Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 650 499,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 474 394,05 Kč za období od 7. 4. 2023 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 176 105,52 Kč za období od 30. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 283,18 Kč od 27. 1. 2023 do 6. 4. 2023, z částky 458 027,18 Kč od 16. 2. 2023 do 6. 4. 2023, z částky 951,38 Kč od 24. 2. 2023 do 6. 4. 2023, z částky 15 132,31 Kč od 12. 3. 2023 do 6. 4. 2023 a z částky 176 105,52 Kč od 12. 5. 2023 do 29. 7. 2023, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku jejíž výše bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozhodnutí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Česká republika nemá proti žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
V. O odměně opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhala po žalovaném, který je státním příslušníkem Polské republiky, zaplacení částky 650 499,57 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovanému, který nebyl platně zdravotně pojištěn, poskytla ve svém zdravotnickém zařízení zdravotní služby v režimu samoplátce, kdy poskytnuté zdravotní služby byly žalovanému vyúčtovány příslušnými fakturami. Žalobkyně ke svému návrhu uvedla, že žalovaný dosud na žalované pohledávky ničeho neuhradil, ač byl k jejich úhradě písemně vyzván. Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že předložená zdravotnická dokumentace prokazuje poskytnutí akutní a neodkladné péče žalovanému, přičemž v některých případech byl žalovaný přivezen zdravotnickou záchrannou službou nebo v součinnosti s městskou policií, byl ve vážném zdravotním stavu hospitalizován a část informovaných souhlasů mu byla předložena v polském jazyce, případně mu byla ústně přeložena do polštiny. K výši pohledávky žalobkyně uvedla, že účtované částky vyplývají z jednotlivých faktur a k nim připojených položkových vyúčtování poskytnuté péče a zdravotnické dopravní služby.
2. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 28. 1. 2026, č. j. [spisová značka], byl žalovanému pro toto řízení ustanoven opatrovník [Jméno opatrovníka], advokát, neboť žalovaný v současné době nemá hlášeno žádné bydliště v České republice, jeho současný pobyt není znám a na známou adresu v Polské republice se mu nepodařilo doručit, a to ani prostřednictvím polského soudu.
3. Žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani zčásti, ani co do základu. Žalovaný namítal, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by mu byla tvrzená zdravotní péče skutečně poskytnuta, neboť samotná faktura podle něj není důkazem o poskytnutí zdravotních služeb. Dále namítal, že ani v případě poskytnutí péče nebylo z předložených podkladů prokázáno, že šlo o péči nutnou a neodkladnou, ani že by žalovaný s poskytnutím zdravotních služeb souhlasil. Žalovaný rovněž namítal, že žalobkyně nepředložila písemný záznam o důvodech poskytnutí neodkladné péče ani ceník platný ke dni poskytnutí péče, pročež podle něj nebylo možné ověřit nezbytnost a rozsah poskytnuté péče ani správnost účtovaných částek. Dále poukazoval na to, že většina předložených podkladů je v českém jazyce bez polského překladu, a proto mohly být vůči žalovanému jako polskému státnímu příslušníkovi nesrozumitelné, tuto námitku vztáhl zejména k závazku o úhradě poskytnuté zdravotní péče ze dne 6. 7. 2022. Žalovaný též namítal, že vzhledem k nemožnosti spojit se se žalovaným není postaveno najisto, zda uznání dluhu ze dne 20. 12. 2022 skutečně podepsal osobně žalovaný. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
4. Soud z provedených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.
5. Z lékařských zpráv (č. l. 104-135) soud zjistil, že žalovanému byla ve zdravotnickém zařízení žalobkyně opakovaně poskytována zdravotní péče, a to zejména v souvislosti s akutní intoxikací alkoholem, podchlazením, poraněními, septickým stavem a dalšími závažnými zdravotními obtížemi. Ze zdravotnické dokumentace dále vyplynulo, že žalovaný byl opakovaně přivážen zdravotnickou záchrannou službou, případně v součinnosti s městskou policií, a že ve třech obdobích byl hospitalizován, konkrétně ve dnech 20. 4. 2022 až 22. 4. 2022, 15. 12. 2022 až 21. 12. 2022 a 12. 1. 2023 až 13. 2. 2023.
6. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 19) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 283,18 Kč za přepravu pacienta Fakultní nemocnice [adresa]. Faktura byla vystavena dne 9. 1. 2023 a splatná byla dne 26. 1. 2023. Z příkazu ke zdravotnímu transportu a z vyúčtování transportu soud zjistil, že dne 10. 12. 2022 byl žalovaný přepraven ze zdravotnického zařízení žalobkyně v [adresa], přičemž cena transportu činila 246,24 Kč bez DPH, tedy 283,18 Kč včetně DPH (č. l. 19pv-20).
7. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 22) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 37 746,50 Kč za samopláteckou zdravotní péči a související zdravotnický transport. Faktura byla vystavena dne 16. 1. 2023 a splatná dne 15. 2. 2023. Z vyúčtování péče soud zjistil, že vyúčtování se vztahovalo ke zdravotní péči poskytnuté žalovanému ve dnech 20. 4. 2022 až 22. 4. 2022 (č. l. 22 pv-26). Z příkazu ke zdravotnímu transportu a z vyúčtování transportu soud zjistil, že součástí vyúčtování byl rovněž navazující zdravotnický transport žalovaného (č. l. 26 pv-27).
8. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 29) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 3 715,63 Kč za samopláteckou zdravotní péči a zdravotnický transport. Faktura byla vystavena dne 16. 1. 2023 a splatná dne 15. 2. 2023. Z vyúčtování péče soud zjistil, že žalovanému byla dne 6. 7. 2022 poskytnuta ambulantní péče na Klinice urgentní medicíny (č. l. 29pv). Z příkazu ke zdravotnímu transportu a z vyúčtování výkonu transportu soud zjistil, že žalovaný byl dne 6. 7. 2022 transportován z Fakultní nemocnice [adresa] na Protialkoholní záchytnou stanici [adresa] (č. l. 30-30 pv). Ze závazku k úhradě soud zjistil, že žalovaný byl označen jako osoba polské státní příslušnosti, nepojištěná, vedená jako samoplátce, žalovaný se zavázal k úhradě nákladů zdravotní péče poskytnuté žalobkyní (č. l. 31).
9. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 33) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 43 549,98 Kč za samopláteckou zdravotní péči. Faktura byla vystavena dne 16. 1. 2023 a splatná dne 15. 2. 2023. Z vyúčtování péče soud zjistil, že vyúčtování zahrnovalo zdravotní péči poskytnutou žalovanému v období od 26. 7. 2022 do 10. 12. 2022, zejména ambulantní vyšetření, laboratorní vyšetření a další zdravotní výkony (č. l. 33 pv-35).
10. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 37) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 373 015,07 Kč za samopláteckou zdravotní péči. Faktura byla vystavena dne 16. 1. 2023 a splatná dne 15. 2. 2023. Z vyúčtování péče soud zjistil, že vyúčtování se vztahovalo k péči poskytnuté žalovanému v období od 15. 12. 2022 do 21. 12. 2022, včetně hospitalizační a intenzivní péče (č. l. 37pv-43). Z uznání dluhu soud zjistil, že žalovaný dne 20. 12. 2022 podepsal uznání dluhu s překladem do polštiny vůči žalobkyni v částce 300 000 Kč (č. l. 43 pv). Ze zálohové faktury soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vystavila zálohovou fakturu č. [hodnota] na částku 300 000 Kč (č. l. 44).
11. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 46) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 475,69 Kč za přepravu pacienta Fakultní nemocnice [adresa]. Faktura byla vystavena dne 6. 2. 2023 a splatná dne 23. 2. 2023. Z příkazu ke zdravotnímu transportu a z vyúčtování transportu soud zjistil, že žalovaný byl přepraven ze zdravotnického zařízení žalobkyně v [adresa] na adresu [adresa], přičemž cena transportu činila 413,64 Kč bez DPH, tedy 475,69 Kč včetně DPH (č. l. 46pv-47).
12. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 49) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 475,69 Kč za přepravu pacienta Fakultní nemocnice [adresa]. Faktura byla vystavena dne 6. 2. 2023 a splatná dne 23. 2. 2023. Z příkazu ke zdravotnímu transportu a z vyúčtování transportu soud zjistil, že dne 9. 1. 2023 byl žalovaný přepraven ze zdravotnického zařízení žalobkyně v [adresa] na adresu [adresa], přičemž cena transportu činila 413,64 Kč bez DPH, tedy 475,69 Kč včetně DPH (č. l. 49pv-50).
