Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15 306,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 436,25 Kč od 31. 7. 2022 do zaplacení a z částky 4 870,25 Kč od 29. 8. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 205,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR 12947/2024) se žalobce domáhal po žalované zaplacení uvedené částky s příslušenstvím s tím, že dne 13. 6. 2022 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, v níž se žalobce s žalovanou dohodli na odměně za poskytnutí právních služeb ve výši 2 300 Kč za každou hodinu poskytnutých právních služeb + DPH. Na základě této smlouvy poskytoval žalobce žalované právní služby v trestním řízení v rozsahu 3 hod. 45 minut - faktura č. [tel. číslo] a v rozsahu 1 hod. 45 minut - faktura č. [tel. číslo]. Konkrétní poskytnuté služby vyplývají z detailního rozpisu, který je přílohou každé faktury. Celkem tedy shora uvedená částka.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaná dne 13. 6. 2022 skutečně uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které vznikl uvedený dluh (čerpala služby v uvedeném rozsahu, viz. jednotlivé faktury vč. soupisu činností). Žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokázala, že by sjednanou odměnu advokátovi zaplatila, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované částku v uvedené celkové výši zaplatit. Žalovaná je také v prodlení se zaplacením dluhu: O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.Pokud žalovaná čerpala a nezaplatila uvedenou částku s přísl. jakožto cenu tzv. právních služeb, žalobce se oprávněně domáhá odměny za službu předpokládanou zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, na základě tzv. nepojmenované smlouvy. I ohledně ní platí, že (ust. § 1724 odst. 1 o. z.) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Tuto svou povinnost žalovaná nesplnila. Podle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. V daném případě je nejbližší právní úprava smlouvy příkazní, ev. smlouvy o dílo (srov. např. ust. § 2438 o. z.). Nový občanský zákoník odstranil dřívější vcelku neúčelnou duplicitu občanskoprávní příkazní smlouvy a obchodní smlouvy mandátní a zavedl jediný smluvní typ odpovídající standardnímu pojetí příkazní smlouvy. Shodně rozsudek sp. zn. 20 C 107/2020.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta po 1 740 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu, s tím související 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), 21 % DPH (z odměny a náhrad) a soudní poplatek 800 Kč.Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.