Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 47 182,36 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 47 182,36 EUR od 28. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 128 410 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalované.
III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů ve výši 2 800 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 47 182,36 EUR s příslušenstvím s tím, že s žalovanou a jejím manželem uzavřel dne 22. 10. 2021 smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], na jejímž základě měl zhotovovat dílo „[Anonymizováno], [adresa] “. Výlučným vlastníkem nemovité věci, na které stavební práce probíhaly, tj. pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rod. dům, zapsaném na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], je žalovaná. Podle smlouvy však prakticky postupováno nikdy nebylo, protože postup prací, cena a termín provedení díla se průběžně měnil. Veškeré dodávky a průběh prací byl průběžně mezi stranami odsouhlasován. Poté, co žalovaná odmítla práce hradit, došlo k jejich pozastavení a následně k ukončení spolupráce. Dílo bylo žalobcem zhotoveno do stadia, kdy jeho hodnota dosáhla částky 5 417 139 Kč, a to dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], aut. ing. ze dne 26. 9. 2022, č. [hodnota] -[Anonymizováno], přičemž žalovaná uhradila žalobci toliko 3 666 863,80 Kč. Protože se žalovaná na díle obohatila, měla by žalobci vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu těchto částek. Žalobce však po žalované žádá úhradu nižší částky, a to shora uvedených 47 182,36 EUR s příslušenstvím, jež byly vyúčtovány fakturou č. [IBAN] ze dne 25. 9. 2022, splatnou dne 27. 10. 2022. Žalovaná tuto částku neuhradila, přičemž se opírá o výsledky znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 5. 2023, č. [RČ], dle kterého byly provedené stavební práce po zohlednění vad díla oceněny na 3 283 123 Kč. Tento posudek je ale dle názoru žalobce nepoužitelný, neboť znalkyně v něm popisuje vady díla, k čemuž nemá oprávnění, posudek dále postrádá jakékoli výpočty a položkový rozpočet i samotný posudek není řádně odůvodněn, znalkyně nemá sama oprávnění k rozpočtové činnosti. Nadto byl žalovaný zkrácen na svých právech, neboť se nemohl účastnit místního šetření, které proběhlo pro potřeby vypracování znaleckého posudku, takový posudek není nestranný a byl znalkyní vypracován na základě jednostranného zadání žalovanou. Co se týče vad a nedodělků, k těmto žalobce uvádí, že nebyly vytknuty řádně ani včas, přičemž má za to, že veškeré práce byly provedeny řádně. Stavební dozor průběžně veškeré práce přebíral a odsouhlasoval a k vytknutí vad došlo zcela účelově až po přerušení prací.
2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a nárok žalobce neuznala ani zčásti. Učinila nesporným, že původní smlouva o dílo byla natolik měněna, že z ní nelze vycházet ani co do ceny ani co do termínu zhotovení díla. Podle této smlouvy nebylo vůbec postupováno a následné práce byly realizovány již bez výslovné dohody na ceně. Hodnota výstupů plnění žalobce, tedy jím realizovaných stavebních prací na nemovitosti žalované, však nedosahuje částky, již žalobce nárokuje, kdy naopak ze strany žalované bylo uhrazeno více, než činí tato hodnota. Práce žalobce navíc nebyly odvedeny v řádné kvalitě, dílo mělo vady, vznikly nedodělky, jež mají přímý vliv na cenu díla. Žalovaná uhradila žalobci celkem částku v souhrnné výši 3 666 863,80 Kč. Reálná hodnota žalobcem poskytnutého plnění činí dle znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] částku 3 525 475 Kč, kterou je nutno v souvislosti s vadami dále ponížit o částku 242 352 Kč. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaná hodnotu plnění poskytnutého žalobcem již přeplatila a žaloba není důvodná.
3. Strany učinily nesporným, že mezi stranami sice byla uzavřena smlouva o dílo, podle ní však nebylo postupováno, neboť objem prací, cena a termín provedení díla se postupně měnil. Žalobce tak provedl pro žalovanou práce, jejichž výčet je uveden ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Žádná dohoda o volbě práva pak dle shodného tvrzení účastníků sjednána nebyla.
4. Soud dále ve věci provedl dokazování níže specifikovanými listinami a výslechy znalců. Na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.
5. Z výpisu z katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] ze dne 8. 6. 2023 soud zjistil, že nemovitá věc, na které probíhaly stavební úpravy, je ve výlučném vlastnictví žalované.
6. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 5. 2023, č. [RČ], a z následného výslechu znalkyně soud zjistil, že znalkyně stanovila obvyklou cenu prací, které byly provedeny v rámci rekonstrukce rodinného domu č. p. [adresa] v časovém období od 10. 11. 2021 do 26. 9. 2022 na částku 3 525 475 Kč včetně DPH. Zjištěné vady pak ocenila částkou 242 352 Kč včetně DPH. Znalkyně vycházela ze stavebně právní dokumentace, výkresové dokumentace, fotodokumentace a dále z místního šetření, které proběhlo dne 13. 2. 2023 za přítomnosti manžela žalované a stavebního dozoru [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce se jej neúčastnil. Znalkyně při ocenění provedených stavebních prací vycházela z metodiky položkového rozpočtu. K vypracování posudku byl přizván i konzultant v oboru rozpočtování stavebních prací, [tituly před jménem] [jméno FO].
7. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], aut. ing., ze dne 17. 1. 2023, č. [hodnota] -[Anonymizováno], soud zjistil, že tento znalec vypracoval znalecký posudek, kterým ocenil „nemovitosti po provedení stavebních prací na rekonstrukci a stavebních úpravách (nákladové zhodnocení nemovitosti vlivem provedené dílčí rekonstrukce)“. Znalec popsal svůj znalecký úkol jako ocenění rodinného domu po provedení rekonstrukce včetně víceprací s tím, že účelem znaleckého posudku je zjištění vložených investic dodavatelskou firmou do rekonstrukce stavby. Dále uvedl, že ocenění prací provádí nákladovou cenou pro časový úsek od 22. 11. 2021 do 26. 9. 2022. Při svém výslechu pak znalec doplnil, že nezjišťoval cenu prací, ale cenu zhodnocení nemovitosti, ke kterému došlo v důsledku činnosti žalobce. Znalec postupoval tak, že procentuálně ocenil míru provedení jednotlivých konstrukcí, vyšel přitom z cenových ukazatelů pro rok 2021-2022 stanovených Českým statistickým úřadem, přitom stanovil odchylku 15 %, neboť cena stavby se může lišit v závislosti na dodavateli. Nejedná se tedy o obvyklou cenu. Takto stanovená nákladová cena a obvyklá cena prací se dle vyjádření znalce neliší. Vady a poruchy staveb nehodnotil, to je mimo jeho odbornost. Prohlídka na místě byla provedena za přítomnosti všech zúčastněných stran. Cenu zhodnocení nemovitosti v důsledku provedené rekonstrukce znalec vyčíslil částkou 5 417 139 Kč s odchylkou + - 15 %.
8. Soud nechal ve věci dále vypracovat revizní znalecký posudek (znalecký posudek znalce [jméno FO] ze dne 19. 11. 2025, č. [Anonymizováno]), přičemž z něj vyplývá závěr, že obvyklá cena stavebních prací provedených žalobcem činí celkem 3 650 212,60 Kč, přičemž částka nutně vynaložená na odstranění vad činí 47 903 Kč. Znalec provedl revizi cenové úrovně, která byla použita při ocenění provedených stavebních prací v položkovém rozpočtu, dále ověřil podle metodiky rozpočtování, zda byly použity a uplatněny položky technologicky související a dále položky vedlejších rozpočtových nákladů. Vyjádřil se dále k již podaným znaleckým posudkům ve věci a konstatoval, že pro zjištění obvyklé ceny provedených stavebních prací je metodika položkového rozpočtu ověřitelná a jednoznačně přesnější, neboť v položkovém rozpočtu jsou u jednotlivých položek uvedeny výkazy výměr, které jsou jednoduše ověřitelné. Znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] velmi přesně a věrohodně stanovuje cenu provedených prací, naproti tomu metodika zvolená při vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] způsobuje určitou nepřesnost ve výpočtu, neboť se u ocenění rekonstrukcí staveb odhaduje procentní míra jednotlivých konstrukčních dílů.
9. Fakturou č. [IBAN] vystavenou žalobcem dne 25. 9. 2022, splatnou dne 2. 10. 2022, byly žalobcem vyúčtovány „služby ke dni 25. 9. 2022“, a to v částce 47 182,36 EUR.
