Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 610 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 310 Kč od 15. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 610 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VINTMBUH61Z582059216, číslo technického průkazu vozidla [IBAN], nesjednal v období od 25. 3. 2024 do 14. 9. 2024 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 11 310 Kč (174 dní x 65 Kč denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.Žalovaný se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).Žaloba je důvodná.O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 25. 3. 2024 do 14. 9. 2024 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], [Anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 174 dní, ve výši 65 Kč denně, celkem 11 310 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci celkem částku 11 610 Kč a od 15. 1. 2025 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením (splatnost příspěvku nastala dne 14. 1. 2025). Advokátka žalobce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení, ten však na výzvu nereagoval.Při právní posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. h/ - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 444 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze třech úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně třech paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Protože advokátka žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátkou tak dosahují výše 1 815 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 o. s. ř.Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o. s. ř.).