Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 337 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 163 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 174 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 14 337 Kč s příslušenstvím s tím, že se v částce 12 163 Kč jedná o cenu za dodanou elektřinu za období od 22. 12. 2023 do 2. 10. 2024 a v částce 2 174 Kč o cenu za dodanou elektřinu za období od 3. 10. 2024 do 31. 10. 2024. Elektřinu dodávala žalobkyně žalované do odběrného místa na adrese [adresa] na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požadovala také zaplacení úroku z prodlení, který požadovala z dlužné ceny za odebranou elektřinu vždy ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury do zaplacení v zákonné výši.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí do odběrného místa [adresa]. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit související služby v elektroenergetice a žalovaná se zavázala zaplatit za dodanou elektřinu a za související služby v elektroenergetice dohodnutou cenu dle Ceníku Variant PRO 24 Duben 2023, platným a účinným v období dodávky. Řádnou fakturou za elektřinu č. [hodnota] splatnou dne [datum] byl žalované za odebranou elektřinu v období od 22. 12. 2023 do 2. 10. 2024 vyúčtován nedoplatek ve výši 12 163 Kč (celkem byla účtována částka 24 163,69 Kč a byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 12 000 Kč). Mimořádnou fakturou za elektřinu č. [hodnota] splatnou dne [datum] byl žalované za odebranou elektřinu v období od 3. 10. 2024 do 31. 10. 2024 vyúčtován nedoplatek ve výši 2 174 Kč. K úhradě shora uvedených dlužných částek byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 21. 5. 2025, která byla téhož dne odeslána, jak plyne z podacího lístku.
4. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), který v odst. 1 stanoví, že „Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.“ Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalované do označeného odběrného místa elektřinu v dotčených obdobích. Žalovaná však cenu za odebranou elektřinu v plné výši neuhradila a soud ji proto k zaplacení dlužné částky v celkové výši 14 337 Kč zavázal. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení pak žalobkyně požadovala v případě obou dlužných částek od prvního dne prodlení v zákonné výši.
5. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu.
6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. 13 C 73/2025, sp. zn. 13 C 134/2025 či sp. zn. 28 C 357/2025). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 400 Kč a dále advokátu podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 615 Kč.