Výrok
I. Žalovaná je povinna vyklidit nebytový prostor v budově č. p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici v [adresa] o celkové výměře 3 040,75 m2, vymezený nájemní smlouvou prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2019, a to do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč, a to do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu dne 1. 2. 2024 vyklizení prostoru sloužícího k podnikání. Tvrdila, že dne 28. 1. 2019 uzavřela se žalovanou nájemní smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala žalované k užívání nebytové prostory sloužící k podnikání v budově č. p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici v [adresa], nacházející se ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření náležející žalobkyni, o celkové výměře 3 040,75 m2 . Dopisem ze dne 24. 1. 2023 žalobkyně zaslala žalované výpověď nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání. Žalovaná podala ke zdejšímu soudu návrh na přezkum výpovědi z nájmu, o němž soud rozhodl rozsudkem ze dne 25. 5. 2023, č. j. [spisová značka], a to tak, že zamítl žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího k podnikání, která byla dána dopisem ze dne 24. 1. 2023, a na určení že závazkový vztah z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne 28. 1. 2019 nadále trvá. Rozsudek Okresního soudu v [adresa] byl následně potvrzen v odvolacím řízení rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 24. 10. 2023 pod č.j. [spisová značka]. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedenými rozsudky byla potvrzena oprávněnost výpovědi nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne 24. 1. 2023, zaslala žalobkyně žalované výzvu k vyklizení prostoru sloužícího k podnikání ze dne 14. 11. 2023, žalobkyně dále zaslala žalované předžalobní výzvu k vyklizení prostoru sloužícího k podnikání ze dne 29. 1. 2024. Žalovaná užívaný nebytový prostor ve stanovené lhůtě zcela nevyklidila.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že žalobkyně jako nájemkyně a žalovaná jako pronajímatelka spolu dne 28. 1. 2019 uzavřely nájemní smlouvu prostoru sloužícího k podnikání ve znění dodatků. Žalobkyně dne 26. 1. 2023 doručila žalované dopis ze dne 24. 1. 2023, kterým žalobkyně nájemní smlouvy vypověděla. Proti výpovědi žalovaná podala námitky a následně žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi, věc byla vedena u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka]. V rámci uvedeného řízení okresní soud nařídil předběžné opatření a uložil žalobkyni povinnost umožnit žalované nebytové prostory i nadále užívat. Žalovaná potvrdila, že její žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi byla zamítnuta a uvedla, že podala proti rozsudku krajského soudu dovolání spolu s návrhem na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku, věc vedl Nejvyšší soud pod spisovou značkou [spisová značka]. Poté, co Nejvyšší soud dovolání zamítl, žalovaná tvrdila, že nebytové prostory vyklidila. Žalovaná namítala, že žaloba je formulována neurčitě a předmětné nebytové prostory nejsou řádně označeny.
3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti:
4. Z písemné nájemní smlouvy ze dne 28. 1. 2019 včetně příloh bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala žalované k užívání nebytové prostory sloužící k podnikání nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici v [adresa], ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření náležející žalobkyni, o celkové výměře 3 040,75 m2. V příloze č. [hodnota] nájemní smlouvy byly obsaženy plány se zobrazením pronajatých nebytových prostor.
5. Žalobkyně dopisem ze dne 24. 1. 2023 dala žalované výpověď z nájmu nebytových prostor.
6. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] spisové značky [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná (ve věci [spisová značka] v procesním postavení žalobkyně) podala ke zdejšímu soudu žalobu a domáhala se určení neoprávněnosti výpovědi z nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání a určení, že závazkový vztah z nájemní smlouvy uzavření mezi účastníky dne 28. 1. 2019 nadále trvá. Okresní soud v [adresa] rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne 25. 5. 2023 žalobu zamítl. Rozsudek okresního soudu potvrdil Krajský soud v [adresa] rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne 24. 10. 2023. Dovolání podané proti rozsudku krajského soudu zamítl Nejvyšší soud rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne 10. 12. 2024.
7. Z písemné výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně žalované výzvu k vyklizení prostoru sloužícího k podnikání ze dne 14. 11. 2023, žalobkyně dále zaslala žalované předžalobní výzvu k vyklizení prostoru sloužícího k podnikání ze dne 29. 1. 2024. Žalovaná užívaný nebytový prostor ve stanovené lhůtě zcela nevyklidila, což bylo zjištěno z e-mailové komunikace účastnic a z dopisu ze dne 13. 5. 2025.
8. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že nájem skončil na základě oprávněné výpovědi z nájmu nebytových prostor sloužících k podnikání, a zanikl tak právní důvod, na základě kterého žalovaná nebytové prostory užívala. Žalobkyně se důvodně domáhá vyklizení nebytových prostor sloužících k podnikání.
9. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
10. Žalobkyně přenechala žalované do užívání nebytové prostory sloužící k podnikání na základě nájemní smlouvy uzavřené v souladu s ustanoveními § 2302 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně dala žalované výpověď z nájmu podle ustanovení§ 2308 písm. c) občanského zákoníku. Na základě žaloby, kterou soudu podala nájemkyně, byla oprávněnost výpovědi přezkoumána soudem (§ 2314 občanského zákoníku). Soudy uzavřely, že výpověď z nájmu byla dána oprávněně.
11. Po skončení nájmu na základě oprávněné výpovědi žalovaná nadále nebytový prostor užívala a v době rozhodování soudu nebyly prostory zcela vyklizeny. Žalobkyně se tedy důvodně domáhala vyklizení ve smyslu § 1042 občanského zákoníku, výrokem rozsudku pod bodem I bylo proto žalované uloženo nebytové prostory vyklidit, soud přitom považoval žalobní žádání za dodatečně určité tak, aby mohlo být podkladem pro případný výkon rozhodnutí.
12. O náhradě nákladů řízení (výrok II) soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení řízení), dále v paušální náhradě hotových výdajů za 2 úkony právně nezastoupeného žalobce, a to za sepis žaloby a účast na jednání před soudem dne 14. 5. 2025 – 2 x 300 Kč (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).
13. Lhůta k plnění byly stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.