Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit veškeré své osobní věci z rodinného domu na adrese [adresa], a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhala žalobou, podanou soudu proti žalovanému dne 10. 2. 2025, vyklizení rodinného domu na adrese [adresa]. Tvrdila, že je vlastnicí domu a žalovaný přibližně od konce roku 2021 v domě bydlel na základě ústního souhlasu žalobkyně. Žalovaný byl dne 30. 8. 2024 Policií ČR z domu vykázán pro domácí násilí. Dne 6. 9. 2024 vydal Okresní soud v [adresa] předběžné opatření, kterým žalovanému nařídil, aby nevstupoval do společného obydlí na adrese [adresa] a aby žalobkyni žádným způsobem nekontaktoval. Dne 3. 10. 2024 podala žalobkyně návrh na prodloužení předběžného opatření. Žalovaný dosud nevyklidil z domu své osobní věci, přestože byl k vyklizení vyzván.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení, která žalobkyně uvedla do žaloby.Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:Žalobkyně je vlastnicí parcely st. 9/2, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v katastrálním území [adresa] u Nechanic, obci [adresa]. Tuto skutečnost soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 4. 2. 2055.Žalovaný užíval rodinný dům na adrese [adresa] na základě ústního souhlasu žalobkyně, který žalobkyně odvolala. Žalovaný má dosud v domě uloženy své osobní věci. Tyto skutečnosti byly zjištěny z tvrzení, která žalovaný nerozporoval, z písemné výzvy k vyklizení ze dne 9. 9. 2024 a z obsahu komunikace na snímku displeje telefonu.Z usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci domácího násilí soud uložil žalovanému nevstupovat do obydlí žalobkyně na adrese [adresa], jakož i nevstupovat do bezprostředního obydlí žalobkyně, předběžné opatření trvalo do 6. 10. 2024. Usnesením č. j. [spisová značka] soud prodloužil dobu trvání předběžného opatření v do 6. 3. 2025.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný bez právního důvodu užíval uložením svých osobních věcí rodinný dům ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa].Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu.Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.Žalovaný užíval rodinný dům ve vlastnictví žalobkyně, a to tím, že v domě zůstaly uloženy jeho osobní věci. Poté, co žalobkyně odvolala souhlas k užívání domu, žalovaný užívá nemovitou věci nadále bez právního důvodu. Žalobkyně se tedy důvodně domáhá vyklizení rodinného domu ve smyslu § 1042 občanského zákoníku, a soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému rodinný dům vyklidit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.Doba, po kterou byl žalovaný vykázán z obydlí, trvala do 6. 3. 2025. Důvody pro rozhodnutí o přítomnosti policie při vyklizení nebyly shledány.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného žalobce: 1 – výzva před podáním žaloby, 2 – sepis žaloby (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).