Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

20 C 120/2024

Soud: Okresní soud v HodoníněDatum rozhodnutí: 23. 8. 2024Č. j.: 20 C 120/2024-24Samosoudkyně: Mgr. Lenka ŠrytrováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 3. 2025Předmět řízení: zaplacení 23 400 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSHO:2024:20.C.120.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do zaplacení úroku 4 068 Kč, nákladů upomínání 100 Kč, smluvní pokuty 3 400 Kč, zastavuje.

III. Žaloba se co do zaplacení nákladů uplatnění pohledávky 265 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 397,26 Kč, zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 6. 2023 do 26. 6. 2023, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 003 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 400 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 16. 11. 2022, kterou se žalovaným elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] Na základě této smlouvy ve znění ke dni 24. 11. 2022 žalovaný obdržel částku 20 000 Kč. Žalobkyně doklady prokazujícími posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Částku 20 000 Kč se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky 4 068 Kč nejpozději do 16. 12. 2022, což však neučinil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se nyní domáhá dlužné jistiny 20 000 Kč, úroků 4 068 Kč, nákladů upomínání 100 Kč, smluvní pokuty 3 400 Kč (0,1 % denně z částky 20 000 Kč za dobu od 17. 12. 2022 do 5. 6. 2023), nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení z jistiny kapitalizovaného za dobu od 17. 12. 2022 do 5. 6. 2023 v částce 1 397,26 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení.

2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení částky úroku 4 068 Kč, nákladů upomínání 100 Kč, smluvní pokuty 3 400 Kč. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1,2 o.s.ř. řízení částečně co do této částky zastavil, a to výrokem II. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 16. 11. 2022 a smlouvy o úvěru ze dne 24. 11. 2022 č. [hodnota], kterou byly změněny a doplněny podmínky smlouvy o úvěru ze dne 16. 11. 2022, poskytla na jím uvedený bankovní účet částku 20 000 Kč (dle výpisu z běžného účtu – částku 3 000 Kč dne 16. 11. 2022, částku 3 000 Kč dne 23. 11. 2022, částku 10 000 Kč a 4 000 Kč dne 24. 11. 2022). Žalovaný se ji zavázal vrátit i s úrokem 4 068 Kč do 16. 12. 2022. Dále bylo upraveno právo předchůdkyně žalobkyně na náklady upomínání a smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného. Smlouvy byly uzavřeny po registraci žalovaného na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Současně žalovaný k ověření identity zaslal na účet předchůdkyně žalobkyně dne 1. 7. 2019 částku 0,01 Kč (výpis z účtu). Nedílnou součástí smluv byly obchodní podmínky. Žalobkyně nedoložila, že její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni (potvrzení o provedení transakce, společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]), což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 12. 6. 2023 odeslaným 14. 6. 2023. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání (za odchozí dopis 48 Kč a osobní návštěvu terénního pracovníka 217 Kč). Současně byl přípisem žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 26. 6. 2023. Přípisem ze dne 17. 7. 2023 bylo žalovanému oznámeno, že jeho pohledávka byla předána do advokátní kanceláře a byl vyzván k úhradě dluhu do 6. 8. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky i výzvou před podáním žaloby ze dne 2. 10. 2023, která mu byla odeslána 4. 10. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 12. 10. 2023. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání soud zjistil, že dne 17. 7. 2023 byl žalovanému odeslán v rámci vymáhacího procesu obyčejný dopis a dne 31. 8. 2023 žalovaného navštívil pověřený terénní pracovník.

5. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 11. 2022 podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě kterého „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Následně byla smlouva změněna a doplněna na základě dohody smluvních stran ze dne 24. 11. 2022. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně měla povinnost posoudit před sjednáním této smlouvy a její změnou úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), který jednal jako spotřebitel, když „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Soud vzal za prokázané, že příjmy ani výdaje žalovaného nebyly před podpisem úvěrové smlouvy ani před podpisem změny smlouvy ověřeny žádnými doklady, když žalobkyně žádné dokumenty soudu nepředložila. Rovněž nebylo žalobkyní doloženo, že by předchůdkyně žalobkyně nahlížela do známých databází dlužníků. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a před její změnou dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a tedy to, zda je schopen úvěr splatit. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ, který stanovuje, že „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,“ když žádné dokumenty žalobkyně nedoložila a tím neprokázala, že její předchůdkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, když podle § 87 odst. 1 ZSÚ, „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“ Smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., který stanoví, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“

6. Avšak soud má na základě shora předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, tuto částku žalovaný žalobkyni nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, když v souladu s § 1879 o. z., „věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“Žalovaný žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, z titulu bezdůvodného obohacení (podle § 2991 odst. 2 o. z., „se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, atd.“) dluží 20 000 Kč. Žalobkyni vzniklo i právo na úhradu úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost dnem, do kterého byl žalovaný povinen plnit dle výzvy žalobkyně. K vrácení bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván v přípisu o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2023 (žalovanému byl odeslán dne 14. 6. 2023), ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání plnění – bezdůvodného obohacení do 26. 6. 2023. Tuto dobu k plnění soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky, a to i vzhledem k tomu, že žalovaný byl zcela pasivní. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to za dobu od 27. 6. 2023 do zaplacení. Ve zbytku požadovaného nároku soud žalobu zamítl (výrok III.) Soud žalobkyni nepřiznal ani náklady mimosoudního vymáhání 265 Kč, když s jejich výší nebyl žalovaný předem seznámen, nadto soud považuje návštěvu terénního pracovníka a opakovanou upomínku za nadbytečné, když již předtím byl žalovaný písemně vyzván k úhradě částky, takové náklady jsou neúčelné a pouze navyšují náklady žalobkyně, proto žalobkyni na ně právo nevzniklo a soud v této části žalobu zamítl.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu v částce 20 000 Kč+ kapitalizovaný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 6. 2023 do 15. 8. 2024 ve výši 3 419,17 Kč, tj. celkem 23 419,17 Kč (71 %) a neúspěchu co do částky 4 068 Kč + náklady upomínání 100 Kč + smluvní pokuta 3 400 Kč + 265 Kč + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 397,26 Kč + zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 6. 2023 do 26. 6. 2023 ve výši 1 516,16 Kč, tj. celkem 9 386,42 Kč (29 %), což v tomto případě odpovídá poměru 42 %. Žalobkyně byla neúspěšná i co do částky 4 068 Kč + náklady upomínání 100 Kč + smluvní pokuta 3 400 Kč, neboť vzala žalobu v této části zpět bez bližšího odůvodnění. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 936 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 23 500 Kč, počítané bez úroku a nákladů uplatnění pohledávky 265 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Celkem tak veškeré náklady řízení činí 2 388 Kč. Žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 42 %, tedy 1 003 Kč. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát (například řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 301/2022, 20 C 109/2022, 20 C 175/2021). Navíc je nárok uplatňován vůči spotřebiteli ze spotřebitelského úvěru, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem. Soud nepřiznal odměnu za částečné zpětvzetí žaloby, neboť částečné zpětvzetí bylo zaviněno žalobkyní.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací