Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 171 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 171 Kč za období od 14. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 6 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 750 Kč za období od 14. 3. 2023 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 824 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] -A uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – spol. [právnická osoba].[IČO] IČO, – a žalovaným dne 12. 2. 2023. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 13. 3. 2023 s poplatkem (úrokem) ve výši 10 921 Kč. Žalovaný se tedy celkem zavázal k úhradě částky ve výši 20 921 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024. Žalobce v žalobě uvedl, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy měl žalovaný právo na slevu z poplatku pouze při řádném a včasném plnění povinností ze smlouvy. Tím, že řádně nehradil, vzniklo žalobci právo na úhradu poplatku v plné výši 10 921 Kč.Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané ust. § 115a o.s.ř.Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce – spol. [právnická osoba].[IČO] IČO, – dne 12. 2. 2023 smlouvu o úvěru, podle které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 13. 3. 2023 s poplatkem (úrokem) ve výši 4 171 Kč (po slevě) /10 921 Kč (před slevou). Dále soud zjistil, že smlouva o úvěru neobsahuje ujednání článku [Anonymizováno]. odst. 3, které by upravovalo práva žalobce na úhradu poplatku v jeho výši před slevou (viz smlouva o úvěru a potvrzení o provedené odchozí platbě). Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce na žalobce dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024, což bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení a předžalobní výzvy). Žalobce zaslal před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva). Žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku.Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně:Soud dospěl k závěru, že žalobce a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem. Tuto svou povinnost žalovaný vůči původnímu věřiteli, resp. vůči žalobci nesplnil, nebo to alespoň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. Soud ovšem zjistil, že úvěrová smlouva neobsahuje ujednání o článku XV. odst. 3 smlouvy, proto žalobce nemá právo na úhradu poplatku ve výši 10 921 Kč, nýbrž poplatku pouze ve snížené částce 4 171 Kč. Žalovaný tak žalobci dluží částku jistiny a poplatku v souhrnné výši 14 171 Kč. Postoupení pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 posoudil soud dle § 1879 a násl. o.z. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze z části a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 14 171 Kč včetně úroků z prodlení v souladu s § 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení (výrok I.).Výrokem rozsudku pod bodem II. pak soud žalobu ve zbytku zamítl (20 921 – 14 171=6 750 Kč), když v řízení bylo prokázáno, že účastníci nesjednali právo žalobce požadovat poplatek ve výši 10 921 Kč.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobce byl úspěšný co do 14 171 Kč (68 % žalované částky) a žalovaný co do částky 6 750 Kč (32 % žalované částky); žalobce má proto nárok na náhradu 36 % nákladů (68 % - 32 %). Náklady řízení žalobce tvoří jednak soudní poplatek 838 Kč a dále náklady právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč/úkon. Ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů advokáta 100 Kč za každý úkon právní služby dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu. K odměně a náhradě hotových výdajů soud přiznal daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1 200 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 2 290 Kč, z čehož 36 % činí 824 Kč, které je žalovaný povinen hradit k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 o.s.ř. (výrok III).Lhůtu k plnění soud stanovil dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.