Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 600 Kč a částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 474,77 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 872,03 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 031,86 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 012,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, a částky 21 003,33 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 184,71 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 647,58 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 958,17 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 628,53 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 42 074,77 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovaným dne 24. 1. 2022 uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s pevným úrokem, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradou za administrativní činnost a úhradou za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 24. 3. 2023. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovaným před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“. Žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni uhradil pouze 6 400 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 18. 3. 2022. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 17 255,49 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 756,85 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 700 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 176,12 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 895,54 Kč, smluvní pokutu ve výši 11290,77 Kč, úrok ve výši 1 031,86 Kč za období od 25. 3. 2023 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 872,03 Kč (za dobu od prodlení do 11. 7. 2023). S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny 17255,49 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 012,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni.
2. Žalobkyně se dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 003,33 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne 4. 11. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s pevným úrokem, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradou za administrativní činnost a úhradou za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 4. 1. 2023. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovaným před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“. Žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni uhradil pouze 11 000 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 18. 3. 2022. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 9 628,53 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 329,64 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 200 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 186,97 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 542,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 115,33 Kč, úrok ve výši 647,58 Kč za období od 5. 1. 2023 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 1184,71 Kč (za dobu od prodlení do 11. 7. 2023). S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny 9628,53 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9 958,17 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav.
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 1. 2022 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 014 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného ve výši 3 600 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a předpis splátek. Úroková sazba sjednána ve výši 8 % p. a. Ve smlouvě dále bylo sjednáno, že pokud zákazník řádně včas nesplní povinnost uhradit splátku ani ve 30denní lhůtě po výzvě věřitele, stanou se dosud neuhrazená část celkové výše úvěru, úhrada za poskytnutí úvěru i náklady na vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené lhůty. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (smlouva o úvěru, předpis splátek). Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil celkem částku 6 400 Kč, poslední úhrada byla provedena dne 18. 3. 2022 (transakční historie).
6. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán na dobu určitou do 31. 12. 2024 s příjmem ve výši 18 795 Kč. Dále deklaroval měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč na bydlení a energie, ve výši 3 860 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, a srážky ze mzdy výši 2 767 Kč za prováděnou exekuci a splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč. Dle žádosti žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájemním bydlení a nemá veden osobní bankovní účet. K žádosti předložil výplatní pásky za měsíce říjen, listopad a prosinec roku 2021, pracovní smlouvu a dohodu o změně pracovní smlouvy ze 17. 3. 2021. Z těchto plyne, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou do 31. 3. 2024 (pracovní smlouva, dohoda o změně smlouvy). Z výplatních pásek je dále zřejmé, že veškerý příjem žalovaného v předmětných měsících byl sražen, část na exekuci, část na spoření a k výplatě na účet zůstalo 0 Kč (výplatní pásky).
7. Ze smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 4. 11. 2021, jejím předmětem byl závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného ve výši 2 700 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a předpis splátek. Úroková sazba sjednána ve výši 8 % p. a. Ve smlouvě dále bylo sjednáno, že pokud zákazník řádně včas nesplní povinnost uhradit splátku ani ve 30denní lhůtě po výzvě věřitele, stanou se dosud neuhrazená část celkové výše úvěru, úhrada za poskytnutí úvěru i náklady na vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené lhůty. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (smlouva o úvěru, předpis splátek). Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil celkem částku 11 000 Kč, poslední úhrada byla provedena dne 18. 3. 2022 (transakční historie).
8. Soud dále provedl důkaz žádostí žalovaného o úvěr k této smlouvě ze dne 4. 11. 2021. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu určitou s příjmem ve výši 19 379 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení a energie činí 4 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 6 750 Kč, a srážky ze mzdy výši 2 961Kč za prováděnou exekuci. Dle žádosti žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, je ženatý a nemá veden osobní bankovní účet. K žádosti byly předloženy pracovní smlouva, platový výměr a výplatní pásky za měsíce červen, červenec, srpen roku 2021, pracovní smlouvu a dohodu o změně pracovní smlouvy ze 17. 3. 2021. Z těchto plyne, že žalovaný byl zaměstnán s tarifní mzdou 15 550 Kč (pracovní smlouva, dohoda o změně smlouvy, platový výměr). Z výplatních pásek je dále zřejmé, že veškerý příjem žalovaného v předmětných měsících byl sražen, část na exekuci, zbytek na spoření a k výplatě na účet zůstalo 0 Kč (výplatní pásky).