10. Žalobce se svého nároku vůči žalované domáhal předžalobní výzvou ze dne 17. 10. 2022 a následně další předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2023. Na tyto výzvy reagovala žalovaná dopisem ze dne 11. 10. 2022, jehož přílohu tvořila listina nazvaná „Soubor reklamovaných vad, poškození a nedodělků RD manželů [jméno FO], [adresa] k datu 11. 10. 2022“ a odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] o stavu rozestavěnosti k 26. 9. 2022 s posouzením kvality provedených prací a dále dopisem ze dne 31. 10. 2022, kterými nárok žalobce neuznala s tím, že jej pokládá za nedůvodný.
11. Z emailové korespondence z období 11. 10. 2022 – 19. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná vytkla žalobci vady díla, ten ale žádné vady neuznává.
12. Soud neprovedl stranami navržené důkazy, a to smlouvu o dílo ze dne 22. 10. 2021, neboť strana samy uvedly, že podle této smlouvy nepostupovaly. Nebyl proveden ani důkaz přehledem realizovaných plateb žalované, neboť výše částky uhrazená žalovanou nebyla mezi stranami sporná. Nebyly provedeny ani důkazy fotografiemi, fakturami dodavatelů, kteří rekonstrukci dokončovali, či bankovními doklady o úhradách žalované (tyto listiny nebyly navíc ani žalovanou doloženy), účastnickými výslechy žalobce a žalované, svědeckým výslechem manžela žalované [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], e-mailovou zprávou ze dne 25. 9. 2023 a 30. 5. 2023, kterou byl postoupen žalobci znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], cenovými nabídkami, dodacími listy a vyúčtováním žalobce. Veškeré tyto důkazy soud pokládá za nadbytečné. Rozsah provedených prací byl mezi stranami nesporný, jejich cena byla stanovena znaleckým posudkem. Navržené listinné důkazy či výslechy svědků a účastníků tak nemohli přinést žádná další podstatná zjištění ve věci.
13. S ohledem na skutečnost, že žalobce je podnikající fyzickou osobou se sídlem na Slovensku, soud se předně musel zabývat otázkou, jaký právní řád je ve věci nutno aplikovat, tedy zda český či slovenský. Soud určil rozhodné právo dle příslušných ustanovení kolizních norem, a to konkrétně dle článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého „aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.“ Současně platí, že bez ohledu na výše uvedené si mohou strany zvolit právo rozhodné pro spotřebitelskou smlouvu (čl. 6 odst. 2 věta první téhož nařízení). Při přípravném jednání soudu účastníci shodně uvedli, že žádná dohoda o volbě práva mezi nimi sjednána nebyla. Posuzovaná smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako spotřebitelkou s obvyklým bydlištěm v České republice a žalobcem jako podnikatelem se sídlem podnikání ve Slovenské republice. Za situace, kdy dílo mělo být prováděno a bylo prováděno v České republice, nejde o případ výluky podle čl. 6 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení, neboť služby neměly být spotřebitelce poskytnuty výlučně v jiné zemi než v zemi jejího obvyklého bydliště. Jsou-li současně splněny podmínky čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I, tedy že podnikatel provozoval svou činnost v České republice nebo ji na Českou republiku zaměřoval a smlouva spadá do rozsahu této činnosti, řídí se smlouva právem České republiky.
14. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
15. Soud má na základě předložených důkazů za prokázané, že žalobce na straně jedné a žalovaná na straně druhé sice uzavřeli dne 22. 10. 2021 smlouvu o dílo podle § 2586 o. z., na základě této smlouvy však žádné práce prováděny nebyly. Protože ale určité práce žalobce se souhlasem žalované provedl, ústní dohoda o konkrétní podobě díla (odlišného od díla specifikovaného v písemné smlouvě) tak mezi těmito stranami uzavřena byla. Zároveň bylo stranám zřejmé, že mezi nimi vznikl úplatný závazek (žádná ze stran netvrdila, že by plnění poskytované zhotovitelem mělo být bezúplatné). Soud tedy uzavírá, že mezi stranami byla sjednána ústní smlouva o dílo bez určení ceny díla. Skutečnost, že cena díla nebyla mezi účastníky výslovně sjednána konkrétní částkou, sama o sobě nebrání vzniku smlouvy, neboť podle § 2586 odst. 2 o. z. se při vůli stran uzavřít smlouvu i bez určení ceny použije cena obvyklá. Smlouva o dílo proto mohla vzniknout i bez předchozí dohody o přesné výši ceny. V podstatných náležitostech tedy smlouva o dílo vyhovuje příslušným ustanovením zákona (je dostatečně zřejmé, kdo jsou smluvní strany, jaké dílo má být provedeno a že jde o úplatný závazek) a žalobci tak vznikl nárok zaplacení obvyklé ceny díla.
