Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 263 478,50 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 781,45 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 263 478,50 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacenís úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 253 922,49 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacenís úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 7 019,10 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 45 678,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou (návrh EPR 299564/2023) domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba]., uzavřel se žalovaným 1.7.2020 smlouvu o úvěru 290.000 Kč, s tím, že úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný nehradil splátky, ke dni 9.4.2023 došlo k zesplatnění úvěru. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 1.7.2023 postoupena na žalobce. Proto dlužnou částku vymáhá právě žalobce.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by dluh zaplatil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř.. Soud vzal tvrzení žalobce za prokázaná, protože žalobce je doložil smlouvou o úvěru ze dne 1.7.2020 (ISAS), historickým výpisem se strukturou dluhu („obratová historie“ – jistina dlužná ve výši 253 922,49 Kč) a upomínkami včetně předžalobní výzvy a zejm. i smlouvou o postoupení pohledávek.Právní vztahy mezi účastníky je třeba po právní stránce posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to zejm. podle § 2395-2400 o.z., kde je upravena smlouva o úvěru. Soud výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalovanému částku v uvedené celkové výši zaplatit. Soud učinil právní závěr, že žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy o úvěru hradit řádně a včas splátky úvěru. Žalovaný je také v prodlení se zaplacením dluhu: O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce uvedené ve výroku II. rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [PSČ obec] podle položky 1 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 9380 Kč za každý ze tří úkonů včetně 3 paušálních náhrad po 300 Kč a to vše + DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..