14.C.177.2016.3
peněžité plněníslužebnostsmlouva kupníspoluvlastnictvívěcná břemenazástavní právoznalecký posudek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (167) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen odstranit celkem dva kusy závěsného zařízení, které je zakotveno v konstrukci domu [adresa] v [ulice] ulici v [obec], sloužícího k uchycení závěsů trakčního vedení trolejbusové dopravy v [ulice] ulici v [obec], a následně uvést omítky v místě odstraněného závěsného zařízení do původního stavu, to vše do jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), oprávněným společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Česká republika má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 783 Kč.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 15 783 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové [číslo] [variabilní symbol].

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou soudu proti žalovanému 7. 6. 2016 domáhali odstranění celkem dvou kusů závěsného zařízení, které je zakotveno v konstrukci domu [adresa] v [ulice] ulici v [obec] (dále jen dům, budova), a slouží k uchycení závěsů trakčního vedení trolejbusové dopravy v [ulice] ulici v [obec] (dále jen závěsy). Dále žalobci žádali uvést omítky v místě odstraněného závěsného zařízení do původního stavu, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku. Žalobci tvrdili, že jsou spoluvlastníky domu a v postavení spoluvlastníků se žalobou domáhali ochrany svého vlastnického práva. Žalobci si nepřáli, aby trolejové vedení bylo na jejich domě umístěno a se zakotvením závěsů v domě nesouhlasili. Závěsy byly na budovu umístěny v 50. letech minulého století. V 90. letech byla provedena rekonstrukce trolejového vedení, při které dům [adresa] v [ulice] ulici v [obec] nebyl zahrnut mezi nemovitosti dotčené touto rekonstrukcí. Na domě ve vlastnictví žalobců jsou umístěny dva závěsy trolejového vedení a přes tyto závěsy se přenášejí otřesy na dům a dům je tím poškozován. Žalobci se podanou žalobou domáhali ochrany svého vlastnictví, šlo jim o to, aby jejich majetek nebyl dále poškozován. Tvrdili, že žalovaný v minulosti namontoval na závěsy tlumiče, které měly bránit dalším přenosům otřesů, tyto tlumiče však nefungují bezvýhradně. Žalobci zjistili, že žalovaný ve městě volí způsob ukotvení na sloupy, a to i v [ulice] ulici. Žalobci byli přesvědčeni o tom, že i v jejich případě by byl takový postup vhodný. Pokud by trolejové vedení bylo ukotveno na sloup, došlo by k odstranění rušivých vlivů na budovu ve vlastnictví žalobců a dům by byl ochráněn. Žalovanému nesvědčí věcné břemeno, kterým by bylo vlastnické právo žalobců omezeno.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že na domě byly umístěny kotevní závěsy trolejového vedení, a to již v roce 1952 v souladu s tehdy platným zákonem č. 97/1950 Sb., o drahách. Umístění kotevních závěsů na domě nemá vliv na statiku domu a není příčinou naklonění domu a poruch jeho nosných konstrukcí. Otřesy působené dopravou nemají na poškozování domu podstatný vliv. Žalovaný tvrdil, že v daném místě se nachází na komunikaci rozhraní mezi dlažbou a asfaltovým povrchem, tato skutečnost může mít význam na vznik otřesů, které způsobuje veškerá doprava, zejména nákladní. Ukotvení závěsu na domě žalobců je umístěno ve stabilních částech budovy tak, aby budova byla namáhána co nejméně. V roce 1995 proběhla rekonstrukce trolejového vedení v [ulice] ulici, a jestliže v listinách nebyl dům [adresa] uveden, bylo tomu tak proto, že kotvy na domě již byly umístěny, a nebylo proto dále třeba je zmiňovat. V roce 1990 byla uzavřena dohoda o umístění závěsů mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova] [územní celek], v této dohodě byl zahrnut i dům [adresa]. Na dotčeném domě byly v roce 2013 instalovány parafínové tlumiče, které nahradily původní gumové tlumiče z roku 1995. [příjmení] moderní tlumiče eliminují jakýkoliv negativní vliv na objekt a statika domu není v souvislosti se závěsem trolejového vedení ohrožena. Žalovaný potvrdil, že některé závěsy jsou v [ulice] ulici ukotveny na sloupech.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 3. 11. 2008 bylo zjištěno, že žalobci a), b) se stali v režimu společného jmění manželů podílovými spoluvlastníky bytového domu [adresa] na parcele st. [číslo] v katastrálním území [k.ú.]. Nabývajícím titulem pro žalobce a), b) byla kupní smlouva ze dne 26. 10. 1994, vklad 27. 10. 1994. Dalšími spoluvlastníky byly třetí osoby. Omezení vlastnického práva nebylo zapsáno.