16. Protože rozsah provedených prací byl mezi stranami nesporný, strany shodně uvedly, že žalobce pro žalovanou provedl práce, jež jsou konkrétně specifikovány ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], bylo nutno dořešit otázku obvyklé ceny díla. Za tím účelem si každý z účastníků nechal vypracovat svůj znalecký posudek. Žalobce soudu předložil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento posudek samotný, ani znalec na jednání soudu slyšený, však soud nepřesvědčil o správnosti svých závěrů. Předně znalec v písemném znaleckém posudku uvádí, že oceňuje zhodnocení nemovité věci, nikoliv obvyklou cenu prací. Tuto cenu zhodnocení přitom stanovil nákladovým způsobem, kdy pracuje s určitým odhadem provedení jednotlivých konstrukčních prvků, což vnáší do výsledku subjektivitu a snižuje jeho přesnost (sám znalec připouští odchylku až 15 %). Tato metoda nepracuje s konkrétně provedenými pracemi a jejich skutečným rozsahem, ale s abstraktním modelem stavby. Obvyklá cena je přitom definována právě jako cena dosažitelná v obvyklém obchodním styku (§ 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů). Znalec tedy odhadl reprodukční cenu stavby, tj. kolik by stála nová stavba podle modelových ukazatelů, nikoli kolik stojí konkrétní provedené práce na trhu. Toto ocenění tedy neodráží skutečné smluvní a tržní ceny. Soud uznává, že nákladová metoda může mít význam jako pomocný nebo kontrolní ukazatel, nebo může být aplikována v situacích, kdy nejsou dostupná použitelná tržní srovnání. To ale není tento případ. Soud tak za závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nevycházel, neboť jím použitou metodu pokládá za nevhodnou.
17. Naopak metoda položkového rozpočtu použitá znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] a revizním znalcem [jméno FO] Lupieńskim lépe odpovídá požadavku na zjištění obvyklé ceny prací, protože vychází z konkrétního rozsahu plnění, je transparentní, kontrolovatelná a opřená o reálné jednotkové ceny stavebních prací. Z těchto důvodů lze dovodit, že pro účely stanovení obvyklé ceny provedených stavebních prací je metoda položkového rozpočtu přesnější a vhodnější než obecná nákladová metoda založená na reprodukčních cenách. Vůči znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud nemá podstatnější výhrady, kdy jej hodnotí jako precizní a řádně odůvodněný s tím, že znalkyní provedená metodika je vhodná a lehce ověřitelná. Ostatně i ve věci ustanovený revizní znalec [jméno FO] hodnotí tento znalecký posudek pozitivně. Pokud žalobce znalkyni vytýkal, že posuzování vad stavby je mimo její odbornost a na posouzení této otázky nemá specializaci, soud se s touto námitkou neztotožňuje. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] je vedena v seznamu znalců, tlumočníků a překladatelů vedeného [právnická osoba] pro obor znalecké činnosti ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a dále pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a stavby průmyslové. Do tohoto seznamu byla zapsána dne 29. 11. 2000, tj. za účinnosti zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Tato dřívější právní úprava účinná do 31. 12. 2020 pojem znalecké specializace vůbec výslovně neupravovala a znalce zavazovala pouze k výkonu činnosti v rámci oboru a odvětví, pro něž byl jmenován. Specializace se objevovala jen v podzákonných či interních materiálech (např. § 6 odst. 8 Instrukce č. 8/2017 Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 11. 2017, č. j. MSP-26/2014-OJD-ORG/32, o správním řízení ve věcech znalců a tlumočníků a o některých dalších otázkách), v praxi měla spíše informativní význam jako vodítko při výběru znalce. Specializace tedy nebyla obecně považována za právně závaznou, a proto nebylo vyloučeno, aby znalec zpracoval posudek i mimo svou deklarovanou specializaci, pokud postupoval odborně správně (lege artis). Naproti tomu současná právní úprava účinná od 1. 1. 2021 (zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech) již specializaci výslovně zahrnuje do rozsahu znaleckého oprávnění. Znalec si ji může zvolit dobrovolně, avšak pokud tak učiní, je jí striktně vázán a nesmí ji při výkonu činnosti překračovat. Pokud si specializaci nezvolí, musí být schopen pokrýt celé odvětví. Tím se specializace posunula z původně nezávazného, informativního prvku do roviny právně závazného omezení rozsahu znalecké činnosti. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] však žádnou specializaci, jak již bylo uvedeno shora, v seznamu znalců zapsanou nemá. Je tak oprávněna působit v celém oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové. V rámci tohoto oboru a odvětví je oprávněna posuzovat, jaké konkrétní práce byly žalobcem provedeny, jaký byl jejich rozsah a zda práce vykazovaly nějaké vady. Znalkyni nelze v rámci tohoto oboru a odvětví upřít ani oprávnění ke stanovení ceny provedení stavebních prací, a to i přesto, že se soudu jeví vhodnější, pokud cenu stavebních prací stanovuje znalec se zaměřením na rozpočtování staveb. Ve vztahu k námitce žalobce stran přibrání osoby konzultanta soud připomíná, že přibrání osoby konzultanta umožňuje výslovně § 23 zákon č. 254/2019 Sb., vyžaduje-li to povaha věci. Protože znalkyně tuto okolnost ve znaleckém posudku uvedla, nelze znalkyni v rámci jí zvoleného postupu ničeho vytknout.
18. Vzhledem k tomu, že se ale žalobce neměl možnost účastnit místního šetření, které proběhlo za účelem vypracování znaleckého posudku, a neměl se tak možnost k věci vyjádřit, bylo zadáno vyhotovení revizního znaleckého posudku. Soud se rozhodl pro ustanovení znalce, který má v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady přímo vytčenou specializaci na posouzení a rozsah provedených stavebních prací z hlediska cen a současně má i v rámci oboru stavebnictví, odvětví stavební odvětví různá i specializaci na pozemní stavby, poruchy a vady staveb, rekonstrukce staveb. Znalec [jméno FO] ve svém revizním znaleckém posudku závěry [tituly před jménem] [jméno FO] více méně potvrdil, její metodu označil za jednoznačně přesnější. Ze závěru revizního znaleckého posudku znalce [jméno FO] pak vyplývá, že obvyklá cena stavebních prací provedených na nemovitosti žalované činí celkem 3 650 212,60 Kč včetně DPH. Cenu víceprací za odstranění vad pak stanovil na 47 903 Kč včetně DPH. Žalobce sice namítal, že by revizní znalecký posudek měl oceňovat pouze práce, které byly žalobcem vyúčtovány poslední neuhrazenou fakturou. Soud však toto jeho přesvědčení nesdílí. Žalobce svou žalobou uplatnil nárok na zaplacení obvyklé ceny díla a pokud žalovaná namítala, že obvyklou cenu díla žalobci zcela uhradila, nezbylo soudu než zjistit obvyklou cenu všech provedených prací, jinak by námitka žalované zůstala nevypořádána.
19. Pokud tedy znalec [jméno FO] dospěl k závěru, že obvyklá cena žalobcem provedených prací je 3 650 212,60 Kč včetně DPH, přitom žalovaná žalobci uhradila celkem 3 666 863,80 Kč, je zjevné, že žalovaná žalobci obvyklou cenu díla uhradila a není žalobci cokoliv dlužna. Za této situace nebylo nutné zabývat se podrobněji námitkou žalované, že provedené dílo vykazovaly vady a námitkou žalobce, že tyto vady nebyly žalovanou včas a řádně vytknuty. Soud tedy uzavřel, že žaloba je nedůvodná, a proto ji zamítnul.
20. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 128 410 Kč. Aplikace ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. zde nepřichází v úvahu, neboť žalovaný nebyl ve sporu ani z části úspěšný, navíc podle judikatury (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 2013 č. j. 1 Cmo 229/2013-350) nejistota o výši plnění na základě znaleckého posudku může být při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohledněna jen tehdy, neznal-li částečně úspěšný účastník na počátku řízení výši jím uplatněného nároku a ani znát nemohl, a nikoliv tehdy, kdy při určení výše nároku vycházel z jiných (fundovaných) důkazů, jak tomu bylo právě v tomto případě.