9. Smlouvou ze dne 2. 8. 2023 byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn oznámeními právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 8. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2023, odeslanou následujícího dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu z obou pohledávek (předžalobní upomínka, podací lístek).
10. Z insolvenčního rejstříku má soud za prokázané, že začátkem roku 2020 požádal žalovaný o oddlužení, přičemž usnesením ze dne 4.9.2020 nebylo jeho návrhu vyhověno a řízení bylo zastaveno z důvodů na straně žalovaného. Z oddílu P (přihlášky) vyplynulo, že se do zahájeného insolvenčního řízení se svými pohledávkami přihlásilo třináct věřitelů.
11. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
17. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
18. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly platně v téměř bezprostřední časové souvislosti, s rozestupem pouhé 3 měsíce, uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a 15 000 Kč, a žalovaný se se zavázal vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu s pevným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za administrativní činnost a poplatkem za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště. Žalovaný porušil své povinnosti z obou sjednaných smluv, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení celé neuhrazené jistiny včetně sjednaných poplatků, smluvní pokuty a úroků. Následně byly pohledávky za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z.
20. Jelikož žalovaný v uvedených smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikající právnická osoba, je třeba na uvedený závazkový vztah mezi účastníky aplikovat úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto ve smyslu aktuální judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009, dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
21. Soud se nejprve zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného u dříve uzavřené smlouvy č. [hodnota]. Dle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy žádala od žalovaného informace ohledně finanční situace i rodinných, majetkových, pracovních i jiných poměrech, k čemuž si také údajně od žalovaného k žádosti o úvěr nechala předložit výplatní pásky a doklady o zaměstnání. Z uvedených listin předložených žalobkyní však nelze učinit závěr, že by právní žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uváděla, že z žalovaným doložených dokladů měla právní předchůdkyně ověřeno, že žalovaný byl zaměstnán s čistým celkovým měsíčním příjmem ve výši 19 379 Kč, přičemž výše jeho výdajů činila 13 711 Kč. Z těchto dokladů vyplývá, že žalovaný sice skutečně byl zaměstnán, v období, které předcházelo uzavření smlouvy, mu však ze mzdy nebylo ničeho vypláceno, neboť jeho veškerý příjem byl pokryt srážkami, a to na exekuci a dále na spoření. Sám žalovaný v žádosti uváděl, že je zatížen exekucí. Právní předchůdkyně žalobkyně přesto tyto skutečnosti dále neověřovala ani nežádala od žalovaného doklady k jejich objasnění. Výdaje žalovaného na bydlení, jídlo a další osobní náklady žalovaného pak právní předchůdkyní žalobkyně nebyly zřejmě ověřovány vůbec, tato pouze převzala jejich výši ze žádosti o úvěr. Žalobkyně sice uvedla, že výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisu z účtu žalovaného, žádný výpis z účtu však soudu nepředložila, nadto je toto tvrzení v přímém rozporu se žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl, že osobní bankovní účet veden nemá. Evidentně tedy právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala zcela formálně, neboť nahlédnutím do insolvenčního rejstříku by zjistila, že žalovaný v roce 2020 sám žádal o oddlužení a také že se do insolvenčního řízení přihlásilo se svými pohledávkami třináct věřitelů. Nepodstatné není ani skutečnost, že v lednu roku 2021 činila minimální mzda 15 200 Kč, hrubá měsíční mzda v roce 2021 činila 39 896 Kč. Je tedy možno uzavřít, že mzda žalovaného se pohybovala v pásmu mírně nad hranicí minimální mzdy, což samo o sobě znamená, že postačuje na krytí jen základních potřeb. Ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytoval úvěr poskytne pouze za situace, kdy nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně vůbec nezohlednila zjevné exekuční zatížení žalovaného, jeho záznamy v insolvenčním rejstříku, výši jeho mzdy i prováděné srážky ze mzdy, přestože je toto patrné z doložených dokladů i sdělení žalovaného, a kdy žádným způsobem neověřovala celkovou výši výdajů žalovaného, lze jen stěží dospět k závěru, že o schopnosti žalovaného splácet nemohla mít právní předchůdkyně žalobkyně žádné pochybnosti a posoudila jej jako úvěruschopného. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu přitom musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet.
