Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 30. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit 20 026,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 026,48 Kč od 3. 12. 2023 do 29. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z ročně z částky 20 026,48 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 827,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 60 026,48 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou se žalovanou dne 3. 8. 2023 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno].) pomocí prostředků komunikace na dálku. Na základě uvedené smlouvy žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, které se zavázala vrátit do 2. 12. 2023. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Úvěruschopnost žalované splatit úvěr byla posuzována její lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Klientům je ponechána 10 % rezerva mezi příjmy a výdaji mimo splátku, která se musí rovnat minimálně životnímu minimu, tj. částce 3 410 Kč. Na základě provedené lustrace věřiteli nevznikly pochybnosti ohledně platební schopnosti žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [Anonymizováno] byla dne 3. 8. 2023 podepsána úvěrová smlouva, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem v sazbě 146,949 % ročně, a to stanovenými alespoň minimálními splátkami, které tvoří (a) 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr, nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Smlouva byla podepsána pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaná nejdříve zaregistrovala na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [Anonymizováno], následně požádala o úvěr, přičemž (elektronickým podpisem) potvrdila, že se řádně seznámila s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní podmínky úvěrové smlouvy. Žalované byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru (formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru).
4. Z doložené tabulky bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 40 000 Kč, a to výběry ve výši 8 000 Kč dne 3. 8. 2023, 19 999 Kč dne 3. 8. 2023 a 12 001 Kč dne 4. 8. 2023 (doklady o externí platbě, výpisy z účtu). Žalovaná neuhradila na pohledávku ze smlouvy o úvěru ničeho (platební historie).
5. Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s Dodatkem č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 18. 11. 2021 a seznamem postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dopisy ze dne 20. 1. 2024 bylo žalované oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů; upomínka jí byla odeslána téhož dne (oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek).
6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni 3. 8. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně [Anonymizováno] a žalovaná podepsali prostřednictvím prostředků dálkové komunikace dne 3. 8. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k vymáhání dluhu.
12. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.
13. Žalobkyně v rámci žaloby stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje či podklady týkající se majetkových poměrů přímo ve vztahu k žalované a nepředložila ani výsledky lustrace žalované v poukazovaných registrech. Z jednání soudu se omluvila a nemohla tak být poučena podle § 118a o. s. ř. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Soudem současně musí být přezkoumatelné, že úvěruschopnost byla posuzována, proto musí být žalobkyní k posouzení této skutečnosti předloženy doklady. Jelikož tedy nebylo prokázáno, že ze strany poskytovatele úvěru byla řádně splněna povinnost posoudit úvěruschopnost žalované coby žadatelky o spotřebitelský úvěr, soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny se zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny.
14. V řízení bylo prokázáno, a žalovaná toto nikterak nerozporovala, že žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 40 000 Kč, z níž žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Žalovaná proto žalobkyni nadále dluží 40 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je nedůvodný požadavek žalobkyně na zaplacení zbylé zažalované částky jdoucí nad rámec částky 40 000 Kč. S ohledem na prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to pouze z přisouzené jistiny 40 000 Kč. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou dne 20. 1. 2024. S ohledem na § 573 o. z. byla žalované tato výzva doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 24. 1. 2024, dluh měla uhradit do tří dnů, tj. do 29. 1. 2024 (když dle § 607 o. z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující), pročež se žalovaná ode dne 30. 1. 2024 ocitla v prodlení. Ve zbytku požadovaných úroků z prodlení je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku II. rozsudku, neboť po uvedenou dobu, resp. co do uvedené částky, nebyla žalovaná v prodlení.
15. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tak právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího procesního úspěchu a neúspěchu. Žalobkyně požadovala po žalované ke dni vyhlášení tohoto rozsudku dne 27. 3. 2025 zaplacení částky 60 026,48 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 40 000 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 67 % a z 33 % neúspěšná a má tak právo na náklady ve výši rozdílu, tj. 34 %. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 402 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, za dva a půl úkonu právní služby po 3 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění bez právního posouzení věci). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. celkem částka 900 Kč. Dohromady náhrada nákladů řízení žalobkyně činí částku ve výši 14 199,50 Kč (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta). Žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu procesnímu úspěchu ve výši 34 %, tedy 4 827,83 Kč.
16. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla zcela pasivní, pročež soudu není známo ničeho o jejích aktuálních finančních možnostech.