Výrok
I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně, a to počínaje dnem 14. 11. 2025 do 14. 11. 2027.
II. Dlužné výživné za období od 14. 11. 2025 do 31. 5. 2026 ve výši 26 267 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 31. 8. 2026.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] soudní poplatek ve výši 3 460 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 27. 2. 2026 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost přispívat jí jako neprovdané matce na výživu částkou 4 000 Kč měsíčně, a to od narození nezletilé dcery [jméno FO], narozené [datum] (dále jen „nezl. [jméno FO] “), po dobu dvou let. Žalobu odůvodnila tím, že je svobodná, otcovství žalovaného k nezletilé bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem v [adresa] dne 6. 10. 2025 a žalovaný jí během těhotenství ani po narození dcery nepřispěl ničeho. Žalobkyně uvedla, že od 27. 9. 2025 pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši 374 Kč denně, v době těhotenství a po porodu měla zvýšené náklady na stravu z důvodu doporučené dietní stravy pro těhotenskou cukrovku, a žalovaný pracuje u společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] s.r.o., dosahuje výdělku minimálně cca 40 000 Kč měsíčně, dále si přivydělává rozvozem pizzy, jinou vyživovací povinnost než k nezl. [jméno FO] nemá.
2. Žalovaný návrh žalobkyně neuznal a s návrhem nesouhlasil, uvedl, že na nezl. [jméno FO] přispívá měsíčně částkou 3 000 Kč, se žalobkyní nikdy nesdílel společnou domácnost, pracuje u společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] jako skladník s příjmem 22 305 Kč a příležitostně si přivydělává u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] částkou přibližně 2 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že bydlí u své bývalé manželky, kde přispívá na nájem a stravu. Výši výživného ponechal na rozhodnutí soudu. Při jednání žalovaný setrval na svém nesouhlasu s požadovanou částkou 4 000 Kč měsíčně, kterou považoval za nepřiměřenou, uvedl, že je ochoten žalobkyni přispívat částkou 2 000 Kč měsíčně.
3. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro skutkové a právní závěry v projednávané věci:
4. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně do 31. 5. 2026 bydlela u svého strýce, kde hradila nájemné cca 11 800 Kč měsíčně, dále 4 000 Kč měsíčně za energie a platbu za internet, celkem tedy přibližně 16 000 Kč měsíčně. Poté se přestěhovala na adresu [adresa], kde hradí nájemné ve výši 16 560 Kč měsíčně včetně vodného a dále 2 000 Kč měsíčně za elektřinu, celkem tedy 18 560 Kč měsíčně. Jejím příjmem je peněžitá pomoc v mateřství, příspěvek na bydlení a výživné hrazené k jejím rukám na nezl. [jméno FO]. Žalobkyně v současné době nepracuje ani brigádně, žije sama, pouze jí vypomáhá její matka. Žalobkyně chodí každé pondělí do potravinové banky, kde bývá zpravidla pečivo, případně pleny. K tvrzení žalovaného uvedla, že dosud neobdržela žádné finanční prostředky ze sbírky, na internetové stránce této sbírky - Donio.cz bylo podle jejího vyjádření dosud vybráno 18 200 Kč. Žalobkyně nevlastní nemovité věci, nemá žádné finanční prostředky na běžném účtu, vlastní osobní automobil Kia Ceed, rok výroby 2013, má středoškolské vzdělání s maturitou v oboru knihovnické a informační služby, vyživovací povinnost má pouze k nezl. [jméno FO], její zdravotní stav je dobrý, pravidelně užívá pouze léky na alergii.
5. Z výslechu žalovaného ve spojení s protokolem o jeho výslechu v opatrovnické věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný bydlí u své bývalé manželky v nájemním bytě, v němž bydlí také jeho zletilá dcera, přičemž jeho bývalá manželka i zletilá dcera pracují. Náklady na nájemné včetně energií činí celkem 18 000 Kč měsíčně, přičemž o tyto náklady se dělí s dalšími osobami, se kterými žije ve společné domácnosti. Žalovaný je zaměstnán jako skladník a občas rozváží pizzu, čímž si přivydělá dalších cca 2 000 Kč měsíčně. Nevlastní žádnou nemovitou věc ani hodnotnější movitou věc, ani automobil, užívá automobil ve vlastnictví své dcery. Žalovaný je vyučen v oboru kuchař-číšník, jeho zdravotní stav je dobrý, užívá pouze léky na vysoký tlak.