21. Náklady žalované sestávají z nákladů právního zastoupení. Advokátka žalované učinila ve věci celkem deset úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a to převzetí a příprava zastoupení dne 31. 8. 2023, písemné podání – reakce na předžalobní výzvu ze dne 31. 10. 2022, vyjádření ve věci z 4. 9. 2023, vyjádření ve věci z 12. 2. 2024, účast na jednání soudu dne 17. 6. 2024 (jednání trvalo 135 minut, jedná se tedy o dva úkony), vyjádření ve věci z 8. 10. 2024, účast na místním šetření dne 13. 8. 2025, účast na jednání soudu dne 28. 5. 2026 a jeden úkon dle § 11 odst. 2 a. t. (účast na přípravném jednání dne 16. 5. 2024). Vzhledem k tomu, že předmět řízení je vyjádřen v cizí měně, tarifní hodnota se v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 241/2015 z 15. 1. 2016 přepočítává na české koruny podle kurzu ČNB pro nákup valut platného vždy v době započetí každého úkonu právní služby. Při tarifní hodnotě 1 135 915,317 Kč při kurzu 24,075 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za převzetí a přípravu zastoupení dne 31. 8. 2023 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku 12 860 Kč; při tarifní hodnotě 1 155 260,085 Kč při kurzu 24,485 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za písemné podání – právní rozbor z 31. 10. 2022 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku 12 940 Kč; při tarifní hodnotě 1 137 330,788 Kč při kurzu 24,105 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za vyjádření ve věci z 4. 9. 2023 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku 12 860 Kč, při tarifní hodnotě 1 189 703,207 Kč při kurzu 25,215 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za vyjádření ve věci z 12. 2. 2024 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku 13 060 Kč, při tarifní hodnotě 1 166 112,027 Kč při kurzu 24,715 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za účast na přípravném jednání dne 16. 5. 2024 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve spojení s § 11 odst. 2 a. t. částku 6 490 Kč, při tarifní hodnotě 1 165 404,292 Kč při kurzu 24,700 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za účast na jednání soudu dne 17. 6. 2024 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku 25 960 Kč (jednání trvalo 135 min, tj. za 2 úkony po 12 980 Kč), při tarifní hodnotě 1 194 421,443 Kč při kurzu 25,315 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za vyjádření ve věci z 8. 10. 2024 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 částku 13 100 Kč, při tarifní hodnotě 1 154 552,349 Kč při kurzu 24,470 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za účast na místním šetření dne 13. 8. 2025 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném do 14. 1. 2026 částku 12 940 Kč a při tarifní hodnotě 1 146 295,436 Kč při kurzu 24,295 Kč/EUR činí sazba mimosmluvní odměny za účast na jednání soudu dne 28. 5. 2026 dle § 7 bod 6 a. t. ve znění účinném od 15. 1. 2026 částku 12 900 Kč. Celkem tak odměna právní zástupkyně žalované činí 123 110 Kč.
22. Dále zástupkyni žalované podle § 13 odst. 4 a. t. náleží paušální náhrada hotových výdajů, a to ve výši 300 Kč za každý z úkonů učiněný do 31. 12. 2024 (tj. celkem 2 400 Kč) a ve výši 450 Kč za úkony učiněné po tomto datu (tedy za účast na místním šetření a účast na jednání soudu dne 28. 5. 2026, tj. celkem 900 Kč), dohromady pak zástupkyni žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 300 Kč.
23. Zástupkyni žalované dále náleží náhrada za promeškaný čas v počtu čtyř půlhodin po 100 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za cestu na přípravné jednání dne 16. 5. 2024 a jednání soudu dne 17. 6. 2024 na trase [adresa] a zpět (1 cesta o vzdálenosti přibližně 50 km trvá cca 45 min), a dále za tutéž trasu v počtu čtyř půlhodin po 150 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 za cestu na místní šetření dne 13. 8. 2025 a jednání soudu dne 28. 5. 2026, celkem tedy náhrada za promeškaný čas činí částku 2 000 Kč.
24. Celkem náhrada nákladů řízení činí 128 410 Kč. Právní zástupkyně žalované není plátcem DPH.
25. Výrok o nákladech řízení státu (III.) se opírá o ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud usnesením ze dne 16. 7. 2024, č. j. 23 C 91/2023-269, přiznal znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] za účast u jednání soudu dne 17. 6. 2024 časovou odměnu ve výši 2 800 Kč. Státu tak vznikly náklady v této výši a podle výsledku sporu má stát proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 800 Kč.