Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

22 C 221/2024

Soud: Okresní soud v HodoníněDatum rozhodnutí: 31. 10. 2024Č. j.: 22 C 221/2024-36Samosoudkyně: JUDr. Kateřina KrůpováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 3. 2025Předmět řízení: zaplacení 29 500 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSHO:2024:22.C.221.2024.1
bezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 500 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 632 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 500 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 7. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 29 500 Kč, avšak žalovaný jí do dnešního dne ničeho nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá vrácení této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na její úkor, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 4. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 7. 12. 2021 poukázala právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [č. účtu] částku 29 500 Kč. O tom, že žalovaný tuto částku skutečně obdržel, svědčí výpis z tohoto účtu z měsíce prosince roku 2021, včetně potvrzení banky, že naposledy uvedený účet je skutečně účtem žalovaného.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14. 4. 2023. K úhradě dlužné pohledávky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou taktéž ze dne 14. 4. 2023, odeslanou dle podacího lístku téhož dne, v níž mu byla k úhradě určena lhůta tří dnů.

5. V souzené věci není najisto postaveno, zda mezi účastníky došlo skutečně k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V souzené věci totiž žalobkyně nepředložila listiny, které by tuto skutečnost spolehlivě prokazovaly. Žalobkyně nicméně nárokovala pouze vrácení poskytnuté částky 29 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud nezkoumal existenci, potažmo platnost či neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že „věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě postupníkovi,“ postoupena na žalobkyni, a ta je proto aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

6. Při právní kvalifikaci takto zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 2991 občanského zákoníku, podle kterého platí, že „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se „[b]ezdůvodně (…) obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“. Jelikož v souzené věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet celkem 29 500 Kč, z nichž žalovaný žalobkyni dosud ničeho nevrátil, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a zavázal ho k vydání tohoto obohacení.

7. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 14. 4. 2023, v níž byla žalovanému dána dodatečná lhůta k plnění v délce tří dnů; odeslání výzvy dnem 14. 4. 2023 žalobkyně prokázala podacím lístkem. Podle ustanovení § 570 odst. 1 občanského zákoníku „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Ustanovení § 573 občanského zákoníku obsahuje domněnku doby dojití a podle tohoto ustanovení se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byl žalovanému dopis doručen dne 19. 4. 2023, a tedy ode dne 20. 4. 2023 vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok však žalobkyně požadovala až od 25. 4. 2023 do zaplacení, v zákonné výši 15 % ročně. Soud tedy žalobě zcela vyhověl.

8. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyně, která byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 180 Kč a z odměny advokáta. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 632 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací