Výrok
I. Řízení se co do zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do zaplacení [částka], smluvní pokuty [částka], zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně ve stanovených splátkách. Žalovaná nesplácela úvěr stanovenými splátkami řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná zůstala dlužna neuhrazenou jistinu [částka] a neuhrazený úrok ve výši [částka] za první měsíc čerpání. Vedle toho žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (za dobu prodlení od [datum] do [datum] v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splatit na základě lustrace žalované ve veřejně dostupných databázích dlužníků a posouzení jejích příjmů a výdajů. Současně žalovaná odesláním žádosti o spotřebitelský úvěr prohlásila, že je schopna úvěr splatit.
2. Posléze žalobkyně zjistila, že před podáním žaloby dne [datum] žalovaná zaplatila na dluh žalobkyni částku [částka]. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud proto řízení v této části zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku. Žalobkyně se dále domáhala pouze částky [částka] a smluvní pokuty [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do výše úvěrového limitu [částka], kterou se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně stanovenými splátkami. V případě prodlení byla žalovaná povinna platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla podepsána za pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaná nejdříve zaregistrovala na webových stránkách žalobkyně www.rerum.cz, kam zadala své osobní údaje (jméno a příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo bankovního účtu, e-mailovou adresu, číslo mobilního telefonu, zaměstnání, výši příjmu) a následně vygenerované heslo. Zároveň potvrdila, že se řádně seznámila s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Smlouva byla podepsána zadáním SMS kódu žalovanou do webového formuláře, přičemž tento kód jí byl zaslán na mobilní telefon. Žalovaná k ověření své identity předložila fotokopii svého pasu a občanského průkazu. Úvěr ve výši [částka] byl žalované poskytnut dne [datum] na její bankovní účet. Dne [datum] žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] (potvrzení o čerpání).
5. V žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] žalovaná uvedla, že je zaměstnaná u společnosti [právnická osoba] Žalovaná uvedla, že má základní vzdělání, je svobodná, měsíční příjmy uvedla ve výši [částka], měsíční výdaje ve výši [částka]. Přitom žalovaná uvedla, že adresu trvalého pobytu má na adrese obecního úřadu v [adresa], [adresa]. V kategorii způsob bydlení uvedla „jiné.“
6. Dále žalovaná doložila výplatní pásky od [právnická osoba], ze kterých soud zjistil, že za březen 2023 obdržela mzdu [částka], za duben 2023 obdržela mzdu [částka], za květen 2023 obdržela mzdu [částka].
7. Dále byl doložen výpis z účtu žalované za dobu od [datum] do [datum] ze kterého soud zjistil, že žalovaná v průběhu dubna 2023 zaslala celkem částku [částka] provozovatelům portálů luckybet.cz, sazka.cz, apollogames.cz, BETANO CZ, ADMIRAL online, PCA, [právnická osoba]., forbescasino.cz, grandwin.cz. Dále v průběhu dubna 2023 obdržela platby od [jméno FO], v celkové výši [částka], platby od [jméno FO] ve výši [částka] a platby od [jméno FO] ve výši [částka]. Dne [datum] a [datum] například obdržela platbu od [jméno FO] v celkové výši [částka] se vzkazem „Lakyn prihodil 300 a prej máš vyhrát!! Pochcan.“Na [Anonymizováno] účet ([Anonymizováno] /[Anonymizováno]) zaslala dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaná dne [datum] obdržela bezhotovostní příjem [částka] a dne [datum] bezhotovostní příjem [částka] od [právnická osoba].
8. Z výpisu z účtu za dobu od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná v průběhu května 2023 zaslala částku [částka] provozovatelům portálů apollogames.cz, ADMIRAL online, PCA, [právnická osoba]., forbescasino.cz, grandwin.cz, casino-kartac.cz. Dále v průběhu měsíce května 2023 obdržela celkem částku [částka] od [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Na [Anonymizováno] účet ([Anonymizováno] /[Anonymizováno]) zaslala dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaná dne [datum] obdržela bezhotovostní příjem [částka] a dne [datum] bezhotovostní příjem [částka] od [právnická osoba]. [jméno FO] [právnická osoba]. obdržela dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. [jméno FO] [právnická osoba]. obdržela dne [datum] částku [částka].
