Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 886 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 590,50 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 590,50 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 52 886 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 31. 3. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 38 982 Kč, a to tak že částka ve výši 29 486 Kč byla určena na splacení konsolidovaných dluhů žalovaného u žalobkyně, a částka 9 496 Kč byla poskytnuta žalovanému bezúčelově a vyplacena na jeho účet [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků, v pravidelných měsíčních splátkách po 927 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 16,99 % ročně. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že žalovaný uváděl příjem ve výši 20 969 Kč, který byl prověřen v rámci příchozích transakcí na účtu žalovaného. Dále byla provedena lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, lustrací v CBCB byla ověřena platební morálka žalovaného. Ohledně nákladů žalovaného se banka nespokojila s výší tvrzenou žalovaným, ale naopak na základě statistických údajů a interních informací žalobkyně byla stanovena částka 7 039 Kč. Dále bylo zohledněno existující splátkové zatížení žalovaného, kdy jeden z existujících úvěrů žalovaného měl být konsolidován právě v rámci předmětné úvěrové žádosti. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, neboť na splátkách a sjednaném pojištěné uhradil pouze 3 902 Kč, proto žalobkyně úvěr ke dni 26. 11. 2022 zesplatnila. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 39 590,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 609,90 Kč (úrok ve výši 15 % z částky 39 590,50 Kč za období od 30. 11. 2022 do 31. 10. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 575,56 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % účtovaný průběžně z částek jistiny po splatnosti za období od 30. 11. 2022 do 31. 10. 2023) a poplatků ve výši 2 111 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného pak žalobkyně dále požaduje také zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z jistiny od 1. 11. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od 1. 11. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne 31. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 39 982 Kč s tím, že částka ve výši 29 486 Kč je určena ke konsolidaci existujícího splátkového úvěru žalovaného u žalobkyně vedeného pod úvěrovým účtem [č. účtu], zbývající částka je pak určena žalovanému bezúčelově. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,99 %, poplatkem za vyřízení úvěru ve výši 389 Kč a poplatkem za vedení účtu, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 927 Kč s tím, že první splátka bude splatná dne 19. 4. 2022 a poslední splátka ve výši 216 Kč dne 16. 8. 2027. Ze smlouvy dále vyplývá oprávnění žalobkyně pro případ prodlení žalovaného se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo pro případ prodlení se splacením více než 2 splátek prohlásit úvěr za splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky – [Anonymizováno] [Anonymizováno] a Ceník účinný od 27. 1. 2018. Součástí smlouvy bylo také ujednání stran o sjednání pojištění neschopnosti splácet a prohlášení žalovaného, že přistupuje k Rámcové pojistné smlouvě č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], přičemž se zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 64 Kč měsíčně. Pro případ prodlení žalovaného bylo dále sjednána oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu i náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením dle Ceníku (úvěrová smlouva, standardní informace o poskytnutém produktu, žádost o poskytnutí úvěrového produktu, ceník, Všeobecné obchodní podmínky). Žalovaný svým podpisem stvrdil, že mu před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy byly poskytnuty standardní informace a důležité právní aspekty uzavírané smlouvy (záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací). Dne 31. 3. 2022 byla částka ve výši 39 982 Kč vyplacena ve prospěch účtu č. [č. účtu], a dále částka ve výši 9 788,70 Kč ve prospěch účtu č. [č. účtu] (přehled čerpání). Žalovaný uhradil celkem 3 708 Kč na splátkách a dále 194 Kč na poplatcích, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 7. 2022 (přehled splátek). Žalovaný byl dopisem ze dne 27. 8. 2022 informován o existenci nedoplatku a vyzván k jeho úhradě. Žalovanému byly dne 24. 9. 2022 a 24. 10. 2022 naúčtovány poplatky ve výši 2 x 900 Kč, v souladu s čl. 5. 3 Ceníku. Ve dnech 16. 7. 2022, 15. 8. 2022, 15. 9. 2022 a 16. 10. 2022 byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 64 Kč (tj. 4 x 64 Kč) a dále dne 26. 11. 2022 poplatek ve výši 55 Kč (přehled poplatků, Ceník Soukromá klientela – V. úvěry). Dopisem ze dne 25. 10. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku do 26. 11. 