13. Soud z faktury č. [hodnota] (č. l. 52) zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 15 132,31 Kč za samopláteckou zdravotní péči. Faktura byla vystavena dne 9. 2. 2023 a splatná dne 11. 3. 2023. Z vyúčtování péče soud zjistil, že vyúčtování se vztahovalo k péči poskytnuté žalovanému ve dnech 5. 1. 2023 a 9. 1. 2023, zejména k ambulantní péči na Klinice urgentní medicíny, vyšetřením a souvisejícím zdravotním výkonům (č. l. 52pv–53).
14. Soud z faktury č. [hodnota] zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 176 105,52 Kč za samopláteckou zdravotní péči a převoz do jiného zdravotnického zařízení. Faktura byla vystavena dne 11. 4. 2023 a splatná dne 11. 5. 2023 (č. l. 55). Z vyúčtování péče soud zjistil, že vyúčtování se vztahovalo k péči poskytnuté žalovanému v období od 12. 1. 2023 do 13. 2. 2023, včetně hospitalizační péče, laboratorních vyšetření, operační péče a dalších zdravotních výkonů (č. l. 55pv–60).
15. Soud z faktury č. [hodnota] zjistil, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni částku 42 450 Kč za transport žalovaného do následné péče v Polské republice (č. l. 61). Z uznání dluhu (č. l. 61pv) soud zjistil, že žalovaný dne 9. 2. 2023 podepsal v jazyce českém i polském uznání dluhu vůči žalobkyni v částce 125 000 Kč. Ze zálohové faktury soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vystavila zálohovou fakturu č. [hodnota] na částku 167 450 Kč, zahrnující částku 125 000 Kč za poskytnutou zdravotní péči a částku 42 450 Kč za transport ambulancí Meditrans (č. l. 62), kdy žalovaný si tuto převzal dne 10. 2. 2023, což stvrdil svým podpisem.
16. Z výzvy a doporučené zásilky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala mimo jiné k úhradě dlužných částek z faktur č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tedy z faktur, jejichž celkový zůstatek uplatněný (v tomto řízení) činil 474 394,05 Kč (č. l. 20pv). Z doporučené zásilky soud zjistil, že zásilka byla odeslána dne 15. 3. 2023 na adresu žalovaného v Polské republice a žalovaný ji nepřevzal (č. l. 21). Z další výzvy a doporučených zásilek soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala také k úhradě částky vyúčtované fakturou č. [hodnota] ve výši 176 105,52 Kč (č. l. 63pv–65). Z doporučené zásilky soud zjistil, že zásilka byla odeslána dne 7. 7. 2023 na adresu žalovaného v Polské republice a žalovaný ji nepřevzal (č. l. 65).
17. Z informovaných souhlasů, poučení, zprávy pro Okresní soud v [adresa] a souhlasů soud zjistil, že žalovanému byly v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí předkládány rovněž listiny v polském jazyce nebo dvojjazyčné listiny, tedy listiny s překladem do polštiny. Z informovaných souhlasů soud zjistil, že žalovaný podepsal souhlas týkající se poskytování informací o jeho zdravotním stavu a souhlas s hospitalizací (č. l. 136–137, 144–145). Z poučení o zdravotním výkonu – snesení části končetiny soud zjistil, že žalovaný podepsal informovaný souhlas k operačnímu výkonu, přičemž listina obsahuje poznámku o ústním překladu (č. l. 138–140). Ze zprávy pro Okresní soud v [adresa] soud zjistil, že dne 16. 12. 2022 bylo soudu oznámeno přijetí žalovaného k hospitalizaci bez jeho souhlasu z důvodu, že jeho zdravotní stav vyžadoval poskytnutí neodkladné péče a neumožňoval, aby vyslovil souhlas (č. l. 141–142). Ze souhlasu s převezením soud zjistil, že žalovaný v českém i polském znění souhlasil s tím, aby byl po poskytnutí neodkladné lékařské péče ve Fakultní nemocnici [adresa] převezen do zdravotnického zařízení v Polské republice k pokračování lékařské a následné péče (č. l. 143).