6. Z rodného listu na č. l. 2 soud zjistil, že nezl. [jméno FO] se narodila dne 14. 11. 2025, jako matka dítěte je v rodném listu uvedena žalobkyně a jako otec dítěte je uveden žalovaný.
7. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 19. 5. 2026, soud zjistil, že soud schválil dohodu účastníků, podle které byla nezl. [jméno FO] svěřena do péče žalobkyně, žalovanému nebyl rozsah péče o nezletilou stanoven a ten se zavázal přispívat na výživném pro nezl. [jméno FO] počínaje dnem 14. 11. 2025 částkou 3 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 5. 2026 částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Dále bylo ze spisu [spisová značka] zjištěno, že žalovaný má od narození nezl. [jméno FO] pouze jednu vyživovací povinnost, a to k nezl. [jméno FO]. Z příjmů od společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] s.r.o. dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu 22 305 Kč a z přivýdělku u [jméno FO] (rozvoz pizzy) 1 960 Kč čistého měsíčně, tedy dosahoval za období posledního roku průměrného čistého měsíčního příjmu 24 265 Kč. Z protokolu o jednání ze dne 16. 4. 2026 ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu nevedli společnou domácnost, žalobkyně je svobodná a má vyživovací povinnost pouze k nezl. [jméno FO]. Žalovaný je rozvedený, má tři zletilé a soběstačné děti a aktuálně má jednu vyživovací povinnost k nezl. [jméno FO], žije v nájemním bytě na adrese [jméno FO] s bývalou manželkou a zletilou dcerou, nájemné včetně energií činí cca 18 000 Kč měsíčně a o náklady se dělí všichni tři.
8. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] s.r.o. na č. l. 6 a 9 soud zjistil, že žalovaný je u této společnosti zaměstnán jako skladník, resp. podle pracovního hodnocení vykonával práci vedoucího směny. Za období březen 2025 až únor 2026 činila jeho čistá mzda celkem 267 656 Kč, což odpovídá průměrnému čistému měsíčnímu příjmu 22 305 Kč. Z potvrzení dále vyplynulo, že žalovaný v tomto období odpracoval 230 dnů a vykázal 211,5 přesčasových hodin.
9. Z potvrzení vystaveného [jméno FO] Liháněm na č. l. 15 spisu soud zjistil, že žalovaný měl za období od 1. 3. 2025 do 28. 2. 2026 další čistý příjem ve výši 23 522 Kč. Tento příjem odpovídá průměrně částce 1 960 Kč čistého měsíčně a koresponduje s tvrzením žalovaného, že si příležitostně přivydělává rozvozem pizzy částkou přibližně 2 000 Kč měsíčně. Spolu s průměrným čistým příjmem ze zaměstnání u společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] s.r.o. ve výši 22 305 Kč tak celkový průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil za období od 1. 3. 2025 do současné doby 24 265 Kč.
10. Ze zprávy [právnická osoba] na č. l. 18 a z platebního rozpisu na č. l. 19–20 soud zjistil, že žalobkyně je příjemkyní dávek státní sociální podpory, a to příspěvku na bydlení od 1. 8. 2023 a rodičovského příspěvku od 11. 4. 2026. Z platebního rozpisu vyplynulo, že žalobkyni byl v rozhodném období pravidelně vyplácen příspěvek na bydlení, přičemž za období červenec 2025 až duben 2026 činil průměrně 8 786 Kč měsíčně. Za měsíc duben 2026 jí byl vedle příspěvku na bydlení vyplacen také rodičovský příspěvek ve výši 8 328 Kč. Celkem byly žalobkyni podle platebního rozpisu v období od 1. 8. 2023 do 11. 5. 2026 vyplaceny dávky ve výši 386 423 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] na č. l. 24–25 soud zjistil, že žalobkyně pobírala také dávky pomoci v hmotné nouzi, a to v částkách 878 Kč, vyplacené dne 5. 5. 2026, 1 642 Kč, vyplacené dne 17. 3. 2026, a 1 999 Kč, vyplacené dne 12. 2. 2026, tedy celkem 4 519 Kč.