22. Ani v případě smlouvy č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2022 nemá soud za prokázané, že úvěruschopnost žalovaného byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumána. Dle sdělení žalobkyně její právní předchůdkyně žádala i v tomto případě od žalovaného informace ohledně finanční situace i rodinných, majetkových, pracovních i jiných poměrech, k čemuž si také údajně od žalovaného k žádosti o úvěr nechala předložit výplatní pásky a pracovní smlouvu, a tyto soudu také předložila Z uvedených listin předložených žalobkyní však nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uváděla, že z žalovaným doložených dokladů měla právní předchůdkyně ověřeno, že žalovaný je schopen splácet poskytnutý úvěr. Toto tvrzení žalobkyně pak soud považuje za zcela absurdní s ohledem na již výše zmíněné. Soudu není znám žádný matematický mechanismus, na jehož základě, se znalostí příjmu žalovaného za posledního půl roku předcházejícího uzavření druhé úvěrové smlouvy, tj. s vědomím, že za toto období nebylo žalovanému ze mzdy ničeho vyplaceno, neboť veškerá jeho mzda byla pokryta srážkami (ať už z exekuce či na spoření), dále s vědomím, že žalovaný pobírá velmi nízkou mzdu (minimální mzda v lednu 2022 činila 16 200 Kč), má záznam v insolvenčním rejstříku a je exekučně zatížen, bez bližší znalosti a ověřené výdajové stránky žalovaného, a současného zohlednění skutečnosti, že předchozí úvěrová smlouva se žalovaným byla uzavřena teprve před 3 měsíci, by předchůdkyně žalobkyně mohla dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný.
23. Soud tak nemá za prokázané, že by se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala reálnými výdaji žalovaného a dostatečným způsobem prověřovala jeho úvěruschopnost. Povinnost poskytovatele úvěru náležitě zkoumat úvěruschopnost klienta vychází přímo ze zákona. Jedná se o veřejnoprávní povinnost nezávislou na obecné povinnosti osob jednat ve vztazích poctivě, tuto nelze jakkoliv přenášet na spotřebitele a žalobkyně se jí nemůže zprostit prostým spoléháním se na správnost údajů sdělených žalovaným, bez požadavku na doložení patřičných dokladů a podkladů klientem. Takový přístup je nedostačující a nemůže požívat právní ochrany. Je totiž obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak nadhodnocují své příjmy a zejména zkreslují své výdaje a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má ze zákona uloženu povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením spotřebitele o pravdivosti jeho tvrzení. [adresa] ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Poskytovatel úvěru má pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.
24. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně a s náležitou péčí posuzována a soudu tak nezbylo než posoudit obě předmětné smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků. Avšak jak již bylo uvedeno shora, bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a 15 000 Kč, a žalovaný je tak od počátku povinen vrátit žalobkyni poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť mu byly poskytnuty bez právního důvodu.
25. Žalovaný na smlouvu č. [hodnota] (jistina ve výši 20 000 Kč) uhradila částku 6 400 Kč, k úhradě tak zbývá 13 600 Kč. Na smlouvu č. [hodnota] (jistina ve výši 15 000 Kč), byly žalovaným provedeny úhrady v celkové výši 11 000 Kč k úhradě tak zbývá částka 4 000 Kč. Co do zaplacení těchto částek tedy soud žalobě vyhověl.
26. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků v nové době splatnosti, která ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele není závislá na výzvě věřitele, nýbrž na možnostech dlužníka. Uvedené ustanovení dle systematického výkladu představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn 33 Cdo 3675/2021). Tato zvláštní úprava je především projevem ochrany spotřebitele, když stanoví, že spotřebitel není poskytnutou jistinu povinen vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem, případně ve splátkách, které je schopen splácet. Pokud tedy spotřebitel vrací dle shora uvedeného ustanovení poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli pak nevzniká ani právo na zákonné úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jako v případě postupu dle obecných ustanovení dle § 2993 o. z o vypořádání bezdůvodného obohacení ze zaniklé smlouvy.
27. Soud proto ve zbývající části soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Soud podotýká, že nevyhověl žalobkyni ani co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., neboť splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran, případně na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala. Doba splatnosti je stanovena právě tímto rozsudkem a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení.
28. Co se týče nákladů řízení, na jejich náhradu by podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl mít právo žalovaný, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a tudíž mu ani nemohla být přiznána jejich náhrada, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.