9. Z výpisu z účtu žalované za dobu od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná v průběhu června 2023 zaslala částku [částka] provozovatelům portálů ADMIRAL online, PCA, [právnická osoba]., forbescasino.cz, grandwin.cz. Dále v průběhu měsíce června 2023 obdržela celkem částku [částka] od [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Na [Anonymizováno] účet ([Anonymizováno] /[Anonymizováno]) zaslala dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaná dne [datum] obdržela bezhotovostní příjem [částka], dne [datum] bezhotovostní příjem [částka] a dne [datum] bezhotovostní příjem [částka] od [právnická osoba]. [jméno FO] [právnická osoba]. obdržela dne [datum] částku [částka]. Ke dni [datum] byl zůstatek na účtu žalované [částka].
10. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] zesplatnila úvěr k uvedenému dni, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou stanovených splátek úvěru. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy s tím, že jinak bude ve věci podána žaloba. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku žalované odeslána dne [datum].
11. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě kterého „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalobkyně měla povinnost posoudit před sjednáním smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, která jednala jako spotřebitel, když „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy,pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Dále třeba odkázat na § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje, že „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1“.
12. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že si žalobkyně řádně ověřila pravidelné příjmy žalované na základě předložených výplatních pásek. V tomto směru nelze žalobkyni nic vytknout. K předloženému výpisu z účtu lze v obecné rovině uvést, že zpravidla slouží jako dostačující doklad o majetkové situaci žalované. Z předloženého výpisu z účtu žalované ovšem nelze mít za prokázané, jaké částky žalovaná vynakládá za ubytování (za případný nájem a platby energií). Jak uvedl Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], „má-li být zachován smysl a účel dané úpravy, není toto odborné posouzení možné bez skutečného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale i alespoň základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele předpokládat.“ Soud nemohl zjistit výši mandatorních výdajů a nákladů na bydlení žalované, neboť žádné doklady k tomuto nebyly doloženy. Výdaje žalované na bydlení nelze mít za ověřené, přestože zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každého člověka a nelze je v případě potřeby ihned snížit. Náklady na bydlení jsou významnou položkou rozpočtu spotřebitele a jejich ověření není spojeno s nepřiměřenými překážkami, když je možno snadno provést fotografii (kopii nájemní smlouvy či dokladu SIPO) i třeba jen prostřednictvím mobilního telefonu. Žalobkyni nebylo nadto ani známo, zda žalovaná bydlí v nájmu nebo ve vlastním bytě, ani bytové poměry žalované a vzala bez dalšího v rozporu s požadavkem odborné péče za platný žalovanou uvedený údaj o měsíčních výdajích v celkové výši [částka]. K tomu soud dále dodává, že ve vztahu k dalším životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje) se v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však neplatí v případě nákladů na bydlení, které se mohou případ od případu významně lišit. Pokud tedy žalobkyně neměla informace o nákladech na bydlení žalované, je její posouzení úvěruschopnosti neúplné, proto nemohlo být provedeno s odbornou péčí.
