Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok zprodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] (z částky [částka] od [datum] do [datum]), kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] (z částky [částka] ve výši 21% ročně od [datum] do [datum]), zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 21% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou, a na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] předchůdkyni vrátí v 60 týdenních splátkách v hotovosti po [částka], když poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná za celou dobu uhradila pouze [částka].
2. Žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná. Soud nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, a z nich zjistil následující skutečnosti.
3. Ze Smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že předmětná smlouva je podepsána zástupcem [právnická osoba] a žalovanou. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena ze strany předchůdce žalobkyně částka [částka] v hotovosti, s tím, že žalovaná měla mimo tuto částku zaplatit částku [částka], který představoval úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], tedy celková částka [částka], když však současně bylo tučně uvedeno, že „ celková částka splatná zákazníkem představovaná celkovou dlužnou částkou sníženou o náklady na hotovostní inkaso splátek, bylo-li zvoleno zákazníkem, činí [částka] “. Žalovaná měla předmětné částky uhradit v 60 týdenních splátkách [částka], když dále soud ze smlouvy zjistil, že smlouva měla sloužit k refinancování jiné půjčky. Současně se smlouvou byly předloženy smluvní podmínky, které však nebyly podepsány a ze kterých soud zjistil, že celkové RPSN činí 63,91% ročně.
4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je stávající zákazník, je na mateřské dovolené, výdaje její domácnosti činí [částka], její příjem je [částka] a jsou zde další příjmy domácnosti, s tím, že měla doložit výměr podpory a rodičovský příspěvek.
5. Z přehledu uhrazených plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila celkovou částku ve výši [částka], když však již od počátku bylo hrazeno nepravidelně, když první splátka byla zaplacena [datum] ve výši [částka], další však až v únoru, a poté několikrát jednou za měsíc, když však měsíční splátky byly v poloviční výši toho, co měla žalovaná hradit a následně nedosahovaly ani výši týdenní splátky.
6. Z řady Arad soud zjistil, že průměrná výše úroků u bank při poskytování spotřebitelských úvěrů v dané době činila 14% ročně.
7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky, když upomínka byla odeslána téhož dne, jak soud zjistil, z podacího lístku.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, když současně byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení. Oznámení s výzvou bylo odesláno dne [datum]. Ve smyslu výše uvedeného došlo k postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“ na současnou žalobkyni.
9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do [datum], dále jen „obč. zák.“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
12. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
13. Žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. obč. zák., která však nebyla uzavřena platně. Žalovaná předmětnou smlouvu podepisovala v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků, když se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák.
14. Je třeba zdůraznit, že poplatek, který měl představovat úroky a poplatek za placení v hotovosti a poplatek za administrativní činnost, byl v podstatě jen skrytým úrokem, když výše poplatku za administrativu a placení v hotovosti neodpovídaly skutečným nákladů na tyto činnosti, a tedy byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru, když v roce 2011 se úroková sazba u úvěrů pohybovala kolem 14% ročně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
15. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, nedostatečnou určitou ve smyslu § 37 obč. zák., když celkový poplatek plnil skrytou funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, je toto ujednání absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.
16. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V řízení však bylo prokázáno, že žalované byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zaplacena částka [částka] a žalovaná z této částky uhradila [částka], a proto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši [částka].
17. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z [částka] podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], když bylo prokázáno, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána až dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum], tedy dle zákonné fikce (srov. § 573 o.z.) se má za to, že výzva byla doručena dne [datum], tedy od [datum] se žalovaná dostala do prodlení. z absolutně neplatné smlouvy.19. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ačkoliv to byla žalovaná, která měla ve věci větší úspěch, s ohledem na skutečnost, že jí žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.