Výrok
I. Určuje se, že žalobce není vlastníkem vozidla tovární značky Peugeot, typ 607, registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalobce není vlastníkem vozidla tovární značky Peugeot, typ 607, registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód] (dále také jen „vozidlo“). Tvrdil, že vozidlo dne 11. 10. 2017 prodal žalovanému.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:
4. Z kupní smlouvy ze dne 11. 10. 2017 a výslechem žalobce soud zjistil, že žalobce prodal vozidlo žalovanému za kupní cenu 32 000 Kč. Kupní cenu žalobce obdržel a žalovaný vozidlo převzal. Žalobce zaslal žalovanému plnou moc k převodu vozidla, snažil působit na žalovaného, aby k převodu vozidla v evidenci došlo, ale žalovaný se stal nekontaktním. Žalobce zjišťoval informace ohledně vozidla na dopravním odboru a bylo mu sděleno, že vozidlo nemá technickou prohlídku a vzniká dluh na pojištění.
5. Dotazem na Odbor dopravně správních agend, oddělení registru vozidel, Magistrátu města [adresa], soud zjistil, že v kartě vozidla je žalobce ode dne 25. 2. 2026 evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla.
6. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 2017, kdy žalovaný vozidlo od žalobce převzal. K odpovídajícímu zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel nedošlo. Ke dni rozhodování soudu žalobce nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla.
7. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
8. Žalobce se domáhal svého nároku určovací žalobou podanou podle ustanovení § 80 občanského soudního řádu, podle kterého se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
9. Soud uzavřel, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť bez tohoto určení zůstává právní postavení žalobce nejisté.
10. Hmotněprávní posouzení vychází z ustanovení § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se vlastnické právo k věci určené jednotlivé převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.
11. V řízení bylo prokázáno, že vlastnické právo k předmětnému vozidlu bylo na žalovaného převedeno kupní smlouvou ze dne 11. 10. 2017 ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný automobil převzal, neposkytl však náležitou součinnost při přepisu vozidla na osobu žalovaného v registru vozidel.
12. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobě jako důvodné vyhověl.
13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
14. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.
15. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.