Rozsudek ze dne 23. 6. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 21. 7. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 785 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 485 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 785 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], nesjednal v období od 16. 1. 2024 do 8. 6. 2024 k tomuto vozidlu povinné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Za dobu, po kterou nebylo vozidlo pojištěno, požaduje žalobce příspěvek do garančního fondu ve výši 13 485 Kč (145 dní x 93 Kč jako denní sazba) a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč.Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.).Žaloba je důvodná.O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů uzavřel, že žalovaný byl v době od 16. 1. 2024 do 8. 6. 2024 zapsaným vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], ke kterému v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, tj. za 145 dní, ve výši 93 Kč denně, celkem 13 485 Kč. Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva činily 300 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci celkem částku 13 785 Kč a od 23. 10. 2024 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením, když splatnost příspěvků nastala dne 22. 10. 2024. Právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení, ten však na výzvu nereagoval.Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění platném v době absence pojištění žalovaného. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že vlastník/provozovatel tuzemského vozidla je povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výši denní sazby příspěvku podle druhu vozidla a výši nákladů žalobce spojených s uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. i/ - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3). Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. předpokládá, že povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou např. doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené). O nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalovanému výrokem I. uložil povinnost dlužnou částku zaplatit, a to včetně úroků z prodlení, o kterých soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 bod 2 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 400 Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokátky proto dosahuje částky 1 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupkyně žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží jí i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 o. s. ř.Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Usnesení ze dne 21. 7. 2025
Výrok
Výrok rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 8 C 140/2025-13 ze dne 23. června 2025 se ve výroku II. opravuje tak, že tento správně zní:II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Při písemném vyhotovení shora uvedeného rozsudku došlo k chybě, když soud v odůvodnění rozhodnutí přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 2 615 Kč, avšak ve výroku uvedl částku 2 252 Kč. Jak je patrné z odůvodnění, ve výroku rozsudku došlo k chybě v psaní/počtech, když správná částka byla uvedena v odůvodnění rozhodnutí. Soud proto ve smyslu ust. §174 odst. 4 a § 164 o. s. ř. vydal shora uvedené opravné usnesení.