Výrok
I. [Jméno žalované], rozená [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [Datum narození žalované], dcera [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [Datum narození advokáta C], a neznámého otce, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní [Jméno žalobkyně], rozené [jméno FO], narozené [rodné přijmení], Datum narození žalobkyněII. Osvojitelka [Jméno žalobkyně], rozená [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [Datum narození žalobkyně], dcera [jméno FO], narozeného dne [datum] v [Anonymizováno], Slovenská republika, a [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [datum] ve [Anonymizováno], se zapíše v knize narození matričního úřadu městské části města [adresa] – střed, ve svazku [Anonymizováno], ročníku [Anonymizováno], na straně [Anonymizováno], pod pořadovým číslem [hodnota], namísto matky osvojenkyně [jméno FO] [adresa] [jméno FO], narozené [rodné přijmení], Datum narození advokáta CIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Osvojitelka se podaným návrhem domáhala osvojení osvojenkyně, a to obdobou osvojení nezletilého s tím, že o osvojenkyni od jejího narození pečovala v rámci pěstounské péče, a proto se mezi nimi vytvořila silná citová vazba. Dokladem této vazby je ostatně též změna příjmení osvojenkyně z „[jméno FO] “ na „[jméno FO] “, a to na její výslovné přání. Z podaného návrhu vyplynulo, že biologická matka osvojenkyně – paní [Jméno advokáta C] (dříve [jméno FO]), stále žije, ale nebyla schopná se o osvojenkyni osobně postarat.
2. Osvojenkyně se k návrhu osvojitelky připojila.
3. Soud ve věci provedl dokazování rodným listem osvojitelky, který osvědčuje, že se narodila dne [Datum narození žalobkyně], narozenému dne [datum] v [Anonymizováno] (Slovenská republika), a matce [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [datum] ve [Anonymizováno]. Podle údajů z centrální evidence obyvatel je osvojitelka rozvedená.
4. Dále soud provedl důkaz rodným listem osvojenkyně, který osvědčuje, že se narodila dne [Datum narození žalované], a to matce [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [Datum narození advokáta C], a neznámému otci.
5. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] ze dne 17. 1. 2011, č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne 15. 2. 2011, bylo vyhověno žádosti osvojitelky, aby u tehdy ještě nezletilé osvojenkyně povolil změnu příjmení z „[jméno FO] “ na „[jméno FO] “.6. [jméno FO] [Jméno advokáta C] potvrdila ve své výpovědi před dožádaným Okresním soudem v [Anonymizováno], že proti osvojení své dcery osvojitelkou nemá námitek, protože by se o ni sama osobně nezvládla postarat a protože je ráda, že se dcery „někdo ujme“. Nechce nijak narušovat poměry, na které je její dcera zvyklá, ale ráda by s ní zůstala alespoň v telefonickém kontaktu.7. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z vyjádření [Jméno advokáta C] učinil skutkový závěr o tom, že osvojitelka od narození pečovala o osvojenkyni v rámci pěstounské péče a s ohledem na příznivou rodinnou konstelaci se mezi nimi vytvořilo silné citové pouto, jaké je typické pro matku a dceru.8. Obecné pravidlo pro osvojení zletilého a samotná možnost osvojení zletilého je obsažena v § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník): „Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.“. V průběhu řízení žádné takové okolnosti nevyšly najevo.9. Situace, kdy je možné osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, taxativně vypočítává § 847 odst. 1 občanského zákoníku. V projednávané věci přichází do úvahy použití písm. c) zmíněného ustanovení, podle kterého „osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti“.10. Negativní podmínku osvojení obsahuje § 847 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého „Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů“. Jelikož matka osvojenkyně – paní [Jméno advokáta C] neměla proti osvojení námitek, dospěl soud k závěru, že osvojení s jejími odůvodněnými zájmy být nemůže.11. Následky osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, upravuje odkazem na úpravu osvojení nezletilého ustanovení § 847 odst. 3 občanského zákoníku: „Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.“.12. Na základě shora uvedeného má soud za to, že byly splněny zákonem požadované předpoklady pro to, aby mohlo dojít k osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. Osvojitelka o osvojenkyni pečovala jako o vlastní již v době její nezletilosti. Nejsou zde ani důvody, pro které by osvojení bylo v rozporu s odůvodněnými zájmy biologických rodičů osvojenkyně. Soud tudíž neshledal žádný zákonný důvod, který by bránil tomu, aby návrhu osvojitelky bylo vyhověno, a proto rozhodl tak, jak je ve výrocích uvedeno.13. Pro úplnost soud dodává, že speciální úpravu ve vztahu k dětem osvojence obsahuje § 852 občanského zákoníku: „Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.“.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.