13. Pochybnosti žalobkyně o schopnosti žalované řádně uhradit celý závazek z podepsané smlouvy měla ostatně vzbudit i skutečnost, že žalovaná opakovaně zasílala vyšší finanční částky na on-line sázení. Sázení je obecně bráno jako riziková činnost, poskytovatel úvěru musí na takové transakce nahlížet jako na rizikové především v případě, že spotřebitel utrácí za tímto účelem částky v řádech vyšších stovek až tisíců korun měsíčně. Žalovaná přitom vynakládala za on-line sázení každý měsíc částky v řádech statisíců, jen za duben 2023 takto utratila minimálně [částka], za květen 2023 minimálně částku [částka], za červen 2023 minimálně částku [částka], přičemž její pravidelný příjem ze zaměstnání byl pouze okolo [částka] měsíčně. Příjmy ze sázkové činnosti (např. od [právnická osoba]), ani příjmy od třetích osob (zřejmě spojené opět se sázkovou činností žalované) rovněž nelze považovat za pravidelný příjem, na který je možno se spoléhat, když zisk či výhra zde jsou z větší části založeny na náhodě, pročež je možné, že v některých měsících bude toto sázení generovat pouze finanční ztrátu. Běžné měsíční výdaje žalované za on-line sázení tak převyšovaly její pravidelné a zaručené příjmy ze zaměstnání.
14. Posouzením obsahu předložených listinných dokladů nebylo podle soudu možné dospět k jinému závěru, než že finanční situace žalované není uspokojivá, žalovaná značné finanční prostředky používá na on-line sázení, které navíc ani negeneruje pravidelný a zaručený zisk, a naopak může vést k vysoké finanční ztrátě. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by byla žalovaná lustrována ve známých registrech dlužníků a že by bylo řádně zkoumáno, zda nemá sjednané další úvěry. Při posuzování úvěruschopnosti nejde jen o prosté vyžádání si podkladů o majetkové situaci spotřebitele, ale rovněž o jejich kritické zhodnocení. Žalobkyně ani nedoložila, že by dostatečně s odbornou péčí zkoumala a ověřovala výdajovou stránku žalované (náklady na bydlení, osobní výdaje, sjednané úvěry). Žalovaná přitom měla být schopna úvěr splatit z příjmu ze zaměstnání, a nikoliv z dalších posléze sjednaných úvěrů, popř. příjmů ze sázení, v opačném případě lze konstatovat, že žalovaná je neúvěruschopná.
15. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že za dané situace nelze učinit závěr o tom, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit výdajovou stránku žalované a tedy to, zda je schopna úvěr splatit. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná, když podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ S ohledem na to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost dostatečně doložit, že (s kladným výsledkem) s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované i když jí poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., který stanoví, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“
16. Na základě shora předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], dne [datum] žalovaná zaplatila na dluh žalobkyni částku [částka] a zůstala jí dlužna [částka]. Žalovaná žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (podle § 2991 odst. 2 o. z., „se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl atd.“) zůstala dlužna částku [částka]. Žalobkyni vzniklo i právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který stanovuje, že „po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost dnem, do kterého byla žalovaná povinna plnit na základě výzvy žalobkyně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). K vrácení bezdůvodného obohacení byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou odeslanou jí dne [datum], ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání plnění – bezdůvodného obohacení. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované uvedená výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že „došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání,“ tedy dne [datum]. Žalovaná byla na základě výzvy povinna plnit do 3 dnů, tj. do [datum]. Soud proto podle § 1970 o. z. přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně, tj. ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II. rozsudku). Ve zbytku požadovaného nároku, tedy co do částky jdoucí nad rámec dlužné jistiny a přiznaných zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl (výrok III. rozsudku).
17. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., stejně jako lhůtu k plnění stanovenou žalobkyní v předžalobní výzvě, od níž se odvíjí prodlení žalované, soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení pasivní a nesdělila soudu své aktuální finanční možnosti.
18. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] + zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky[částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], tj. celkem v částce [částka]. Žalovaná byla úspěšná co do částky [částka] + smluvní pokuta [částka] + zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] + zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] + zákonný úrok z prodlení 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] + [částka] + zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], tj. celkem v částce [částka]. Žalobkyně byla neúspěšná i v částce, ve které bylo řízení částečně zastaveno, neboť bylo zastaveno z důvodů na straně žalobkyně, když žalovaná zaplatila dluh částečně již před podáním žaloby. Protože v řízení byla převážně úspěšná žalovaná, měla by nárok na náhradu nákladů řízení, protože žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.