18. O skutkovém stavu věci učinil soud na základě provedených listinných důkazů závěr, že žalobkyně žalovanému ve svém zdravotnickém zařízení opakovaně poskytla zdravotní péči a zdravotnické transporty, a to v situacích, kdy byl žalovaný u žalobkyně veden jako osoba bez doloženého platného zdravotního pojištění, tedy jako samoplátce. Žalovaný byl opakovaně přivážen zdravotnickou záchrannou službou, případně v součinnosti s městskou policií, a to pro akutní zdravotní stavy související zejména s intoxikací alkoholem, podchlazením, poraněními, bezvědomím, bradykardií, septickým stavem a zápalem plic. Nešlo o jednostranně vystavené faktury, nýbrž o faktury doložené zdravotnickou dokumentací, položkovými vyúčtováními péče, příkazy ke zdravotnímu transportu a vyúčtováními transportů. Žalovanému byla ve dnech 20. 4. 2022 až 22. 4. 2022 poskytnuta zdravotní péče a zdravotnický transport vyúčtované fakturou č. [hodnota] na částku 37 746,50 Kč, splatnou dne 15. 2. 2023, dne 6. 7. 2022 zdravotní péče a transport vyúčtované fakturou č. [hodnota] na částku 3 715,63 Kč, splatnou dne 15. 2. 2023, v období od 26. 7. 2022 do 10. 12. 2022 zdravotní péče vyúčtovaná fakturou č. [hodnota] na částku 43 549,98 Kč, splatnou dne 15. 2. 2023, v období od 15. 12. 2022 do 21. 12. 2022 zdravotní péče vyúčtovaná fakturou č. [hodnota] na částku 373 015,07 Kč, splatnou dne 15. 2. 2023, dne 10. 12. 2022 zdravotnický transport vyúčtovaný fakturou č. [hodnota] na částku 283,18 Kč, splatnou dne 26. 1. 2023, dne 6. 1. 2023 zdravotnický transport vyúčtovaný fakturou č. [hodnota] na částku 475,69 Kč, splatnou dne 23. 2. 2023, dne 9. 1. 2023 zdravotnický transport vyúčtovaný fakturou č. [hodnota] na částku 475,69 Kč, splatnou dne 23. 2. 2023, ve dnech 5. 1. 2023 a 9. 1. 2023 zdravotní péče vyúčtovaná fakturou č. [hodnota] na částku 15 132,31 Kč, splatnou dne 11. 3. 2023, a v období od 12. 1. 2023 do 13. 2. 2023 zdravotní péče a převoz do zdravotnického zařízení v Polské republice vyúčtované fakturou č. [hodnota] na částku 176 105,52 Kč, splatnou dne 11. 5. 2023. Celkový součet takto vyúčtovaných částek činí 650 499,57 Kč. [právnická osoba] nebyla žalovanému poskytována svévolně ani bez medicínského důvodu, žalovaný byl hospitalizován pro akutní zdravotní stavy, zejména intoxikaci alkoholem, podchlazení, poranění, bezvědomí, bradykardii, septický stav a zápal plic. Žalovaný byl ve třech případech hospitalizován, a to ve dnech 20. 4. 2022 až 22. 4. 2022, 15. 12. 2022 až 21. 12. 2022 a 12. 1. 2023 až 13. 2. 2023. U hospitalizace v prosinci 2022 bylo Okresnímu soudu v [adresa] oznámeno přijetí žalovaného bez jeho souhlasu, neboť jeho zdravotní stav vyžadoval poskytnutí neodkladné péče a současně mu neumožňoval souhlas vyslovit. V lednu a únoru 2023 byl žalovaný hospitalizován pro závažný septický stav se zápalem plic a v rámci této péče mu byla poskytnuta i operační péče. Dne 6. 7. 2022 podepsal závazek k úhradě poskytnuté zdravotní péče, v němž byl označen jako nepojištěný samoplátce. Dne 20. 12. 2022 podepsal uznání dluhu vůči žalobkyni v českém a polském jazyce v částce 300 000 Kč a dne 9. 2. 2023 uznání dluhu v českém a polském jazyce v částce 125 000 Kč. Z informovaných souhlasů, souhlasu s hospitalizací, poučení k operačnímu výkonu a souhlasu s převezením do Polské republiky dále vyplynulo, že žalovanému byly předkládány listiny v polském jazyce, dvojjazyčné listiny, případně že byl obsah listin ústně přeložen. Žalobkyně žalovaného k úhradě vyúčtovaných částek písemně vyzývala. Výzvou ze dne 13. 3. 2023 žalovaného vyzvala mimo jiné k úhradě pohledávek z faktur č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tedy pohledávek v tomto řízení relevantních v celkové výši 474 394,05 Kč, zásilka byla odeslána dne 15. 3. 2023 na adresu žalovaného v Polské republice a žalovaný ji nepřevzal. K úhradě pohledávky z faktury č. [hodnota] ve výši 176 105,52 Kč byl žalovaný vyzván další výzvou, přičemž zásilka byla odeslána dne 7. 7. 2023 na adresu žalovaného v Polské republice a žalovaný ji rovněž nepřevzal. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný na kteroukoli z uplatněných pohledávek cokoli uhradil.
19. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a shledal, že žaloba je důvodná co do celé uplatněné jistiny a částečně důvodná co do požadovaného příslušenství.
20. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť žalovaný je státním příslušníkem Polské republiky a jeho současný pobyt není znám. Soud dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) druhé odrážky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení ceny za zdravotní služby a související zdravotnické transporty poskytnuté žalovanému v režimu samoplátce a tyto služby byly poskytnuty ve zdravotnickém zařízení žalobkyně v [adresa], případně na péči poskytnutou v tomto zdravotnickém zařízení přímo navazovaly. Jde tedy o nárok ze závazkového vztahu, u něhož je určující místo poskytnutí služeb. Rozhodné právo soud určil podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, podle něhož se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště, resp. sídlo. Rozhodným právem je proto právo české.
21. Právní vztah mezi účastníky soud posuzoval podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, dále též podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a podpůrně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem, případně které mu byly poskytnuty i bez souhlasu v zákonem stanovených případech. Z uvedené právní úpravy plyne, že povinnost pacienta uhradit cenu nehrazených zdravotních služeb není vyloučena ani tehdy, pokud povaha jeho zdravotního stavu neumožňovala předchozí vyslovení souhlasu nebo předchozí detailní projednání rozsahu a ceny jednotlivých výkonů, šlo-li o péči, kterou bylo třeba s ohledem na zdravotní stav pacienta poskytnout bezodkladně.
22. Soud nepřisvědčil námitce žalovaného, že žalobkyně neprokázala samotné poskytnutí zdravotní péče. Žalovaný správně poukazoval na to, že faktura jako jednostranně vystavený účetní doklad sama o sobě nemusí být dostatečným důkazem o tom, že konkrétní zdravotní služby byly skutečně poskytnuty. V projednávané věci však žalobkyně nepředložila jenom faktury, když každá uplatněná faktura byla podložena dalšími listinami, zejména položkovým vyúčtováním péče, lékařskými zprávami, příkazy ke zdravotnímu transportu, vyúčtováními transportů, závazkem k úhradě, uznáními dluhu, informovanými souhlasy a další zdravotnickou dokumentací. Tyto listiny na sebe časově, věcně i částkově navazují a vytvářejí ucelený obraz o tom, kdy, z jakého důvodu a v jakém rozsahu byla žalovanému zdravotní péče a zdravotnická dopravní služba poskytnuta. Obrana žalovaného, že žalobkyně prokazuje svůj nárok pouze fakturami, proto neodpovídá obsahu provedeného dokazování.
23. Soud nepřisvědčil ani námitce, že nebylo prokázáno, že šlo o péči nutnou a neodkladnou. Ze zdravotnické dokumentace vyplynulo, že žalovaný byl opakovaně přivážen zdravotnickou záchrannou službou, případně v součinnosti s městskou policií, a to pro akutní zdravotní stavy, zejména intoxikaci alkoholem, podchlazení, poranění, bezvědomí, bradykardii, septický stav a zápal plic. Ve třech obdobích byl hospitalizován, přičemž u hospitalizace v prosinci 2022 bylo Okresnímu soudu v [adresa] oznámeno přijetí žalovaného bez jeho souhlasu právě z důvodu, že jeho zdravotní stav vyžadoval poskytnutí neodkladné péče a současně neumožňoval, aby souhlas vyslovil. V lednu a únoru 2023 byl žalovaný hospitalizován pro závažný septický stav se zápalem plic a byla mu poskytnuta mimo jiné antibiotická léčba a operační péče. Již povaha těchto zdravotních stavů, jakož i způsob přijetí žalovaného do zdravotnického zařízení, vylučují závěr, že by šlo o péči zbytnou, plánovanou nebo poskytnutou svévolně bez medicínského důvodu.
24. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně nepředložila písemný záznam o důvodech poskytnuté neodkladné péče, soud této námitce nepřisvědčil. Důvody poskytnutí péče nevyplývají pouze z formálně označeného záznamu o neodkladné péči, nýbrž především z předložené zdravotnické dokumentace, zejména z lékařských zpráv, záznamů o přijetí, propouštěcích zpráv a oznámení soudu o hospitalizaci bez souhlasu. Právě tyto listiny zachycují zdravotní stav žalovaného, okolnosti jeho přijetí a následný průběh léčby. Soud proto neměl pochybnost o tom, že žalobkyně zdravotní péči poskytla v návaznosti na konkrétní akutní zdravotní stavy žalovaného a nikoli bez věcného zdravotního důvodu.
25. Soud nepřisvědčil ani námitce, že žalobkyně neprokázala souhlas žalovaného s poskytnutím zdravotních služeb. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný dne 6. 7. 2022 podepsal závazek k úhradě poskytnuté zdravotní péče, v němž byl označen jako nepojištěný samoplátce, dne 20. 12. 2022 podepsal uznání dluhu s překladem do polštiny vůči žalobkyni v částce 300 000 Kč a dne 9. 2. 2023 uznání dluhu v částce 125 000 Kč opět s překladem do polštiny. Dále podepsal souhlasy a poučení vztahující se k poskytované zdravotní péči, včetně souhlasu s hospitalizací, souhlasu týkajícího se poskytování informací o zdravotním stavu, informovaného souhlasu k operačnímu výkonu a souhlasu s převezením do zdravotnického zařízení v Polské republice. Nadto u části poskytnuté péče zdravotní stav žalovaného souhlas vůbec neumožňoval, což bylo doloženo oznámením soudu o hospitalizaci bez souhlasu. Nárok žalobkyně proto nestojí pouze na jednom projevu vůle žalovaného, nýbrž na skutečně poskytnutých zdravotních službách, na zdravotnické dokumentaci a na více listinách podepsaných žalovaným v průběhu poskytování péče, které mu byly přeloženy do polského jazyka.
26. K námitce nesrozumitelnosti listin soud uvádí, že ani tato nebyla důvodná. Z provedených důkazů vyplynulo, že část listin byla žalovanému předložena v polském jazyce nebo byla dvojjazyčná, zejména uznání dluhu a souhlas s převezením do Polské republiky. Také souhlas s hospitalizací a souhlas týkající se poskytování informací o zdravotním stavu byly přeloženy do polského jazyka. U poučení k operačnímu výkonu je výslovně uvedena poznámka o ústním překladu. Nelze tedy přijmout obecnou námitku, že veškeré projevy vůle žalovaného byly pro něj nesrozumitelné jen proto, že část dokumentace byla vedena v českém jazyce. Nadto samotný základ nároku žalobkyně není dovozován výlučně z těchto listin, ale zejména z faktického poskytnutí péče, z její neodkladnosti, z postavení žalovaného jako osoby bez doloženého zdravotního pojištění a zejména z položkových vyúčtování odpovídajících zdravotnické dokumentaci žalovaného.
27. Soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného, že není postaveno najisto, zda uznání dluhu ze dne 20. 12. 2022 skutečně osobně podepsal žalovaný. Tato námitka byla vznesena pouze obecně, a to s odkazem na skutečnost, že opatrovník neměl možnost se žalovaným hovořit. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka neuvedl žádnou konkrétní skutečnost, která by pravost podpisu zpochybňovala, nenavrhl žádný důkaz směřující ke zpochybnění podpisu a z provedených listin naopak vyplynulo, že ve spise je založeno více dokumentů opatřených podpisem žalovaného. Za této situace soud neměl důvod považovat podpis žalovaného na uznání dluhu za zpochybněný. I kdyby však soud nepřihlížel k uznání dluhu jako k samostatnému právnímu důvodu plnění, neměnilo by to závěr o důvodnosti žaloby, neboť základ nároku vyplývá již ze skutečně poskytnuté zdravotní péče, jejího položkového vyúčtování a z absence úhrady ze strany žalovaného.