2022 a současně informován, že v případě marného uplynutí lhůty přistoupí žalobkyně k zesplatnění úvěru (upomínky ze dne 27. 8. 2022 a 25. 10. 2022). Ke dni 26. 11. 2022 žalobkyně celý úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem z téhož dne (rozhodnutí o okamžité splatnosti). Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 39 590,50 Kč, úrok ve výši 5 609,90 Kč, úrok z prodlení ve výši 5 575,56 Kč a poplatky ve výši 2 111 Kč (výpis z knih, podklady pro soudní jednání, přehled úroků, přehled poplatků). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dále předžalobní výzvou ze dne 1. 8. 2023 (výzva k zaplacení před podáním žaloby, nedoručená zásilka).[právnická osoba] otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru, výpis z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2022 do 31. 3. 2022 a formulář posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalovaný v žádosti uváděl, že jeho hlavním příjmem je důchod ve výši 20 969 Kč, tato výše měla být prokázána ze sporožirového účtu vedeného u žalobkyně. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2022 do 31. 3. 2022 vyplývá, že žalovanému byl vyplácen [Anonymizováno] důchod ve výši 21 107 Kč, jsou zřejmé také výdaje žalovaného. Dle formuláře posouzení úvěruschopnosti klienta byly výdaje žalovaného na základě žádosti a interních informací banky stanoveny na částku 7 039 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný má u žalobkyně sjednány dva existující úvěrové produkty na částky 30 500 Kč a 5 000 Kč, přičemž úvěr ve výši 30 500 Kč měl být konsolidován v rámci aktuálně sjednávaného úvěrového produktu.5. Soud k důkazu neprovedl Rámcovou smlouvu č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], oznámení ze dne 27. 9. 2016 a Ceník účinný od 2. 8. 2024, neboť tyto se nevztahují k dané věci, neboť je zřejmé, že žalovaný v rámci smlouvy o úvěru přistoupil k rámcové smlouvě o pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Oznámení z roku 2016 pak předchází uzavření předmětné smlouvy o úvěru, uvedený Ceník naopak nabyl účinnosti až po zesplatnění žalované pohledávky.6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Dle ustanovení § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel, zatímco žalobkyně je podnikající právnickou osobou, je třeba vzniklý závazkový vztah posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně splnila svou povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného, když měla podrobné znalosti o příjmech a výdajích na běžném účtu zůstavitele i jeho platební morálce, provedla šetření v dostupných bankovních i nebankovních registrech a tyto pak konfrontovala s údaji, které jí byly známy z předchozího úvěrového zatížení žalovaného sjednaného se žalobkyní.13. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Před uzavřením smlouvy žalobkyně náležitým způsobem posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě takto uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 38 982 Kč, s tím, že částka ve výši 29 193,30 Kč bude využita ke konsolidaci splátkového úvěru poskytovaného žalobkyní na účtu [č. účtu], zbylá část bude žalovanému bezúčelově poukázána na jeho účet, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných splátkách spolu se smluvenými úroky, pojistným a poplatky. Žalovaný však porušil své povinnosti vyplývající mu z předmětné smlouvy o úvěru, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou i ustanovením § 1931 o. z. ke dni 26. 11. 2022 poskytnutý úvěr zesplatnila, čímž jí vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 39 590,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 609,90 Kč za období od 30. 11. 2022 do 31. 10. 2023 a dále úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 590,50 Kč od 1. 11. 2023. Žalovaný se smluvně zavázal hradit poplatek za pojištění a dále také náklady spojené s prodlením ve výši dle Ceníku, i co do zaplacení částky 2 111 Kč tedy soud shledal nárok žalobkyně důvodným. K tomuto soud pouze pro úplnost doplňuje, že žalobkyně sice opakovaně předložila jinou rámcovou smlouvu o pojištění, soud však má již ze samotné smlouvy o úvěru prokázáno, že se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíčně pojistné ve výši 64 Kč za pojištění neschopnosti splácet, a proto žalobě vyhověl i v tomto rozsahu, aniž by žalobkyni opětovně vyzýval k doložení v úvěrové smlouvě označené rámcové smlouvy o pojištění. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. v kapitalizované výši 5 575,56 Kč z částek jistiny po splatnosti za dobu od 30. 11. 2022 do 31. 10. 2023 a dále pak ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 1. 11. 2023 do zaplacení. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 716 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 116 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem). Za doplnění žaloby ze dne 24. 6.2024, 18. 9.2024 a 20. 9. 2024 nebyla paušální náhrada přiznána, neboť uvedenými podáními doplňovaná tvrzení měla být již součástí žaloby.