Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 440 Kč a zákonné úroky z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 7 440 Kč od 25. 7. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku
1 489 Kč k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky
7 440 Kč s příslušenstvím.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval skutková tvrzení uvedená v žalobě.
Soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.
O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že původní věřitel, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 22. 6. 2015 pro telefonní číslo [tel. číslo]. Na základě smlouvy poskytoval původní věřitel žalovanému veřejně dostupní služby elektronických komunikací a to včetně služeb s nimi souvisejících, které nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný za poskytnuté služby řádně a včas neplatil a ke dni podání žaloby dluží částku 7 440 Kč a úrok z prodlení od 25. 7. 2015. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dne 19. 7. 2019.
Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a žalovaný byl povinen za poskytnuté služby řádně platit (§ 64 zákona č. 217/2005 Sb.). Žalovaný tuto svou povinnost porušil a neuhradil služby vyúčtované fakturami původního věřitele pod [číslo]. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci podle § 1879 a násl. občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky [číslo] o úpravě základních úrokových sazeb.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soudu je známo, že žaloba je podána žalobcem na ustáleném vzoru a žalobce se domáhá svých nároků opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (srov. § 14 b písm. a) advokátního tarifu). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (14b odst. 5 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.
Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.