28. Důvodná nebyla ani námitka týkající se neprokázání výše účtovaných částek. Žalobkyně k jednotlivým fakturám předložila položková vyúčtování, z nichž plyne, jaké zdravotní výkony, léčiva, laboratorní vyšetření, hospitalizační péče či zdravotnické transporty byly žalovanému účtovány. Vyúčtování obsahují jednotlivé položky a částky, které odpovídají celkovým částkám uvedeným ve fakturách. Žalovaný proti těmto položkovým vyúčtováním neuplatnil žádnou konkrétní věcnou nebo početní námitku, neoznačil žádný konkrétní výkon jako neprovedený, duplicitní, medicínsky nedůvodný nebo nesprávně oceněný. Pouhá obecná námitka, že nebyl předložen ceník, proto za situace, kdy žalobkyně předložila položková vyúčtování navazující na zdravotnickou dokumentaci, nemohla zpochybnit výši uplatněného nároku.
29. Soud proto uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla zdravotní služby a zdravotnické transporty vyúčtované vše uvedenými fakturami v celkové částce 650 499,57 Kč. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by byl žalovaný v rozhodné době platně zdravotně pojištěn tak, aby poskytnutá péče měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ani že by vyúčtované částky uhradil. Soud proto žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl.
30. Pokud jde o příslušenství, žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od dnů následujících po splatnosti jednotlivých faktur. Soud však neměl za prokázané, že by žalovanému byly jednotlivé faktury doručeny tak, aby se již od těchto dat dostal do prodlení. Za rozhodné proto soud považoval až výzvy k úhradě zaslané žalovanému na jeho adresu v Polské republice, kterou žalovaný žalobkyni uvedl jako své bydliště. U výzvy vztahující se k pohledávkám z faktur č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v celkové výši 474 394,05 Kč bylo prokázáno, že zásilka byla odeslána dne 15. 3. 2023. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná na adresu v jiném státu došla patnáctý pracovní den po odeslání, tedy v tomto případě dne 5. 4. 2023. Nejpozději dne 6. 4. 2023 tak mohl žalovaný po dojití výzvy plnit, a proto se dostal do prodlení dne 7. 4. 2023. U výzvy vztahující se k pohledávce z faktury č. [hodnota] ve výši 176 105,52 Kč bylo prokázáno, že zásilka byla odeslána dne 7. 7. 2023, podle § 573 o. z. se má za to, že došla dne 28. 7. 2023. Nejpozději dne 29. 7. 2023 tak mohl žalovaný po dojití výzvy plnit, a proto se dostal do prodlení dne 30. 7. 2023.
31. Žalobkyni proto podle § 1970 o. z. vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše se určí podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 474 394,05 Kč ve výši 15 % ročně od 7. 4. 2023 do zaplacení a z částky 176 105,52 Kč ve výši 15 % ročně od 30. 7. 2023 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
32. V části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení za dobu předcházející těmto datům, nebyl prokázán vznik prodlení žalovaného již od žalobkyní požadovaných dřívějších dat, a soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
33. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a to toliko ohledně části požadovaného příslušenství, zatímco co do celé žalované jistiny ve výši 650 499,57 Kč byla úspěšná. Žalovaný byl před zahájením řízení k plnění vyzván. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.
34. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 32 525 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a paušální náhrady v celkové výši 900 Kč za 3 úkony, a to za výzvu k plnění, sepis návrhu na vydání evropského platebního rozkazu a účast u jednání po 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, a podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobkyně proto činí celkem 33 425 Kč a žalovaný je povinen tyto náklady žalobkyni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
35. Soud nepřiznal výrokem IV. České republice právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně a náhradě nákladů opatrovníka žalovaného, když žalovanému byl opatrovník ustanoven z důvodu nemožnosti doručení žalovanému do ciziny.
36. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného soud rozhodne samostatným usnesením, jak je uvedeno ve výroku V.