5. Z informace o stavbě ze dne 14. 4. 2016 a 23. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky stavby [adresa] bytového domu, na parcele st. [číslo], v obci, části obce a katastrálním území [k.ú.]. Žalobci a), b) vlastní ve společném jmění manželů podíl o velikosti [číslo]. Žalobci c), d) vlastní ve společném jmění manželů podíl o velikosti [číslo]. V části po omezení vlastnického práva bylo zapsáno zástavní právo smluvní.

6. Z informace o pozemku ze dne 2. 1. 2019 bylo zjištěno, že parcela st. [číslo] v obci a katastrálním území [k.ú.] vlastní žalobci a), b) ve společném jmění manželů. V části po omezení vlastnického práva bylo zapsáno zástavní právo smluvní.

7. Ze zápisu ze dne 13. 3. 1952 sepsaného u Krajského národního výboru v [obec] bylo zjištěno, že předmětem bylo projednání výsledku místního šetření o projektu trolejbusové linky v [obec] od [anonymizováno] k [anonymizováno]. Komise navrhla vydání povolení k provedení stavby trolejové trati, mimo jiné za podmínky uvedené v bodu 8., tj. že dopravní komise vstoupí v jednání se všemi majiteli domů, které budou projektem dotčeny, jmenovitě zakotvením nosných lan, a vyžádají si písemný jejich souhlas. V případě, že by k této dohodě nedošlo, bude požádán KNV v HK o vložení nucené služebnosti na tu kterou nemovitost.

8. Z výměru ze dne 26. 3. 1952 bylo zjištěno, že pod bodem III bylo vydáno povolení k provedení stavby, mimo jiné za podmínky, že dopravní komise vstoupí v jednání se všemi majiteli domů, které budou projektem dotčeny, jmenovitě zakotvením nosných lan, a vyžádají si písemný jejich souhlas. V případě, že by k této dohodě nedošlo, bude požádán KNV v HK o vložení nucené služebnosti na tu kterou nemovitost.

9. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 3. 1995 bylo zjištěno, že závěsná zařízení umístěna na domě [adresa] v katastrálním území [k.ú.] odpovídají českým státním normám a neohrozí stabilitu objektu, na který budou instalovány, a rovněž tak nezpůsobí na nich stavební závady.

10. Z oznámení o zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou zn . ÚHA/1339/95 ze dne 27. 4. 1995 bylo zjištěno, že oznámení se se netýkalo domu [adresa] ani parcely st. [číslo] v katastrálním území [k.ú.].

11. Z rozhodnutí Úřadu města Hradec Králové [číslo] ze dne 26. 5. 1995 bylo zjištěno, že toto rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu [anonymizována dvě slova] [územní celek] o vydání rozhodnutí o umístění stavby [anonymizováno] vedené trolejbusové tratě – [ulice] křižovatka [anonymizováno] v [obec]. Rozhodnutí se netýkalo domu [adresa] ani parcely st. [číslo] v katastrálním území [k.ú.].

12. Z plánu rozmístění závěsů na budovách a trakčních stožárů schváleného rozhodnutím Úřadu města Hradce Králové [číslo] z fotodokumentace i ze shodného tvrzení účastníků bylo zjištěno, že v [ulice] ulici v [obec] byly v době probíhajícího řízení umístěny závěsy pro trolejové vedení jak na budovách, tak i na samostatných sloupech.

13. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného dne 29. 3. 1996 [anonymizováno] úřadem v [obec], [číslo jednací], bylo zjištěno, že ve věci stavebníka [anonymizována dvě slova] [územní celek] bylo vydání povolení k trvalému provozu pro stavbu„ Rekonstrukce trolejového vedené ul. [ulice]“ v rozsahu křižovatka soud, [obec]. Rozhodnutí se netýkalo domu [adresa] ani parcely st. [číslo] v katastrálním území [k.ú.].

14. Z korespondence z období před podáním žaloby bylo zjištěno, že k dohodě o odstranění závěsů trakčního vedení trolejbusové dopravy z domu nedošlo.

15. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 12. 2014 bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, že příčinou naklonění domu [adresa] a poruch jeho nosných konstrukcí jsou nevhodné základové poměry. Vliv otřesů od dopravy může mít jistý vliv, ale není příčinou poruch.

16. Z dohody ze dne 19. 10. 1990 bylo zjištěno, že dohoda byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [územní celek], státním podnikem, a [anonymizována dvě slova] [územní celek], jakožto vlastníkem – uživatelem s právem hospodaření – mimo jiné objektu [adresa]. [příjmení] – uživatel s právem hospodaření souhlasil s umístěním závěsů trolejového vedení na svém objektu. Tato dohoda měla být podkladem pro vydání správního rozhodnutí ve správním řízení pro umístění závěsů.

17. Z dopisu ze dne 3. 2. 1995 bylo zjištěno, že pan [příjmení] [příjmení] oznámil [anonymizována dvě slova] [územní celek], že odvolává souhlas ve věci trolejbusové trati [ulice] – křižovatka soud. Uvedl, že dne 1. 2. 1995 obdržel korespondenční lístek vyplněný větou, že souhlasí s umístěním závěsu pro uchycení trolejbusového vedení na domě [adresa] v [ulice] ulici. [příjmení] podepsal a vrátil na předepsanou adresu. Pan [anonymizováno] udělený souhlas odvolal s tím, že je pouze spoluvlastníkem nemovitosti. Další dva spoluvlastníci žádnou výzvu neobdrželi a s umístěním záchytných závěsů nesouhlasí.

18. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bydlištěm [ulice a číslo], [obec], bylo zjištěno, že dům [adresa] v [ulice] ulici v [obec] vlastnila svědkova prababička, paní [jméno] [příjmení], tento dům sousedí přes dvůr s domem žalobců [adresa]. V roce 1993 se svědek nastěhoval do domu [adresa] a poté za dědečka zařizoval záležitosti týkající se správy a údržby domu. Před rokem 1995 proběhla rekonstrukce trolejové trati v [ulice] ulici. Dědeček s rekonstrukcí souhlasil, ale následně zjistili, že rekonstrukce byla provedena v jiném rozsahu a jiným způsobem, než jak bylo naplánováno a dědečkem odsouhlaseno. Svědek vyzval [ulice] podnik [obec] k odstranění trolejových úchytů, žalovaný v roce 2000 tyto závěsy odstranil a postavil sloup, na který umístil úchyty pro závěsy trolejového vedení. Svědek denně chodil okolo domu žalobců a viděl, že z domu odpadává omítka, malba, štukování a shledával souvislost s úchyty trolejového vedení. Svědek měl osobní zkušenosti, protože do doby, než byly úchyty z jeho domu odstraněny, pociťoval vibrace a mnohokrát z domu odpadla omítka. Bylo to v souvislosti právě s umístěním závěsů pro trolejové vedení. Úchyty pro trolejové vedení byly umístěny při rekonstrukci před rokem 1995 výše, než kde byly umístěny úchyty původní.

19. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bydlištěm [ulice a číslo], [obec], bylo zjištěno, že v roce 2012 z domu [adresa] odpadl na chodník kus římsy. Statik se vyjádřil tak, že to souvisí s umístěním závěsů pro trolejové vedení na domě. Svědek cítí v domě vibrace a otřesy. Svědkova rodina a další lidé z [ulice] ulice si stěžovali, věc byla projednávána magistrátem, následně byly úchyty opatřeny nějakými tlumiči a došlo k mírnému zlepšení.

20. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], bydlištěm [ulice a číslo], [obec], bylo zjištěno, že v roce 2012 z domu [adresa] odpadl na chodník kus římsy. Dům svědkyně sousedí s domem žalobců. Na domy nepříznivě působí ukotvení trolejového vedení a dopravní provoz celkově.

21. Z fotodokumentace předmětných závěsů bylo zjištěno, že aktuální ukotvení závěsů není původní, na budově jsou zřetelné stopy po odstraněných závěsech.

22. Z vyjádření [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec a číslo], jako na orgánu veřejné moci, bylo zjištěno, že nahrazení dvou kusů závěsů a umístění sloupu pro ukotvení závěsů trolejového vedení je teoreticky možné. [ulice] úřad, sekce stavební, však nebyl schopen poskytnout konkrétní informace s tím, že příslušné otázky může zodpovědět oprávněná osoba se znalostí místních poměrů na základě zpracované projektové dokumentace.

23. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že k možnosti umístění sloupu pro závěs trolejového vedení v daném místě se nelze obecně vyjádřit, věc je nejednoznačná a komplikovaná. V konkrétním místě je relativně úzký chodník a vedou tam podzemní sítě, které mají ochranná pásma.

24. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 9. 6. 2021 a výslechem znalce při jednání bylo zjištěno, že v daném místě je možné umístit samostatný sloup pro ukotvení závěsů trolejového vedení. V místě vedou čtyři sítě, a to plyn, veřejné osvětlení, voda a telefonní kabel. S ohledem na umístění těchto sítí bude pro zhotovení sloupu nezbytné zhotovit betonovou patku, do které by se daný sloup kotvil. [příjmení] sítí to komplikuje, ale lze položit základ betonové patky hlouběji. Situaci dále mohou komplikovat podmínky ze strany správců sítí, podle znalcových závěrů však nebyly takové skutečnosti, které by umístění sloupu bránily. Podle poznatků ze znalcovy praxe zhotovení příslušné dokumentace trvá přibližně jeden měsíc a dobu trvání dalšího projednávání odhal na pět měsíců s tím, že dotčené strany se mohou odvolávat. Celkové náklady zhotovení přeložky a umístění sloupu znalec odhadl na 300 000 Kč až 900 000 Kč. Působením trolejových závěsů se ve znalecké činnosti nezabýval. Znalec uvedl, že má zkušenosti s konstrukcemi obecně a jejich zatížení silou. [ulice] seismicita má negativní vliv na jakoukoliv budovu. V daném případě se trhlina na budově objevuje v místech trolejového závěsu.

25. Z údajů v seznamu znalců bylo zjištěno, že [celé jméno znalce] je znalcem z oboru stavebnictví, a to odvětví:
-) stavby obytné, specializace statika nosných konstrukcí (včetně základových), geotechnika,
-) stavby průmyslové, specializace statika nosných konstrukcí (včetně základových), geotechnika,
-) stavby zemědělské, specializace statika nosných konstrukcí (včetně základových), geotechnika,
-) stavební odvětví různá, specializace statika nosných konstrukcí (včetně základových), geotechnika.

26. Nebylo prokázáno, že k umístění závěsů na bytovém domě [adresa] v [ulice] ulici v [obec] došlo za souhlasu vlastníků (spoluvlastníků), na základě rozhodnutí ve správním řízení a v souladu s projektovou dokumentací.

27. Usnesením č. j. 14 C 177/2016-125 ze dne 16. 7. 2018 soud vyzval žalovaného, aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení, že kotevní závěsy byly na dům [adresa] umístěny se souhlasem vlastníka nemovitosti, na základě rozhodnutí ve správním řízení a v souladu s projektovou dokumentací.

28. Žalovaný na základě výzvy označil listinné důkazy, a to výměr ze dne 26. 3. 1952 a dohodu o umístění závěsů ze dne 19. 10. 1990. Z uvedených listin nebylo zjištěno, že v roce 1952, případně v letech následujících, byly získány souhlasy vlastníků (spoluvlastníků), jejichž dům [adresa] byl projektem trolejbusové linky v ulici [ulice] v [obec] dotčen.

