Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 295,89 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 295,89 Kč od 17. 10. 2022 do 18. 12. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 295,89 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 531 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 295,89 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2022, kterou s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz. Na základě uvedené smlouvy žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit nejpozději do 16. 10. 2022, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 295,89 Kč. Zažalovaná pohledávka byla nejprve postoupena na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni. Žalovaný neuhradil dluh v termínu splatnosti, a proto se žalobkyně po něm domáhá úhrady částky 10 295,89 Kč. Za účelem posuzování úvěruschopnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází dostupných na stránkách www.nebankovni-registr.cz, www.ispis.cz, prostřednictvím registru CRIF a EUCB. Původní věřitelka ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi jeho doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána 10% rezerva mezi příjmy a výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, tj. částce 3 410 Kč. Na základě provedené lustrace nevznikly pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla dne 24. 8. 2022 podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaném částku 10 000 Kč, kterou se zavázal splatit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 23. 9. 2022, společně s úrokem v sazbě 36 % ročně ve výši 295,89 Kč a poplatkem ve výši 798,82 Kč v případě včasné úhrady a 3 994,11 Kč při překročení doby splatnosti. Dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 10. 2022 byla mezi účastníky nově sjednána splatnost půjčky ke dni 16. 10. 2022. Celková částka, která měla být splacena k novému datu splatnosti činila 14 290 Kč.
4. Smlouva byla podepsána za pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaný zaregistroval na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně www.[Anonymizováno].cz), následně potvrdil, že se seznámil s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi a smlouvu podepsal vepsáním elektronického kódu do elektronického formuláře. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne 24. 8. 2022 na bankovní účet, což bylo zjištěno z potvrzení o platbě. Žalovanému byly poskytnuty i standardní informace o spotřebitelském úvěru.
5. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným nejprve postoupena na společnost [právnická osoba] [Anonymizováno] a poté smlouvou ze dne [datum] na stávající žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 9. 12. 2023, odeslaným téhož dne, informovala žalovaného jednak o postoupení pohledávky a jednak ho vyzvala k úhradě dluhu do 3 dnů od obdržení dopisu.
6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že nenavrhuje žádných dalších důkazů.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalovaný podepsali dne 24. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka], na základě které byla poskytnuta žalovanému na jím určený bankovní účet částka 10 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ve smyslu § 1879 o. z., která je tak aktivně legitimována k vymáhání zažalovaného dluhu.
13. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.
14. Žalobkyně v rámci žaloby stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje ani podklady týkající se majetkových poměrů přímo žalovaného a ani výsledky lustrace žalovaného v poukazovaných registrech. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Soudem současně musí být přezkoumatelné, že úvěruschopnost byla posuzována, proto musí být žalobkyní k posouzení této skutečnosti předloženy doklady. Jelikož tedy nebylo prokázáno, že ze strany poskytovatele úvěru byla řádně splněna povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny se zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny.
15. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 10 000 Kč, ze které žalovaný po jejím poskytnutí ničeho nevrátil. Žalovaný žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, nadále dluží 10 000 Kč. Soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy žalobkyni naopak nepřiznal právo na kapitalizovaný úrok ve výši 295,89 Kč.
16. Částečně důvodným podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. shledal soud požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, které požadovala od 17. 10. 2022 do zaplacení ze zažalované částky 10 295,89 Kč. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou dne 9. 12. 2023 ve lhůtě do 3 dnů od jejího doručení, tj. do 18. 12. 2023. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě úroků z prodlení v požadované výši 15 % ročně od 19. 12. 2023 do zaplacení, a to z přisouzené jistiny 10 000 Kč. Ve zbytku požadovaných úroků z prodlení je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku II. rozsudku, neboť po uvedenou dobu, resp. co do uvedené částky, nebyl žalovaný v prodlení.
17. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu procesního úspěchu a účastníků. Žalobkyně požadovala po žalovaném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku dne 25. 9. 2024 včetně příslušenství zaplacení částky 13 300,03 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 11 158,9 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 84 % a z 16 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé včetně doplnění žaloby, které soud považoval za jeden úkon). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 68 %, tedy 1 531 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval dle § 14b vyhlášky, neboť se jedná o řízení zahájené ustáleným a opakovaně používaným vzorem, který žalobkyně používá u tohoto soudu ve skutkově a právně obdobných věcech (například řízení vedené pod sp. zn. 27 C 10/2024, 27 C 51/2023, 27 C 155/2024).
18. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., stejně jako lhůtu k plnění stanovenou žalobkyní v předžalobní výzvě, od níž se odvíjí prodlení žalovaného, soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaný byl pasivní, pročež soudu nejsou známy jeho aktuální finanční možnosti.