14 C 33/2025

Odůvodnění

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 26 822,23 Kč s příslušenstvím, z titulu neuhrazené smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba].[IČO] IČO, . Pohledávka na žalobce přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalobce uvedl, že právní předchůdce se žalovanou uzavřel dne 20. 12. 2022 Smlouvu o RePůjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši 1 543 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni 15. 4. 2024 zesplatněn. Žalobce požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny ve výši 25 448,23 Kč, částky 875 Kč představující nezaplacení dlužné pojištění úvěru, částky 499 Kč za zaslání výzvy k úhradě a dále příslušenstvím pohledávky sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 5 287,67 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 402,77 Kč, úroku ve výši 38,5 % ročně z jistiny od 15. 6. 2024 do zaplacení a ze zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od 15. 6. 2024 do zaplacení. Před uzavření smlouvy žalobce hodnotil schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 20. 12. 2022, všeobecných obchodních podmínek a předsmluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet spolu s poplatky v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši 1 543 Kč.Z přehledu žádosti – vyjádření banky a dokumentace ze systému právního předchůdce žalobce soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána u [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], IČO: [IČO], kdy její čistý měsíční příjem činí celkem 26 000 Kč a mezi její měsíční výdaje patří výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 2 000 Kč, ostatní náklady ve výši 2 000 Kč a dále splátky dalších úvěrů. Právní předchůdce žalobce v rámci ověřování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet počítal započtené výdaje na bydlení 4 000 Kč, výdaje na živobytí 3 910 Kč, započtené rodinné výdaje a ostatní 2 000 Kč a započtené splátky na refinancovaných úvěrech 4 273 Kč. Po posouzení mu vyšla výsledná platební kapacita žalované v době žádosti na částku 16 090 Kč. Právní předchůdce žalobce dále pro ověření úvěruschopnosti žalované provedl kontrolu rejstříků a úvěrových registrů (SOLUS, BRKI) a kontrolu veřejných databází.Z výpisu RePůjčky a oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru řádně a včas, došlo k jeho zesplatnění. Z daných výpisů soud dále zjistil, kolik žalovaná na daný úvěr uhradila a jaká je výše dlužné částky k neuhrazenému úvěru.Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 12. 2022. Poskytnutý úvěr žalovaná řádně a včas nesplácela a v době rozhodování soudu činila dlužná částka 26 822,23 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 25 448,23 Kč, poplatků za pojištění ve výši 875 Kč (7 x 125), za zaslání výzvy k úhradě ve výši 499 Kč a příslušenství.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit. Právní posouzení smlouvy o úvěru vychází z ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, pohledávka byla žalobci postoupena dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 074 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.