Výrok
I. Právo věcného břemene žalovaného spočívajícího v právu doživotního a bezplatného spoluužívání rodinného domu v [Anonymizováno] který je součástí pozemku p.č. [Anonymizováno] a spoluužívání pozemku p.č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. [Anonymizováno] orná půda, vše v KÚ [adresa], se ruší.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu za zrušení věcného břemene ve výši 2 654 073,89 Kč do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně polovinu náhrady nákladů řízení, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně polovinu náhrady nákladů řízení, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.
2. Předmětem řízení je zrušení práva věcného břemene žalovaného spočívajícího v právu doživotního a bezplatného spoluužívání rodinného domu v [Anonymizováno], který je součástí pozemku p.č. [Anonymizováno] a spoluužívání pozemku p.č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. [Anonymizováno], orná půda, vše v KÚ [adresa].
3. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
4. Předmětné věcné břemeno bezplatného doživotního spoluužívání nemovitosti bylo zřízeno smlouvou ze dne 1.7.2009 uzavřenou mezi účastníky za trvání jejich manželství. Existence věcného břemena byla deklarována i v rámci dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství účastníků ze dne 16.5.2011, k němuž došlo rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a to ve smyslu čl. II. této dohody v souvislosti s vypořádáním práv a povinností společného bydlení.
5. Žalovaný předmětnou nemovitost již po delší dobu neužívá k uspokojování potřeby bydlení, nýbrž činí tak pouze k realizaci své umělecké – dřevomodelářské činnosti. Ke změně poměrů mezi účastníky došlo v době po rozvodu manželství v důsledku konfliktů a neshod ohledně užívání nemovitosti, kdy mezi účastníky došlo k vyvolání přestupkového řízení ze strany žalobkyně ve věci vedené u Krajského ředitelství policie [Anonymizováno], obvodního oddělení policie [adresa] (sp. zn. [Anonymizováno] a sp. n. [Anonymizováno]) a k soudnímu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] vyvolanému žalovaným ohledně ochrany výkonu jeho práva z věcného břemene. Vztahy mezi účastníky se postupně zhoršovaly do výrazně konfliktní podoby.
6. Podle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodoupanujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušeníslužebnosti za přiměřenou náhradu.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
8. Na straně účastníků došlo k takové trvalé změně poměrů ve smyslu § 1299 odst. 2 o. z., která odůvodňuje závěr o hrubém nepoměru mezi výhodou oprávněného a povinností povinné tak, jak to ostatně pro případ změny v chování účastníků v minulosti dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Dle této ustálené judikatury změna poměrů, která zakládá hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněného, může spočívat nejen v objektivních okolnostech ale i v osobních poměrech účastníků, např. ve změně jejich chování, jestliže se toto chování dotýká obsahu předmětné služebnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1624/2002 či usnesení téhož soudu ze dne 28.2.2002, sp. zn. 22 Cdo 755/2000).
9. Způsob výkonu práva žalovaným v prostorách podkroví nemovitosti, které žalovaný užívá toliko k provozování dřevomodelářské činnosti, po dobu několika let, za situace, kdy má bydlení zajištěno jinde, nelze považovat za výkon práva, k jehož hlavnímu účelu bylo na nemovitostech zřízeno, tj. především k bydlení, a svědčí s přihlédnutím ke všem okolnostem případu ve prospěch závěru o hrubém nepoměru mezi služebností a výhodou oprávněného, na úkor povinné žalobkyně, která se z předmětné nemovitosti pod tíhou dlouhodobých konfliktních vztahů se žalovaným, ač jinak opakovaně deklaruje zájem v nich bydlet, se svojí rodinou vystěhovala.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3202/20, ze dne 2. 11. 2021 tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, kdy účastníci náhradu nákladů řízení nepožadovali.
12. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když je s ohledem na povahu věci poměrně rozdělil mezi účastníky s tím, že jejich výše bude stanovena samostatným usnesením, neboť v době vyhlášení rozsudku nebyla soudu známa jejich celková výše.