Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 025 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 725 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 025 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], nesjednal v období od 4. 6. 2024 do 15. 11. 2024 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 10 725 Kč (165 dní x 65 Kč jako denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč.Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).Žaloba je důvodná.O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 4. 6. 2024 do 15. 11. 2024 zapsaným vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 165 dní, ve výši 65 Kč denně, celkem 10 725 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci celkem částku 11 025 Kč a od 26. 3. 2025 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením, když splatnost příspěvku nastala dne 25. 3. 2025.Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení, na výzvu však nereagoval.Při právní posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 6 musí být vozidlo pojištěno po celou dobu své registrace. Podle § 45 odst. 2 je provozovatel tuzemského vozidla povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti včetně nákladů na vymáhání. Výši denní sazby příspěvku stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou č. 69/2024.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků) a dále odměna advokáta určená dle § 14b odst. 1 bod 1 a odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, včetně DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. na částku 1 815 Kč. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 o. s. ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.