Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 6. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 3. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, kterou však žalobce nemůže doložit. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky celkem ve výši 20 000 Kč dne 4. 8. 2023. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky. Žalovaná poskytnuté prostředky nevrátila, čímž se bezdůvodně obohatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Žalované byla zaslána dne 26. 12. 2024 předžalobní výzva právního zástupce žalobce, ve které stanovil splatnost dluhu na 5. 1. 2025.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky celkem ve výši 20 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet (viz zpráva [právnická osoba].). Žalovaná poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Tato zjištění vyplývají ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o platbách a předžalobní výzvy.Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V projednávané věci žalobce požadoval peněžité plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Žalovaná obdržela finanční prostředky, aniž by zde bylo platné právní jednání, které by jí opravňovalo si 20 000 Kč ponechat ve smyslu ust. § 2991 o. z. Žalovaná z titulu tohoto dluhu nevrátila ničeho, ač byla řádně vyzvána.Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 20 000 Kč. Soud pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy byla žalovaná vyzvána k vrácení dluhu předžalobní výzvou. Žalobce tak má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od 6. 1. 2025. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za zastoupení žalobce, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon po 400 Kč (úkon učiněný po 1. 1. 2025) a tři náhrady hotových výdajů v paušální částce 100 Kč za výkon, 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem 2 373 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.