Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 20 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne 15. 1. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že Původní věřitel [právnická osoba] poskytl žalované dne 22. 11. 2022 částku 20 000 Kč na bankovní účet žalované číslo [č. účtu], a to na základě jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobce není schopen doložit. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 na společnost De Vries [právnická osoba]. a ta ji postoupila na žalobce smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024. Žalovaná ke dni podání žaloby nezaplatila žalobci ničeho. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2024.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala skutková tvrzení uvedená v žalobě.Soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že původní věřitel společnost [právnická osoba] poskytl žalované dne 22. 11. 2022 převodem na její bankovní účet číslo [hodnota] 63/0800 částku 20 000 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by tuto částku žalobci nebo jeho právnímu předchůdci vrátila. Původní věřitel postoupil pohledávku na společnost De Vries [právnická osoba]. a ta ji následně postoupila na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024. Zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dne 7. 9. 2024 doporučenou zásilkou. To soud zjistil z potvrzení o provedené platbě, ze sdělení [právnická osoba], smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení a podacího lístku.Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit, a to na základě ust. § 2 991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalovaná uvedenou částku získala plněním bez právního důvodu a je povinna vydat majetkový prospěch, kterým se bezdůvodně obohatila. Pohledávka byla postoupena na žalobce podle § 1879 a násl. občanského zákoníku.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci dva úkony právní služby, za který náleží mimosmluvní odměna v plné výši (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – předžalobní upomínka, 3 – sepis žaloby). Za každý úkon právní služby náleží advokátu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (14b odst. 5 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.