Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 6. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 373 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2025 po žalované domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. V žalobě uvedl, že mu pohledávka byla postoupena právním předchůdcem. Právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba] - poskytl žalované celkem částku 20 000 Kč převodem na její bankovní účet, a to v platbách 15 000 Kč dne 14. 7. 2023 a 5 000 Kč dne 17. 7. 2023.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.).Ohledně skutkového stavu lze učinit závěr, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalované celkem částku 20 000 Kč. To vyplývá z potvrzení o provedené platbě ze dne 14. 7. 2023 a z potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 7. 2023. Pohledávka žalobce za žalovanou byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena společnosti De Vries [právnická osoba]. To vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024. Pohledávka byla dále postoupena žalobci. To vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. Žalovaná obdržené prostředky nevrátila ani po doručení předžalobní výzvy. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 26. 12. 2024 a podacího lístku. Spolu s předžalobní výzvou bylo současně žalované oznámeno postoupení pohledávky.Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2993 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, bylli závazek zrušen.Žalovaná se tak na úkor právního předchůdce žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, žalobce totiž není schopen doložit smlouvu o úvěru, která měla být mezi nimi uzavřena. Žalovaná jako obohacená proto musí žalobci, jako jeho právnímu nástupci, toto plnění bez právního důvodu vydat. Žalovaná dluh žalobci nezaplatila ani po předžalobní výzvě.Pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel soud z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalované byla doručena výzva k plnění (předžalobní výzva). Z podacího lístku předloženého žalobkyní vyplývá, že předžalobní výzva byla odeslána dne 26. 12. 2024. Dle § 573 o. z. tak nastala domněnka doručení dne 31. 12. 2024. V předžalobní výzvě byla stanovena lhůta k plnění v délce tří (kalendářních) dnů, žalovaná je tedy v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ode dne následujícího, tj. od 4. 1. 2025, žalobkyně však v žalobě požaduje úroky z prodlení až od 6. 1. 2025. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení za období od 6. 1. 2025 do zaplacení, ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci vůči žalované plnou náhradu nákladů řízení. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (pro úkony učiněné před tímto datem), a dále ve znění účinném od 1. 1. 2025 (pro úkony učiněné po tomto datu). V projednávané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou za dva úkony po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí věci, předžalobní výzva), a dále odměnou za jeden úkon po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (podání žaloby). Dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024 a náhradou hotových výdajů za jeden úkon po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025. K odměně a hotových výdajů bylo připočteno 21 % DPH, neboť žalobce je plátcem DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.