Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Účastníci prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz uzavřeli dne [datum] Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala zaplatit poplatek ve výši 1,99 % z vyplacené tranše úvěru a smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko [částka] a nadále tak žalobkyni dluží celkem [částka]. Dlužná částka sestává z jistiny [částka], poplatku za vyplacení úvěru [částka] a smluvního úroku [částka]. Žalobkyně se dále domáhala po žalované zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr podle interní metodiky ČNB, na základě lustrace v databázích CNCB – NRKI a BRKI, ISIR a CEE. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] Příjmy a výdaje žalované byly ověřeny i prostřednictvím aplikace Kontomatik, která umožňuje automatické stažení informací z bankovního účtu. Žalobkyně vycházela i z žalovanou předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila [částka], což umožňuje bezproblémové splácení úvěru.
2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř.
3. Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout kreditní rámec do výše [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky společně s úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Datum splatnosti první splátky bylo sjednáno na [datum]. Smlouva byla žalované zobrazena prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] a žalovaná smlouvu podepsala elektronicky. Žalovaná poskytla souhlas se zpracováním osobních údajů. Dále byly žalované poskytnuty údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru a údaje pro spotřebitele. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím jejího občanského průkazu a bankovní identity. Žalované byl poskytnut předpis denních splátek po dobu od [datum] do [datum] v denních splátkách po [částka].
4. Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované činila výše jejího ověřeného čistého měsíčního příjmu [částka], výše jí sděleného příjmu pak [částka]. Žalovaná sdělila, že její pravidelné výdaje na bydlení činí [částka], další nezbytné výdaje uvedla v nulové výši a zbytné výdaje pak [částka]. Žalobkyní vypočtené minimální výdaje žalované činily [částka] měsíčně, jí stanovená rezerva pro výdaje pak [částka] měsíčně. Disponibilní příjem žalované činil [částka].
5. Z dokumentu Obecných principů posuzování a filozofie Společnosti bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně zkoumá úvěruschopnost klientů. Nejprve posuzuje platnost a věrohodnost dokladů poskytnutých spotřebitelem. Současně spotřebitele lustruje v databázích, na základě údajů od spotřebitele proběhne bodové ohodnocení. Na základě výdajů uvedených spotřebitelem probíhá jejich faktické dopočítávání žalobkyní dle regionu trvalého bydliště klienta, poté je stanovena minimální výše výdajů. Při výpočtu výdajů žalobkyně využívá částky životního minima a ukazatele nákladů na život v krajích ČR (regionální koeficient) na základě interních pravidel pro identifikaci posuzování úvěruschopnosti. Současně společnost bere v úvahu i možné negativní scénáře, které mohou nastat v průběhu splácení.
6. Dle přehledu bankovních transakcí byla žalované dne [datum] na bankovní účet poukázána částka [částka].
7. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši [částka] e-mailem ze dne [datum] a následně předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána téhož dne.
8. Výpisem z běžného účtu v rámci aplikace Kontomatik za dobu od [datum] do [datum] byly zjištěny příchozí a odchozí platby na účtu žalované. Zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Z tohoto účtu byly prováděny běžné nákupy na potraviny, oblečení, drogerii a kulturu atp. V jedno případě prokazatelně platila za učebnice. V několika případech byly uskutečněny platby ve prospěch sázecího internetového portálu [právnická osoba]. a [Anonymizováno].CZ. a sazka.cz ty byly v řádech stokorun. V průběhu sledovaného období na účet žalované přicházely platby od vícero různých fyzických osob (nejčastěji od [jméno FO]) v řádu stokorun až nižších řádů tisícikorun (maximální příchozí platby byly [částka] a [částka]). Dále žalovaná prováděla vklady hotovosti přes bankomat: dne 4. 2. a [datum] vždy v částce [částka], dne [datum] vložila [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] vklad [částka]. Dne [datum] obdržela stipendium ze střední školy ve výši [částka].
9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen14. Soud má po hodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] prostřednictvím prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná téhož dne obdržela na účet peněžní prostředky ve výši [částka].15. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji sjednala z pozice podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., neboť dané porušení povinnosti poskytovatele zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zkoumal tzv. bonitu spotřebitele. Má-li být zachován smysl a účel citované úpravy směřující k ochraně spotřebitele, poskytovatel spotřebitelského úvěru musí zjistit řádně a s odbornou péčí, na základě dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a dále dosavadní dluhové zatížení žalované. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále pak případně na dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.16. K otázce posouzení schopnosti žalované úvěr splatit žalobkyně předložila pouze výpis z aplikace Kontomatik a výpis o posouzení úvěruschopnosti, patrně založený na sděleních od žalované. Ani z výpisu Kontomatik nelze mít podle soudu za dostatečně prokázané, že by se žalobkyně skutečně zabývala příjmovou i výdajovou stránkou žalované. Nelze z něj ani z dotazníku totiž seznat, zda má žalovaná nějaký konkrétní příjem plynoucí ze zaměstnání nebo z její vlastní výdělečné činnosti, resp. jaký je zdroj a právní titul jejích příjmů. Žalovaná přitom v červnu [Anonymizováno] obdržela stipendium ze střední školy a v listopadu [Anonymizováno] uhradila [částka] za učebnice, z čehož lze dovodit, že patrně, alespoň po část sledovaného období, studovala. Žalovaná dále činila vklady hotovosti na svůj bankovní účet prostřednictvím bankomatu. Z ničeho nelze mít za prokázaný zdroj těchto prostředků, tedy zda se jednalo o příjem žalované či tyto prostředky měly jiný původ. Žalovaná dále získávala částky v řádu zpravidla stokorun či v menším počtu případů tisícikorun (max. částka činila [částka]) od různých fyzických osob. Opětovně ani zde nelze zjistit důvod těchto opakovaných plateb. Soud uvádí, že úvěruschopnost musí být posuzována takovým způsobem, aby byla žalovaná schopna úvěr splatit ze svých příjmů. Soud ovšem nemá ani přes předložený výpis z účtu za doložené, jaký je zdroj příjmů žalované a má pochybnosti o tom, zda poukazované platby od různých osob tvoří opravdu příjem (tj zisk) žalované. Žalobkyně zjevně sečetla příjmy žalované po sledované období a učinila z něj průměrný čistý měsíční příjem [částka]. Není-li zjevný původ těchto příjmů, jedná se o závěr přinejmenším předčasný. Tvrdila-li dále žalobkyně v listině „Identifikované příjmy“, že případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem, pak z ničeho neplyne, zda nějaké další příjmy byly žalobkyní zkoumány, zda je tímto „jiným způsobem“ ověřila, neboť je ani po poučení ze strany soudu nedoložila.17. Co se týče výdajů žalované, z výpisů z účtu nelze zjistit, zda a pokud ano, pak jakou částku měsíčně žalovaná vynakládá za bydlení, když ani nebyly zjištěny bytové poměry žalované. Žalobkyně se spokojila s žalovanou udávanou částkou [částka], aniž by ověřila „fakticitu a reálnost“ této částky a její vynakládání, když podle soudu tyto náklady nelze s jistotou identifikovat v rámci předloženého výpisu z účtu. Podle soudu je na místě od poskytovatele úvěru očekávat, že se před uzavřením smlouvy bude zajímat zejména o stávající dluhové zatížení žadatele a o reálnou výši nákladů na bydlení, které zpravidla představují základní a zároveň často nejvyšší položku pravidelných výdajů každé osoby, kterou obecně nelze ani operativně snížit, a bude požadovat, aby zájemce o úvěr alespoň tuto část výdajů doložil; v tomto případě např. odkazem či předložením výpisu z katastru nemovitostí, předložením nájemní smlouvy s uvedením výše nájemného, výpisem z bankovního účtu, předložením dokladu SIPO, případně čestným prohlášením, že žadatel opravdu žije u svých rodičů, kterým na bydlení buďto nepřispívá ničeho, nebo určitou pravidelnou částkou. Toto přitom není spojeno s žádnými podstatnými obtížemi, když je možné snadno provést fotografii /kopii listiny i pouze prostřednictvím mobilního telefonu.18. Jestliže žalobkyně dále tvrdí, že využila statistické modely a vzala v úvahu ukazatele nákladů na život v krajích ČR (regionální koeficient) i možné negativní scénáře v průběhu splácení, k tomuto nebylo objasněno, jakým způsobem žalobkyně provedla tento výpočet a jakým způsobem ohodnotila žalovanou při posuzování její úvěruschopnosti. Nadto nebylo ani doloženo, že by žalovaná byla skutečně lustrována v registrech dlužníků a obdobných registrech. Ve vztahu k životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje), se v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však nelze říct o nákladech spojených s bydlením. Ty totiž tvoří podstatnou část výdajů každé osoby, které zpravidla není možno v případě potřeby rychle a výrazně omezit, a proto by ze strany poskytovatele úvěru měly být ověřeny a soudu následně doloženy. Soud nevylučuje použití statistického modelu u nákladů na bydlení, avšak pouze za situace, kdy má žalobkyně k dispozici dostatečné a alespoň částečně ověřené vstupní údaje o spotřebitelovi, které může takto porovnávat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Není zřejmé, jakým způsobem byly stanoveny výdaje na bydlení žalované, když žalobkyní nebylo doloženo ničeho o jejích bytových poměrech.19. Na základě shora uvedených podkladů totiž podle soudu nebylo možné dospět k závěru, že žalovaná je úvěruschopná a že na základě svých řádných a pravidelných příjmů dokáže poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaného úroku a dalších poplatků řádně a včas splatit. Žalobkyně zřejmě nepodnikla žádné další kroky k tomu, aby shora popsané pochybnosti o tzv. bonitě žalované odstranila. Pokud přesto za nastalé situace spotřebitelský úvěr žalované poskytla, nejednala s odbornou péčí. Její posouzení úvěruschopnosti je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalobkyně tak měla vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny.20. Na základě neplatné smlouvy měla žalovaná vrátit poskytnutou částku [částka], přičemž na dluh uhradila dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nevyvrátila, částku [částka], a proto žalobkyni nadále dluží [částka], a to z titulu bezdůvodného obohacené ve smyslu §§ 2991, 2993 o. z.21. Částečně důvodným shledal soud požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalobkyně podacím lístkem ze dne [datum] doložila, že předžalobní upomínkou vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (tedy k vydání bezdůvodného obohacení) do 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že odeslaná zásilka došla žalované třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. dne [datum]. Žalovaná byla proto povinna plnit dluh do [datum]. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. z přisouzené částky od [datum] do zaplacení v zákonné výši 12,75 % ročně platné ke dni vzniku prodlení.22. Ve zbytku nároku žalobkyně, tedy co do již uhrazené jistiny, poplatků v souvislosti s poskytnutím úvěru, smluvní pokuty a dále úroků z prodlení za dobu, z částky a zákonné sazby, ohledně které nebyla žalovaná v prodlení, je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, a proto ji soud v uvedeném rozsahu zamítl.23. O náhradě nákladu řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, a to včetně příslušenství, které žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, přičemž je zjevné, že v řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla po celou dobu nečinná a žádné náklady ji zjevně nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.