11. Ze sdělení OSSZ [adresa] na č. l. 27 soud zjistil, že žalobkyně pobírala peněžitou pomoc v mateřství od 27. 9. 2025 do 10. 4. 2026. Za období od 27. 9. 2025 do 31. 10. 2025 jí byla vyplacena částka 13 090 Kč, za měsíc listopad 2025 částka 11 220 Kč, za prosinec 2025 částka 11 594 Kč, za leden 2026 částka 11 594 Kč, za únor 2026 částka 10 472 Kč, za březen 2026 částka 11 594 Kč a za období od 1. 4. 2026 do 10. 4. 2026 částka 3 740 Kč. Celkem tak žalobkyně na peněžité pomoci v mateřství za uvedené období obdržela částku 73 304 Kč.
12. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalobkyně je matkou nezl. [jméno FO], narozené [rodné přijmení] 14. 11. 2025, jejímž otcem je žalovaný. Žalobkyně není za žalovaného provdána a účastníci spolu nevedli a nevedou společnou domácnost. Žalobkyně má vyživovací povinnost pouze k nezl. [jméno FO], o kterou celodenně pečuje. Od 27. 9. 2025 do 10. 4. 2026 pobírala peněžitou pomoc v mateřství, která jí byla za celé toto období vyplacena v celkové výši 73 304 Kč, v jednotlivých celých měsících po narození nezl. [jméno FO] byla tato dávka v rozmezí od 10 472 Kč do 11 594 Kč měsíčně. Žalobkyně dále pobírá příspěvek na bydlení, který v období od července 2025 do dubna 2026 činil průměrně 8 786 Kč měsíčně, a od 11. 4. 2026 je příjemkyní rodičovského příspěvku, přičemž za duben 2026 jí byl vyplacen rodičovský příspěvek ve výši 8 328 Kč. V únoru, březnu a květnu 2026 jí byly dále vyplaceny dávky pomoci v hmotné nouzi v celkové výši 4 519 Kč. Do 31. 5. 2026 žalobkyně bydlela u strýce, kde hradila nájemné cca 11 800 Kč měsíčně, dále 4 000 Kč měsíčně za energie a platbu za internet, tedy celkem přibližně 16 000 Kč měsíčně. Od 1. 6. 2026 bydlí na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, kde hradí nájemné ve výši 16 560 Kč měsíčně včetně vodného a dále 2 000 Kč měsíčně za elektřinu, tedy celkem 18 560 Kč měsíčně. Žalobkyně není vlastnicí žádné nemovité věci, nemá ani úspory, vlastní osobní automobil Kia Ceed, rok výroby 2013, nemá příjem z výdělečné činnosti a žalovaný na její výživu dosud ničeho nehradil. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] s.r.o., kde za období březen 2025 až únor 2026 dosáhl průměrného čistého měsíčního příjmu 22 305 Kč, vedle toho měl za stejné období další čistý příjem z rozvozu pizzy ve výši průměrně 1 960 Kč čistého měsíčně. Jeho prokázaný průměrný čistý měsíční příjem tak činí nejméně 24 265 Kč. Žalovaný má aktuálně vyživovací povinnost pouze k nezl. [jméno FO], na jejíž výživu se zavázal přispívat od 14. 11. 2025 částkou 3 000 Kč měsíčně a od 1. 5. 2026 částkou 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí v nájemním bytě u své bývalé manželky spolu se zletilou dcerou, přičemž obě jsou výdělečně činné. Nájemné včetně energií činí 18 000 Kč měsíčně a o tyto náklady se členové domácnosti dělí. Žalovaný nevlastní nemovitou věc ani žádnou hodnotnější movitou věc, je vyučen v oboru kuchař-číšník, jeho zdravotní stav je dobrý, pouze užívá léky na vysoký tlak.
13. Žaloba je důvodná.
14. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně.
15. Právní vztahy mezi účastníky je třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).
16. Podle § 920 odst. 1 o. z. platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
17. Podle § 922 odst. 2 o. z. lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.
18. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně je matkou nezl. [jméno FO], narozené [datum], jejímž otcem je žalovaný. Žalobkyně není za žalovaného provdána a účastníci spolu nevedli a stále nevedou společnou domácnost. Základní předpoklad nároku žalobkyně podle § 920 odst. 1 o. z. proto byl splněn. Žalobkyně se navíc domáhá výživného ode dne narození nezl. [jméno FO], tedy ode dne 14. 11. 2025, a žaloba byla soudu doručena dne 27. 2. 2026, tedy v rámci dvouleté lhůty uvedené v § 922 odst. 2 o. z.