29. Z dohody ze dne 19. 10. 1990 bylo zjištěno, že tato dohoda byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [územní celek], státním podnikem, a [anonymizována dvě slova] [územní celek], jakožto vlastníkem – uživatelem s právem hospodaření – mimo jiné objektu [adresa]. [příjmení] – uživatel s právem hospodaření souhlasil s umístěním závěsů trolejového vedení na svém objektu. Tato dohoda měla být podkladem pro vydání správního rozhodnutí ve správním řízení pro umístění závěsů.

30. Z výpisu z katastru nemovitostí pak bylo zjištěno, že nebylo poznamenáno omezení vlastnického práva vložením služebnosti (věcného břemena).

31. Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci. Další důkazy soud neprovedl, neboť skutkový stav pro rozhodnutí byl dostatečně zjištěn.

32. Žalovaný namítal, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] neposoudil vliv trolejového vedení a dopravy vůbec na budovu žalobců a navrhoval zpracování dalšího znaleckého posudku, který by posoudil vliv trolejového vedení na nosnou konstrukci budovy [adresa]. S ohledem na skutečnost, že pro rozhodnutí ve věci samé nebylo exaktní zjištění vlivu trolejového vedení na budovu podstatné, soud zpracování dalšího znaleckého posudku nezadal. Je také třeba zdůraznit, že úkolem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nebylo posuzování vlivu trolejového vedení na budovu. [anonymizována dvě slova] posoudit možnost vybudování sloupu v daném místě, na který by bylo možno závěsy přemístit. Zadaný úkol znalec splnil, a to v mezích znalecké odbornosti, jak byla zjištěna ze seznamu znalců.

33. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že umístěním závěsného zařízení na nemovité věci ve spoluvlastnictví žalobců žalovaný neprávem zasáhl do vlastnického práva žalobců a žalobci se důvodně domáhali ochrany svého spoluvlastnického práva. Uložením povinnost provést odstranění závěsného zařízení nebude ohrožen provoz trolejbusové dopravy v ulici [ulice] v [obec].

34. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotně právní posouzení vychází ze zákona 141/1950 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 1951, ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1993, ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Dále soud vycházel ze zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, z vládního nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, a ze zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, ze zákona č. 51/1964 Sb., o drahách, vždy v příslušném znění.

35. Dnem 1. 1. 1951 nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který v ustanovení § 166 a násl. upravoval věcná břemena. Podle § 166 platilo, že věcná břemena omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit. Podle § 167 práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě. Podle § 168 odst. 1, 2 platilo, že o tom, jak se nabývá práv odpovídajících věcným břemenům, platí přiměřeně ustanovení o nabývání vlastnictví (§ 111 a násl.). Tato práva působí proti socialistickým právnickým osobám, jakmile jsou zapsána v knize pozemkové nebo jakmile je o jejich zřízení uložena u soudu listina. Je-li však smluvní stranou socialistická právnická osoba anebo je-li věcné břemeno zřízeno přímo zákonem nebo výrokem úředním, působí již samo zřízení takových práv i proti jiným socialistickým právnickým osobám.

36. Podle § 7 zákona o drahách platilo, že k vybudování a k zahájení provozu dráhy nebo její části je třeba zařazení do jednotného hospodářského plánu, povolení k přípravným pracím, je-li jich třeba (§ 8), projednání stavebního návrhu (§ 9), zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy (§ 10), a souhlasu k užívání dráhy (§ 11). Podle § 10 odst. 3 písm. b) tohoto zákona zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy zahrnuje oprávnění vyvlastňovat v rozsahu nutném k účelům dráhy podle právních předpisů o tom vydaných. Podle § 46 odst. 1 tohoto zákona dojde-li k vyvlastnění (§ 10 odst. 3 písm. b/), poskytne drážní podnik za ně přiměřenou náhradu. Podle odst. 3 vláda stanoví nařízením podrobnosti, zejména pokud jde o způsob a dobu placení náhrady, o úpravu vyvlastňovacího řízení, o vstup na vyvlastňovanou nemovitost a o její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení.

