Výrok
I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 3 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne daného kalendářního měsíce, a to počínaje od 1. 9. 2025; tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2021, č. j. 0 P 389/2004-239.
II. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobce domáhal zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal žalobou (po částečném zpětvzetí žaloby) zvýšení výživného z částky 1 500 Kč na částku 3 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 9. 2025. V žalobě tvrdil, že žalobce je synem žalovaného. Vyživovací povinnost byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2021, č. j. 0 P 389/2004-239, když výživné bylo stanoveno ve výši 1 500 Kč. Žalobce se stal studentem [Anonymizováno] univerzity, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Okresní soud vyšel ze skutkového zjištění: Žalobce je synem žalovaného. Vyživovací povinnost byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2021, č. j. 0 P 389/2004-239; výživné ve prospěch žalobce bylo stanoveno ve výši 1 500 Kč, kdy žalovaný (otec) dosahoval příjmu u stavební firmy ve výši 15 000 Kč měsíčně, plnil jednu vyživovací povinnost a žalobce byl studentem střední školy. V současné době je žalobce studentem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Potřeby žalobce odpovídají potřebám studenta vysoké školy (tj. náklady na stravu, oblečení + jízdné a ubytování, učební pomůcky). Příjem matky žalobce ze závislé činnosti činí cca 35 000 Kč hrubého měsíčně (zaměstnavatel: [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]). V možnostech a schopnostech otce je dosahovat u stavební firmy příjem 15 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný a matka žalobce plní jednu vyživovací povinnost, a to k žalobci.
4. Okresní soud učinil právní závěr, že žalovaný má zákonnou vyživovací povinnost k žalobci jako synovi (§ 910 odst. 1 o. z.).
5. Při určení výše výživného soud zhodnotil ve smyslu § 913 o. z. jednak odůvodněné potřeby žalobce a jeho majetkové poměry, jednak schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného.
6. Okresní soud dospěl k závěru, že poměry žalobce se od roku 2021, kdy o výživném naposledy rozhodoval soud, změnily tím, že žalobce je studentem vysoké školy v [Anonymizováno]. Potřeby žalobce (tj. strava, ošacení, bydlení) jsou tak navyšovány výdaji vznikajícími v souvislosti s tímto studiem.
7. Žalovaný má schopnost i možnost dosáhnout reálného výdělku u stavební firmy ve výši 15 000 Kč čistého měsíčně.
8. Z potencionálního (pravděpodobnostního) příjmu žalovaného 15 000 Kč měsíčně při jedné vyživovací povinnosti soud stanovil výživné 3 000 Kč měsíčně (tj. cca 20 % z příjmu), které odpovídá i životní úrovni žalovaného (§ 915 odst. 1 o. z.).
9. Soudem stanovené výživné je s ohledem na majetkové poměry otce výživným maximálně možným, a to i s přihlédnutím k doporučující tabulce Ministerstva spravedlnosti ČR pro stanovení výše výživného (viz Ministerstvo spravedlnosti. 2010. Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti; dostupné na http://portal.justice.cz).
10. Potřeby dětí mohou být velmi rozsáhlé, a to vzhledem k přípravě na budoucí povolání (např. učební pomůcky, počítačové vybavení, jazyková příprava v zemi rodilých mluvčích, možnost absolvování nejrůznějších kurzů s přípravou na budoucí povolání souvisejících), kulturnímu a sportovnímu vyžití (lyžařské pobyty, koncerty a divadelní představení). Všechny tyto potřeby dítěte lze dozajista kvalifikovat jako potřeby oprávněné, neboť rozvíjejí osobnost dítěte. Za odůvodněné potřeby dítěte lze považovat za podmínek uvedených v § 917 o. z. i tvorbu úspor. Na druhou stranu také zpravidla platí, že možnosti rodičů uspokojovat potřeby dětí jsou vždy „omezené“, a to zejména výší dosaženého platu či mzdy. Pokud je příjem rodiči pouze průměrný, popř. rodič má více vyživovacích povinností, je zřejmé, že z výživného mohou být uspokojeny jen základní potřeby dítěte (strava, jídlo, bydlení, základní školní pomůcky), nikoliv další – byť bohulibé potřeby dítěte. Tak je tomu i v posuzované věci, kdy ani výše potencionálního příjmu 15 000 Kč čistého měsíčně neumožnuje žalovanému jako otci stanovit výživné v takové výši, aby mohlo financovat všechny odůvodněné potřeby žalobce, nejenom potřeby pro život základní (tj. strava, ošacení, bydlení, školní pomůcky).
11. Soud proto stanovil výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 9. 2025.
12. Potřeby žalobce jsou ze zákona povinni hradit oba jeho rodiče podle svých schopností, možností a majetkových poměrů tak, aby se žalobce podílel na jejich životní úrovni (§ 915 o. z.). Okresní soud tak shledal, že i ze strany matky žalobce trvá její vyživovací povinnost k žalobci.
13. Žádnému účastníku náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku rozsudku.