Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví k nemovitostem: pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – [adresa], č.p. [Anonymizováno] (rod. dům), a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (zahrada), vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], se zrušuje.
II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Návrhem došlým soudu dne 10. 11. 2025 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Navrhl, aby soud podílové spoluvlastnictví zrušil a nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.Žalovaná 1. s návrhem souhlasila a prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že o nemovitosti zájem nemá, byť se domnívá, že prodeje nemovitostí by bylo možné dosáhnout i mimosoudně.Žalovaná 2. souhlasila s prodejem nemovitosti a rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky podle výše podílu s tím, že nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – [adresa], č.p. [Anonymizováno] (rod. dům), a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (zahrada), v katastrálním území [adresa], obec [adresa], vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Spoluvlastnický podíl žalobkyně dosahuje 5/10, podíl 1. žalované dosahuje 4/10 a podíl 2. žalované dosahuje 1/10. Mezi účastníky nebylo sporným, že nemovitosti jsou nedělitelné. Ani jeden z účastníků neměl zájem přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví.Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Spoluvlastníci nemovitostí se o zrušení spoluvlastnictví nedohodli a návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podaný žalobkyní je proto důvodný. Ani jeden ze spoluvlastníků neměl zájem o přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví a zároveň mezi účastníky nebylo sporné, že nemovitosti rozdělit nelze.Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1 147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud k prodeji věci ve veřejné dražbě v odůvodněném případě je může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.Soud postupoval podle výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku a podílové spoluvlastnictví zrušil (§ 1 143 o. z.). S ohledem na to že nemovitost není dělitelná a ani jeden ze spoluvlastníků o ni nemá zájem, rozhodl soud o prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě (výrok II.) s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.Ve třetím výroku soud rozhodl podle § 142 odst. 2, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v daném případě měl každý ze spoluvlastníků částečný úspěch (k tomu viz stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). Zároveň soud neshledal mimořádné důvody pro přiznání nákladů řízení některému z účastníků.