37. Podle § 11 odst. 1 vládního nařízení č. 37/1951 Sb. platilo pro vyvlastnění, zejména pro vyvlastňovací řízení, pro způsob a dobu placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, jakož i předpisů podle nich vydaných.

38. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 280/1949 Sb. platilo, že nemovitosti a práva, kterých je třeba k uskutečnění jednotného hospodářského plánu anebo podrobného nebo zastavovacího plánu, jakož i provedení asanace, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě. Vyvlastňovat nelze nemovitosti, které slouží k účelům obrany státu nebo potřebám vojenské správy, a po případě další, jež určí vláda nařízením. Podle odst. 2 písm. b) lze vyvlastněním dosáhnout zřízení služebnosti a jiných věcných práv na nemovitostech.

39. Ze zápisu ze dne 13. 3. 1952 bylo zjištěno, že stavební návrh zřízení trolejbusové linky byl projednán dne 13. 3. 1952 a že tato stavba byla zařazena do ročního prováděcího plánu dopravy, s čímž bylo spojeno oprávnění vyvlastňovat v rozsahu nutném k účelům dráhy. K vyvlastnění bylo možné přistoupit pouze tehdy, nedošlo-li k dohodě, a to mj. zřízením služebnosti a jiných věcných práv na nemovitostech. Ačkoliv není pochyb o tom, že souhlas k užívání dráhy byl vydán, soud nemohl na základě zápisu ze dne 13. 3. 1952 a výměru ze dne 26. 3. 1953 uzavřít, že uvedený zákonný postup byl ve vztahu k tehdejšímu vlastníku domu [adresa] skutečně dodržen. Podle obsahu zápisu ze dne 13. 3. 1952 příslušná komise předpokládala, že vstoupí v jednání se všemi majiteli domů, které budou projektem dotčeny, jmenovitě zakotvením nosných lan, a vyžádají si písemný jejich souhlas. V případě, že by k této dohodě nedošlo, bude požádán Krajský národní výbor v [obec] o vložení nucené služebnosti na tu kterou nemovitost.

40. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že byl opatřen souhlas vlastníka (spoluvlastníků) domu [adresa] se zakotvením nosných lan v [ulice] ulici v [obec]. Nebylo rovněž prokázáno, že došlo ke zřízení věcného břemena úředním výrokem, když přímo ze zákona č. 97/1950 Sb., o drahách, zřízení věcného břemena nevyplývalo.

41. Z rozhodnutí Úřadu města Hradce Králové ze dne 26. 5. 1995, které se týkalo umístnění stavby trolejového vedené trolejbusové tratě v [ulice] ulici v [obec], z připojeného plánu a ve spojení s kolaudačním rozhodnutím ze dne 29. 3. 1996 pak bylo zjištěno, že parcela st. [číslo], na které se nachází budova [adresa] nyní ve spoluvlastnictví žalobců, nebyla do tohoto rozhodnutí zahrnuta. Tímto rozhodnutím byly dotčeny pouze parcely sousední, a to st. 317, st. 288 v katastrálním území [k.ú.]. Z uvedených listin vyplynulo, že při rekonstrukci trolejové trati v letech 1995 až 1996 nebylo rozhodnuto o novém umístění závěsů na domě [adresa] nýbrž měly být zachovány stávající závěsy Z 23 a Z 24. Z fotografií založených žalobci přitom bylo zjištěno, že aktuální ukotvení závěsů není původní.

42. V roce 1995 byla věcná břemena upravena v ustanovení § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1993. V průběhu řízení nebyly navrženy a provedeny takové důkazy, ze kterých by soud zjistil, že budova [adresa] na parcele st. [číslo] v katastrálním území [k.ú.] byla zatížena věcným břemenem.

43. Z provedených důkazů soud dále zjistil, že dne 19. 10. 1990 byla uzavřena dohoda mezi [anonymizována dvě slova] [územní celek], státním podnikem, a [anonymizována dvě slova] [územní celek], podle které měl bytový podnik udělit souhlas s umístěním závěsů trolejového vedení na dům [adresa] podle platných norem a schváleného projektu, a tento souhlas měl být i podkladem pro vydání správního rozhodnutí ve správním řízení pro umístění závěsů.

44. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, platilo, že u staveb drah a staveb na dráze provádí stavební řízení, vydává stavební povolení a vykonává státní stavební dohled drážní správní orgán; do stavebního povolení zahrnuje drážní správní orgán též rozhodnutí vojenské správy a jiných orgánů, které provedly řízení společně se stavebním řízením. Podle § 23 odst. 1 tohoto zákona provoz na dráze lze zahájit po vydání povolení k zahájení provozu (užívacího povolení), jsou-li splněny předpoklady pro bezpečný a plynulý provoz, zejména přezkoušena opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, provedeny drobné (první hlavní) prohlídky, popřípadě zatěžkávací zkoušky mostů, u drah s elektrickým provozem přezkoušeno zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu a u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, zajištění okolí proti nebezpečí požáru. Podle odst. 2 povolení k zahájení provozu vydává drážní správní orgán po provedení kolaudačního řízení. V kolaudačním řízení drážní správní orgán zajišťuje, zda je dráha vybudována podle schválené projektové dokumentace a podle stavebního povolení a zajišťuje-li bezpečný a plynulý provoz.

45. Z uvedeného je zřejmé, že i v tomto případě byla před užíváním stavby vyžadována správní rozhodnutí po provedeném správním řízení. Ze samotné dohody ze dne 19. 10. 1990 však nelze uzavřít, že by v tomto roce vůbec došlo k nějakému správnímu řízení, ani že by došlo k realizaci umístění závěsů, jak předpokládá dohoda, ani že by umístění závěsů bylo v souladu se schváleným projektem. Z dopisu [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že pan [příjmení] byl požádán o udělení souhlasu s umístěním závěsů na domě [adresa] tento souhlas však pan [příjmení] odvolal a ostatní spoluvlastníci jej ani neudělili.

46. Soud ve věci rozhodoval za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 1042 tohoto zákona platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

47. Soud měl za prokázané, že umístěním závěsného zařízení na budově bez souhlasu žalobců, resp. jejich právních předchůdců, žalovaný neprávem zasáhl do vlastnického práva žalobců, žalobci se tak důvodně domáhali ochrany svého spoluvlastnického práva, a to požadavkem na odstranění závěsů z budovy ve spoluvlastnictví žalobců.

48. Soud z hlediska principu proporcionality poměřoval požadavek žalobců na odstranění závěsů s existencí veřejného zájmu na provozu trolejbusové dopravy v ulici [ulice] v [obec]. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že od 50. let minulého stolení jsou na domě [adresa] umístěny závěsy pro uchycení trolejového vedení, a to bez souhlasu vlastníků domu, nyní bez souhlasu žalobců. Dále bylo prokázáno, že provedení závěsů v daném místě lze nahradit umístěním sloupu, toto řešení není přitom z hlediska žalovaného nijak mimořádným postupem, sloupy jsou pro zavěšení trolejového vedení běžně využívány, a to i v [ulice] ulici v [obec]. Soud tedy uzavřel, že odstranění závěsů lze po žalovaném spravedlivě žádat, rozhodnutím o uložení povinnosti odstranit závěsné zařízení přitom nebude trolejbusová doprava v [ulice] ulici v [obec] ohrožena, zvláště když ke splnění povinnosti byla stanovena lhůtě jednoho roku ode dne právní moci rozsudku (výrok I). Zároveň soud vyhověl požadavku žalobců na uvedení omítek po odstranění závěsů do původního stavu.

49. Žalobci navrhovali splnění povinnost ze strany žalovaného ve lhůtě šesti měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Navrhovanou lhůtu soud považoval za krátkou vzhledem k charakteru povinnosti rozsudkem uložené.

50. O náhradě nákladů řízení (výrok II) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobci byli ve sporu úspěšní, a žalovaný je proto povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona č. 541/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

51. Náklady znalečného činily celkem 25 783 Kč, výrokem rozsudku pod bodem III soud proto určil výši náhrady nákladů, na které má Česká republika vůči žalovanému právo. Žalovaný uhradil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč, výrokem rozsudku pod bodem IV byla tedy žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice částku 15 783 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací