Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku 12 850 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 850 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení,b) částku 6 550 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 550 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení,c) částku 499 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 499 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacenía) částky 26 912,36 Kč- kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 2 807,28 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 3 312,93 Kč,- zákonného úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 850 Kč od 15. 12. 2022 do 24. 3. 2023,- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení,- úroku 24,24 % ročně z částky 16 850 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,b) částky 15 007 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 919 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 3 103,50 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 518,33 Kč od 15. 12. 2022 do 24. 3. 2023,- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 968,33 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení,- úroku 25,26 % ročně z částky 11 518,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení,c) částky 25 649,95 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 723,55 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 8 981,1 Kč,- zákonného úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 347,43 Kč od 15. 12. 2022 do 24. 3. 2023,- zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 848,43 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení,- úroku 29 % ročně z částky 16 347,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 87 468,31 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nároky vyplývající ze smluv o úvěru a ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně uvedla, že:- na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 2. 2020, kterou se žalovanou uzavřel věřitel – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč vrátit spolu s poplatky ve výši 28 007 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 001 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze 7 150 Kč. Dlužná částka činila celkem 39 762,36 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 850 Kč a dlužných poplatků ve výši 22 912,36 Kč a příslušenství;- na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 11. 2019, kterou se žalovanou uzavřel věřitel – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr ve výši 15 000 Kč vrátit spolu s poplatky ve výši 15 007 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 251 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze 8 450 Kč. Dlužná částka činila celkem 21 557 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 518,33 Kč a dlužných poplatků ve výši 10 038,67 Kč a příslušenství;- na základě smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne 31. 7. 2019, kterou se žalovanou uzavřel věřitel – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky ve výši 30 000 Kč vrátit spolu s poplatky ve výši 26 461 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 137 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze 29 501 Kč. Dlužná částka činila celkem 26 148,95 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 347,43 Kč a dlužných poplatků ve výši 9 801,52 Kč a příslušenství.Pohledávky z předmětných smluv o úvěru a smlouvy o zápůjčce byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce splnil zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěry a zápůjčku, a to zejména na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
4. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 2. 2020 bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba] [IČO] IČO, , poskytl dne 25. 2. 2020 žalované – spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky ve výši 28 007 Kč, celkem se zavázala vrátit 48 007 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 001 Kč s tím, že poslední splátka je ve výši 1 984 Kč.
5. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 11. 2019 bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba] [IČO] IČO, , poskytl dne 25. 11. 2019 žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky ve výši 15 007 Kč, celkem se zavázala vrátit 30 007 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 251 Kč s tím, že poslední splátka je ve výši 1 234 Kč.
6. Z obsahu smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] bylo zjištěno, že věřitel – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , poskytl dne 31. 7. 2019 žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky ve výši 26 461 Kč, celkem se zavázala vrátit 56 461 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 137 Kč s tím, že poslední splátka je ve výši 3 132 Kč.
7. Ze zákaznické karty ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že původní věřitel ve formuláři křížkem označil, resp. vyplnil:- druh bydlení – nájemník- dosažené vzdělání – základní,- rodinný stav – svobodná,- počet vyživovaných osob - 1- zdroje příjmů – ÚP,- výplatní den – 10,- kreditní karta – ne,- zápůjčka u jiné společnosti – ano,- bankovní účet na jméno žadatele – ano.Čistý příjem žalované byl vyplněn ve výši 17 000 Kč. Další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 13 000 Kč. Příjmy žalované byly z jednoho zdroje. Zdroje příjmů nebyly uvedeny, původní věřitel křížkem označil, že měl za ověřený dokument rozhodnutí o přiznání dávky. Externí splátky žalované byly uvedeny ve výši 700 Kč, odhadované měsíční výdaje žalované byly uvedeny ve výši 16 000 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje byly celkem 13 600 Kč.
8. Ze zákaznické karty ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že původní věřitel ve formuláři křížkem označil, resp. vyplnil:- druh bydlení – spolubydlící- dosažené vzdělání – středoškolské,- rodinný stav – svobodná,- počet vyživovaných osob - 1- údaje o zaměstnání – ÚP ČR,- výplatní den – 10,- kreditní karta – ne,- zápůjčka u jiné společnosti – ano,- bankovní účet na jméno žadatele – ano.Čistý příjem žalované byl vyplněn ve výši 17 000 Kč. Další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 23 200 Kč. Příjmy žalované byly z jednoho zdroje. Zdroje příjmů nebyly uvedeny, původní věřitel křížkem označil, že měl k dispozici 2 bankovní výpisy. Externí splátky žalované byly uvedeny ve výši 8 000 Kč, interní splátky žalované byly uvedeny ve výši 3 137 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované byly uvedeny ve výši 4 000 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje byly celkem 15 137 Kč.
9. Ze zákaznické karty ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že původní věřitel ve formuláři křížkem označil, resp. vyplnil:- druh bydlení – nájemník- dosažené vzdělání – středoškolské,- rodinný stav – svobodná,- počet vyživovaných osob - 1- údaje o zaměstnání – ÚP,- výplatní den – 10,- kreditní karta – ne,- zápůjčka u jiné společnosti – ano,- bankovní účet na jméno žadatele – ano.Čistý příjem žalované byl vyplněn ve výši 17 000 Kč. Další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 19 300 Kč. Příjmy žalované byly z jednoho zdroje. Zdroje příjmů nebyly uvedeny, původní věřitel křížkem označil, že měl k dispozici potvrzení o příjmu. Externí splátky žalované byly uvedeny ve výši 3 200 Kč, interní splátky 4 400 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované byly uvedeny ve výši 6 000 Kč měsíčně.
10. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že původní věřitel ke dni 14. 12. 2022 postoupil pohledávky žalobkyni. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno na adresu, která nebyla uvedena ve smlouvě, a to na adresu [adresa], [adresa].
11. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že ke dni 19. 12. 2022 evidoval původní věřitel úhradu částky celkem 7 150 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho.
12. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že ke dni 19. 12. 2022 evidoval původní věřitel úhradu částky celkem 8 450 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho.
13. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že ke dni 19. 12. 2022 evidoval původní věřitel úhradu částky celkem 29 501 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho.
14. Z písemné výzvy ze dne 9. 3. 2023 bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to do 24. 3. 2023. Výzva byla určena na adresu [adresa], [adresa].
15. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalované dne 31. 7. 2019, 25. 11. 2019 a 25. 2. 2020 peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, 15 000 Kč a 20 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – zápůjčku a úvěry splácet. Smlouva o zápůjčce a obě smlouvy o úvěru jsou tudíž neplatné. Přijetím částky 30 000 Kč, 15 000 Kč a 20 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud vydala částku 29 501 Kč, 8 450 Kč a 7 150 Kč v době rozhodování soudu měla tak žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku 499 Kč ke smlouvě č. [hodnota], částku 6 550 Kč ke smlouvě č. [hodnota] a částku 12 850 Kč ke smlouvě č. [hodnota] a od 25. 3. 2023 byla se zaplacením v prodlení.
16. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o zápůjčce a obou smluv o úvěru vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
17. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku a smluv o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Povinností věřitele bylo ve smyslu ustanovení § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit před uzavřením všech smluv řádně úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že věřitel spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Soud dále vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 ze kterého vyplývá, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnosti smlouvy, a to i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb. K tomuto závěru vede také rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18.
19. V daném případě původní věřitel nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované – spotřebitelky – na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Předně je třeba konstatovat, že všechny 3 smlouvy byly uzavřeny v rozmezí cca 6 měsíců. Už jen v samotných zákaznických kartách lze nalézt odlišnosti ohledně počtu vyživovaných osob, dosaženého vzdělání, typu bydlení a odhadovaných měsíčních výdajů žalované. Žalobkyně nedoložila žádný doklad, kterým by byly prokázány tvrzené příjmy žalované ve výši 17 000 Kč, natož dále tvrzené ostatní příjmy domácnosti. I kdyby soud vycházel, že příjmy žalovaného ve výši 17 000 Kč jsou pravdivé, tak při uzavírání smlouvy o zápůjčce byly tvrzené výdaje ve výši 16 700 Kč a splátky stanoveny na částku 3 137 Kč, u smluv u úvěru pak byly tvrzené výdaje ve výši 15 137 Kč, resp. 13 600 Kč, tedy ani v jednom případě by žalované nezbývala částka větší než 2 000 Kč. Žalovaná byla v domácnosti na mateřské/rodičovské dovolené, přesto původní věřitel uzavřel, že její příjem činí po započtení nijak neprokázaných dalších příjmů domácnosti 30 000 Kč, 40 200 Kč, resp. 36 300 Kč měsíčně, aniž měl ověřeny a doloženy zdroje a výši příjmů žalované. Důsledkem nesplnění této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a obou smluv o úvěru.
20. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala peněžitou částku 30 000 Kč, 15 000 Kč a 20 000 Kč a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud vydala částky 29 501 Kč, 8 450 Kč a 7 150 Kč a v době rozhodování soudu měla tak žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku 499 Kč ke smlouvě č. [hodnota], částku 6 550 Kč ke smlouvě č. [hodnota] a částku 12 850 Kč ke smlouvě č. [hodnota]. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni tato plnění. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o zápůjčce a obě smlouvy o úvěru neplatné, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
21. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch ve věci.