19. Při určení výživného pro neprovdanou matku je třeba vycházet z požadavku přiměřenosti výživy. Neprovdaná matka nemá vůči otci dítěte nárok na zajištění stejné hmotné a kulturní úrovně, jaká náleží mezi manžely podle § 697 odst. 1 o. z., má však právo na to, aby z výživného mohla přiměřeně uspokojovat své odůvodněné potřeby. Soud proto hodnotil zejména příjmové, majetkové a osobní poměry žalobkyně, její náklady na bydlení, skutečnost, že celodenně pečuje o nezl. [jméno FO] a nemůže mít tedy příjem z výdělečné činnosti, a současně příjmové, majetkové a osobní poměry žalovaného, jeho vyživovací povinnost k nezl. [jméno FO] a jeho nutné výdaje, zejména náklady na bydlení.
20. Žalobkyně byla po narození nezl. [jméno FO] odkázána především na dávky související s mateřstvím a na dávky státní sociální podpory. Peněžitá pomoc v mateřství jí byla vyplácena od 27. 9. 2025 do 10. 4. 2026, a to v období od 14. 11. 2025 ve výši od 10 500 Kč do 11 600 Kč měsíčně. Vedle toho pobírala příspěvek na bydlení, který v rozhodném období činil 8 786 Kč měsíčně. Od 11. 4. 2026 je žalobkyně příjemkyní rodičovského příspěvku. V únoru, březnu a květnu 2026 jí byly vyplaceny také dávky pomoci v hmotné nouzi v celkové výši 4 519 Kč, což dokládá omezenost jejích příjmových a majetkových poměrů, nikoli existenci stabilního příjmu. Její náklady na bydlení přitom do 31. 5. 2026 činily přibližně 16 000 Kč měsíčně a od 1. 6. 2026 činí 18 560 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá žádný nemovitý majetek ani úspory, nemá příjem z pracovní činnosti a její jedinou vyživovací povinností je nezl. [jméno FO], o kterou osobně a celodenně pečuje.
21. Žalovaný je oproti tomu výdělečně činný. Ze zaměstnání u společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] s.r.o. dosahoval za období březen 2025 až únor 2026 průměrného čistého měsíčního příjmu 22 305 Kč a vedle toho měl za stejné období další průměrný čistý měsíční příjem z rozvozu pizzy ve výši 1 960 Kč. Jeho průměrný čistý měsíční příjem tak činí nejméně 24 265 Kč měsíčně. Žalovaný má rovněž vyživovací povinnost pouze k nezl. [jméno FO], na jejíž výživu hradil od narození částku 3 000 Kč měsíčně a od 1. 5. 2026 je povinen hradit částku 4 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bytě společně s bývalou manželkou a zletilou dcerou, přičemž nájemné včetně energií činí cca 18 000 Kč měsíčně a tyto náklady nejsou hrazeny pouze žalovaným, nýbrž se o ně členové domácnosti dělí.
22. Soud proto dospěl k závěru, že přiměřené částce na výživu neprovdané matky odpovídá částka ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má po úhradě nákladů na bydlení jen velmi omezené prostředky pro vlastní potřeby, když po odpočtu nákladů na bydlení od jejího příjmu (peněžitá pomoc v mateřství cca 11 033 Kč, příspěvek na bydlení 8 786 Kč) jí zbývá přibližně 3 800 Kč, přičemž v důsledku celodenní péče o nezl. [jméno FO], a nemůže v rozhodném období běžně dosahovat příjmu z pracovní činnosti. Částka 4 000 Kč měsíčně není nepřiměřená ani z pohledu poměrů žalovaného, neboť i při zohlednění jeho vyživovací povinnosti k nezl. [jméno FO] ve výši 4 000 Kč měsíčně, jeho podílu na nákladech bydlení ve výši cca 6 000 Kč a nyní přiznaného příspěvku na výživu žalobkyně ve výši 4 000 Kč měsíčně mu z jeho prokázaného příjmu zůstává částka postačující k dostatečnému zajištění jeho vlastních potřeb, a to částka 10 265 Kč. Soud proto nepřisvědčil obraně žalovaného, že by přiměřeným příspěvkem na výživu žalobkyně byla pouze částka 2 000 Kč měsíčně.
