Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 484 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3,43 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 484 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 4 161,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 32,95 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 8 484 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 161,42 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala původně zaplacení částky 12 733,94 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 26. 4. 2023, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] Žalovaná obdržela částku 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 058,24 Kč ve 12 splátkách po 2 171,52 Kč měsíčních. Posléze byla smlouva změněna a doplněna dodatkem - smlouvou ze dne 26. 6. 2023. Na základě tohoto dodatku byl předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 14 286,73 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit v 11 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 171,52 Kč. Žalovaná se s jistinou úvěru zavázala uhradit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 9 599,99 Kč. Celkově se tak zavázala uhradit částku ve výši 23 886,72 Kč, a to nejpozději do 26. 5. 2024. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, celkem uhradila 6 516 Kč, a proto byl úvěr ke dni 27. 12. 2023 zesplatněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena ke dni 5. 1. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 12 645,42 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 137,31 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné pohledávky ve výši 36,38 Kč za období od 28. 12. 2023 do 4. 1. 2024 a zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 12 645,42 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně po žalované dále požadovala smluvní pokutu ve výši 88,52 Kč, počítanou ve výši 0,1 % denně z částky 12 645,42 Kč od 28. 12. 2023 do 4. 1. 2024.
2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět co do částky 5 287,31 Kč představující kapitalizovaný úrok a náklady na upomínání a co do částky 88,52 Kč představující smluvní pokutu. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. usnesením ze dne 6. 12. 2024, č. j. 27 C 287/2024-19, řízení v poradovaném rozsahu zastavil. Předmětem řízení se tak stal požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny 12 645,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 36,38 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 1. 2024 do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 24. 4. 2023 žalovaná zaslala na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu 0,01 Kč poté, co se registrovala na internetových stránkách společnosti [právnická osoba] a požádala o poskytnutí úvěru a odsouhlasila smluvní podmínky. Žalovaná a společnost [právnická osoba] sjednali dne 26. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč, za což měla žalovaná uhradit úrok ve výši 11 058,24 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 2 171,52 Kč. Dne 26. 6. 2023 žalovaná a původní věřitelka uzavřely Smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. [hodnota], kterou byla změněna a doplněna prvně uvedená smlouva. Na jejím základě byla poskytnutá jistina určena ve výši 14 286,73 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 9 599,99 Kč, celkem tedy 23 886,72 Kč, v 11 měsíčních splátkách po 2 171,52 Kč. Pro případ prodlení s placením jakékoliv části závazku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (tato mohla být požadována nejvýše třikrát). Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách.
5. Dle výpisu z běžného účtu byla žalované na jí určený účet poskytnuta dne 26. 4. 2023 částka 15 000 Kč.
6. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Společného prohlášení smluvních stran ze dne 22. 1. 2024 o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Toto bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 11. 1. 2024, odeslaným dne 15. 1. 2024. Původní věřitelka vyzvala žalovanou k úhradě dluhu upomínkami ze dne 27. 10. 2023 a 26. 11. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 27. 12. 2023, odeslanou téhož dne, v níž vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky 18 120,97 Kč. Stávají žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění další předžalobní výzvou ze dne 29. 4. 2024, odeslanou dne 30. 4. 2024, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do 9. 5. 2024.
7. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Soud vzal ze žalobkyní předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 24. 4. 2023 odsouhlasena smlouva o úvěru, která byla následně změněna a doplněna smlouvou o úvěru ze 26. 4. 2023. Žalovaná z tohoto titulu bezhotovostně čerpala dne 26. 4. 2023 částku 15 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ve smyslu § 1879 o. z., která je tak aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky.
12. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.
13. K otázce posouzení schopnosti žalované úvěr splatit žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými důkazními prostředky. Ostatně z tohoto důvodu vzala žalobu zčásti zpět. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Soudem současně musí být přezkoumatelné, že úvěruschopnost byla posuzována, proto musí být žalobkyní k posouzení této skutečnosti předloženy doklady. Soud proto konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila, a proto soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 15 000 Kč, pročež žalovaná z této částky uhradila 6 516 Kč, jak uvedla žalobkyně v žalobě a žalovaná nikterak nerozporovala. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží 8 484 Kč. Jelikož se ve zbytku jedná o nároky z neplatné smlouvy, soud žalobu zamítl co do zbylé požadované částky 4 161,42 Kč.
15. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalobkyně doložila, že žalovaná byla k okamžitému zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem odeslaným dne 27. 12. 2023. V souladu s § 573 o. z. platí, že zásilka byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 2. 1. 2024 a plněno mělo být ihned, pročež žalobkyni vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. z přisouzené částky 8 484 Kč ode dne 4. 1. 2024 do zaplacení, a to v zákonné sazbě ke dni vzniku prodlení, tj. 14,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení v částce 36,38 Kč stanovené jako úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 645,42 Kč za dobu od 28. 12. 203 do 4. 1. 2024. Žalovaná byla v tomto období ovšem v prodlení pouze dne 4. 1. 2024 a za tento den jí náleží kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 8 488 Kč v zákonné sazbě 14,75 % ročně ve výši 3,43 Kč. Co do zbylé částky požadovaného kapitalizovaného úroku 32,95 Kč soud žalobu zamítl, stejně jako co do zbývající části požadovaných úroků z prodlení z částky 4 161,42 Kč od 9. 1. 2024 do prodlení a ve výši 0,25 % ročně z částky 8 484 Kč od 9. 1. 2024 do zaplacení, neboť ohledně této částky nebo zákonné sazby žalovaná v prodlení nebyla.
16. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení pasivní, pročež soudu nejsou známy její aktuální majetkové poměry a finanční možnosti.
17. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží na straně žalobkyně, jelikož vzala žalobu zpět nikoliv pro chování žalované. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení tohoto rozsudku dne 15. 1. 2025 (včetně příslušenství a částek, o které byla žaloba později vzata zpět) po žalované původně zaplacení částky 19 996,02 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 9 766,25 Kč. Procesní poměr úspěchu a neúspěchu obou účastnic je téměř shodný, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.