23. Na tomto závěru nic nemění ani tvrzení žalovaného o sbírce vypsané ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně žádné finanční prostředky ze sbírky dosud neobdržela a samotná existence veřejné sbírky nemůže snižovat zákonnou povinnost otce dítěte poskytovat neprovdané matce přiměřenou výživu, navíc skutečnost, že je ve prospěch žalobkyně vypsána sbírka, svědčí o její neutěšené finanční situaci. Stejně tak skutečnost, že žalobkyně využívá potravinovou banku, nelze hodnotit jako okolnost svědčící proti důvodnosti žaloby, nýbrž naopak dokresluje omezenost jejích aktuálních majetkových a příjmových poměrů.
24. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost přispívat žalobkyni na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně, a to počínaje dnem narození nezl. [jméno FO], tedy dnem 14. 11. 2025, a to dle § 922 odst. 2 o. z. do uplynutí dvou let od jejího narození, tedy do 14. 11. 2027 (výrok I.).
25. Soud dále výrokem II. vyčíslil dlužné výživné za období od 14. 11. 2025 do 31. 5. 2026. Za poměrnou část měsíce listopadu 2025, tedy za dobu od 14. 11. 2025 do 30. 11. 2025, činí výživné při měsíční částce 4 000 Kč částku 2 266,67 Kč. Za měsíce prosinec 2025 až květen 2026, tedy za šest celých měsíců, činí výživné 24 000 Kč. Celkem tak dlužné výživné za uvedené období dosahuje částky 26 266,67 Kč, po zaokrouhlení 26 267 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný žalobkyni na její výživu za uvedené období jakoukoli částku uhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné ve výši 26 267 Kč. Skutečnost, že žalovaný hradil výživné na nezl. [jméno FO], nemá na výši dlužného výživného žalobkyně vliv, neboť se jedná o samostatnou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, nikoli o plnění vyživovací povinnosti vůči neprovdané matce, přičemž vyživovací povinnost k nezl. [jméno FO] má i sama žalobkyně.
26. Ke splnění této povinnosti soud stanovil lhůtu do 31. 8. 2026, tedy lhůtu delší než třídenní, neboť přihlédl k výši jednorázově ukládaného dluhu, zjištěným příjmovým poměrům žalovaného a současně k tomu, že žalovaný je povinen vedle běžného výživného žalobkyni hradit také výživné na nezl. [jméno FO]. Takto určená lhůta podle soudu žalovanému poskytuje přiměřený časový prostor k úhradě dlužné částky, aniž by zároveň nepřiměřeně oddalovala uspokojení nároku žalobkyně, která je v rozhodném období odkázána převážně na dávkové příjmy a osobně pečuje o nezl. [jméno FO] (výrok II.).
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, podle obsahu spisu jí však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady řízení, jejichž náhradu by bylo možno žalovanému uložit. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
28. O soudním poplatku soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně je v řízení o výživné od soudního poplatku osvobozena a soud jejímu návrhu vyhověl. Žalovaný není od soudního poplatku osvobozen a nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, proto je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] soudní poplatek ve výši 3 460 Kč, stanovený podle položky 7 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.
29. Lhůtu k zaplacení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří měsíců od právní moci rozsudku, neboť přihlédl k tomu, že žalovanému byla současně uložena povinnost hradit běžné výživné žalobkyni ve výši 4 000 Kč měsíčně, má rovněž vyživovací povinnost k nezl. [jméno FO] a výrokem II. mu byla uložena povinnost zaplatit dlužné výživné ve výši 26 267 Kč do 31. 8. 2026. S ohledem na tyto současně splatné povinnosti a zjištěné příjmové poměry žalovaného soud považoval za přiměřené stanovit k úhradě soudního poplatku delší než zákonnou třídenní lhůtu, nikoli však lhůtu delší než tři měsíce, aby současně nebylo nepřiměřeně oddáleno splnění poplatkové povinnosti vůči státu (výrok IV.).